Ukrajinské velení dalo obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků.
Další etapa operace začíná, potvrdil ruský ministr zahraničí Lavrov. Jak bude vypadat bitva o Donbas? Odpovídal Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojenských studií Univerzity obrany v Brně.
Invazní jednotky pokračují v blokování Charkova a podnikají masivní dělostřelecké a letecké útoky na už několik týdnů obléhaný Mariupol, uvádí velení ukrajinské armády.
Rusko rozpoutalo před 34 dny válku proti Ukrajině právě pod záminkou pomoci separatistické Doněcké a Luhanské lidové republice, které leží v Donbasu na východě Ukrajiny.
Rusko podobně postupovalo v roce 2014, než anektovalo ukrajinský Krym. Ve stejném roce pak vojensky podpořilo skupinu separatistů v Donbasu. Moskva území uznala až letos před invazí na Ukrajinu.
Po uznání separatistických území na východě Ukrajiny znějí ze světa varování, že Rusko plánuje na Ukrajinu otevřený útok. Jak vypadá situace na ruské straně hranic, nedaleko epicentra napětí?
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba zveřejnil na twitteru informaci, že noční směna chemického závodu na anektovaném Krymu byla evakuována. Míní, že Rusko chystá další provokaci.
Ukrajinskému parlamentu byl mezitím předložen návrh na vyhlášení stanného práva v Doněcké a Luhanské oblasti, které se nacházejí na východě země. Navrhuje také přerušení dopravního spojení s Ruskem.
Putin se současně vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se v ideálním případu sama zřekla ambicí vstoupit do NATO. „Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je zcela nepřijatelná,“ řekl.
Poslanec Bašta by hlasoval pro uvalení sankcí proti Rusku, ale neočekává tvrdý postup Evropské unie. Uvedl také, že krok je agrese, ale nehrozí, že Rusko dojde až do Kyjeva.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí uznal nezávislost takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Zároveň nařídil armádě zahájit „mírovou misi“ v povstaleckých republikách na východě Ukrajiny.
V návaznosti na uznání samostatnosti separatistických regionů Putin s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky podepsal dohody o spolupráci.
Členové ruské bezpečnostní rady se vyslovili pro uznání nezávislosti separatistických republik v Donbasu. Prezident Vladimir Putin uvedl, že rozhodne ještě během pondělí. Jak se to dá vykládat?
Vedení samozvaných proruských republik na v Donbasu pokračuje v evakuaci civilistů do Ruska. Podle doněckých a luhanských vůdců totiž hrozí velká ukrajinská ofenziva.
„Je to součást nátlakové diplomacie, kdy se jedna strana snaží donutit protistranu k ústupkům. V kontextu rusko-ukrajinského konfliktu je to další politická eskalace z ruské strany,“ říká expert.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian varoval, že případné uznání „okupovaných území“ bude znamenat konec mírových dohod z MInsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
„(Ukrajinské) dobrovolnické prapory cvičí útočnou válku, aby dobyly Donbas, Krym a jižní oblasti Ruska, jako je Rostov na Donu a Kubáň. Jedním slovem – šílenství,“ tvrdí ruský novinář Kiseljov.
Moskva od počátku konfliktu tvrdí, že na separatisty kontrolovaném východě Ukrajiny žádné vojáky nemá. Experti přitom jejich přítomnost odhadují až na 26 000.
Muže uznal soud vinným z teroristického útoku a zároveň z účasti na teroristické skupině. Státní zástupce řekl, že je to v Česku poprvé, kdy soud někoho potrestal souběžně za oba tyto trestné činy.
„Rusko těmto lidem pasy nerozdává proto, že by jim chtělo pomoct,“ říká odborník Jan Šír, podle kterého tak Rusko usiluje o „cementování“ současného stavu a vytvoření záminky pro vojenské angažmá.
Vojenské manévry Ruska u hranic s Ukrajinou oživily obavy z obnovení bojů na východě země. Nevyřešený konflikt v povstaleckých regionech tvrdě doléhá na tamní obyvatele. V jakých podmínkách žijí?
Podle poslance vládní strany Jednotné Rusko Andreje Kozenka do poloviny dubna získalo ruské občanství 92 tisíc obyvatel neuznané Doněcké lidové republiky a 95 tisíc ze sousední Luhanské.
„Všestranný, udržitelný a časově neomezený klid zbraní od půlnoci 21. července.“ Těmito slovy popsala příměří mluvčí ukrajinského exprezidenta a nyní člena vyjednávacího týmu Leonida Kučmy.
