V severoněmeckém Stade poblíž Hamburku začala výstavba nového pevninského terminálu pro zpracování a další transport zkapalněného zemního plynu. Česko v něm bude mít pronajatou kapacitu od roku 2027.
„Česká poptávka je primárně uspokojována především dovozy z Norska, takže nyní můžeme říct, že katarský plyn pro nás není bezprostředně důležitý,“ říká odborník Michal Kocůrek pro Český rozhlas Plus.
Příčinou poklesu spotřeby plynu byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající spotřeba domácností i průmyslu.
Německo považuje plynovody za součást kritické infrastruktury, a jejich poškození tak bere mimořádně vážně. Podrobnosti tím pádem zveřejňuje vždycky, až v momentě, kdy má na stole dostatek důkazů.
Zdražení regulované složky více dopadne na některé podniky. Problém mají hlavně firmy s vysokou spotřebou energií, jako jsou železárny, cementárny, sklárny a další.
V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby.
Prognóza INES pracuje se třemi scénáři. První z nich počítá s teplou zimou, jakou Evropa zažila v roce 2020, další naopak s chladnou podle roku 2010, poslední pak bere v úvahu normální teploty.
V lodích byly asi dvě miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá zhruba 27 procentům loňské tuzemské spotřeby, uvedl ČEZ. Podle společnosti byl v dodávkách do terminálu vyloučen plyn z Ruska.
Česko koupí podzemní zásobníky plynu za více než osm miliard korun. Vláda krok obhajuje větší energetickou bezpečností státu, kritici upozorňují na možné nevýhody zásahů do trhu.
Celkově saldo dovozu a vývozu plynu v Česku meziročně kleslo o 23 procent. I přesto jsou tuzemské zásobníky v současné době naplněny z 88 procent, což je více než v předchozích letech.
Genocida původních Američanů ani po 530 letech neskončila, myslí si Juan Mancias. Vypráví, že oblast při ústí řeky Rio Grande do Mexického zálivu je podle kmenového mýtu místem zrození jeho národa.
Zkapalněný zemní plyn částečně zachraňoval Evropu, když se rychle odstřihávala od závislosti na Rusku. Na americkém kontinentu proto znovu ožívá dříve skomírající plánování nových terminálů.
Česko i celá Evropa podle premiéra Fialy zažehnaly hrozbu nedostatku plynu, což se už začíná projevovat na trhu. „Přesvědčili jsme trh, že zimu zvládneme, a proto klesají ceny energií,“ uvedl Fiala.
V otázce společné obrany má Česko ještě zájem o vybudování evropského protiraketového deštníku. K německému návrhu se zatím připojilo čtrnáct evropských zemí včetně Česka a Slovenska.
Mírná zima pomáhá Evropské unii čelit energetické válce, kterou loni zahájilo Rusko. Zásobníky s plynem napříč Evropou jsou podobně naplněné jako na podzim. Má Evropa v oblasti energetiky vyhráno?
Podle agentury DPA se cena plynu dostala na nejnižší úroveň od listopadu 2021. K poklesu poptávky po plynu kromě teplého počasí přispívá rovněž vzestup produkce větrných elektráren.
Strop na plyn je posledním dílem do mozaiky celé řady dalších opatření, jako jsou společné nákupy plynu, snižování spotřeby nebo solidární dodávky z Německa v případě kritického nedostatku v Česku.
„Přestože máme v regionu docela významné obnovitelné zdroje energie, zemní plyn zůstává nárazovým zdrojem, když není dost vody v řece Daugavě nebo dost větrné energie,“ říká energetický expert.
„Takovýto rozsáhlý útok zvyšuje nervozitu na trhu, obavy z možných dalších útoků a celkovou nejistotu v zásobování,“ popisuje pro iROZHLAS.cz analytik Jiří Gavor.
