„Je srdcervoucí vidět jednu z nejstarších evropských univerzit jako dějiště teroru. V myšlenkách jsem s rodinami obětí. Evropa stojí při Česku,“ napsala šéfka Evropského parlamentu na sociální síť X.
Jde o mediální weby. Ruská diplomacie označila toto rozhodnutí za porušení svobody slova a práva obyvatel země na přístup informací v ruštině. V Moldavsku žije početná rusky mluvící skupina.
„Za demokratický světový řád“ tak zní téma letošní 27. konference Fóra 2000. Konferenci se svým projevem zahájil prezident Petr Pavel a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
Serveru iROZHLAS.cz to řekl český velvyslanec v Moldavsku Stanislav Kázecký, informaci potvrdilo také ministerstvo obrany, které ale odmítlo sdělit konkrétní jméno.
Ke shromáždění v Kišiněvě promluvila také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová, která uvedla, že unijní blok Moldavsko přivítá „s otevřenou náručí a s otevřeným srdcem“.
„Kolikrát jsme slyšeli od ruských generálů a dalších představitelů, ať už armádních, nebo i civilních složek, že Moldavsko je dalším potenciálním cílem ruské agrese,“ říká analytik Pavel Havlíček.
Prezidentka Maia Sanduová v pondělí uvedla, že Rusko chce v Moldavsku provést násilný převrat, jehož cílem by mělo být odstranění současné prozápadní garnitury.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová v pondělí obvinila Rusko, že chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládní garnituru.
Dosud nejsilnější socialistickou stranu bývalého proruského prezidenta Igora Dodona, která před volbami spojila síly s komunisty, podpořilo podle ranních údajů 27,36 procenta hlasujících voličů.
„Získala velmi silný mandát, když dostala skoro milion hlasů, což je zatím nejvíc v historii Moldavska,“ říká velvyslanec EU v Kišiněvu Peter Michalko.
Prozápadní premiérka vyčetla ústavnímu soudu, že svými rozhodnutími se de facto podílel na pokusu opoziční strany miliardáře Plahotniuka udržet se u moci i bez podpory parlamentní většiny.