„Jsme na nízkých procentech a musíme něco dělat, pokud to se stranou myslíme dobře a odpovědně. A to se nedá vyřešit za dva měsíce,“ říká jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Česká ministerstva zahraničí a zemědělství vědí pouze o jednom incidentu ze sociálních sítí. Přitom nebyl napaden řidič, ale z jeho kamionu bylo vysypáno několik přepravek s rajčaty.
Když nevíš, co dělat, modli se a nedělej nic, říká brněnský duchovní Jan Špilar. Lidovci, kteří houfně ztrácejí voliče, si vzali tuhle radu zjevně k srdci.
Lidovci budou v pátek rozhodovat o přesunu volebního sjezdu na bližší termín. Změnu chce část regionálních organizací, které kritizují šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečku kvůli večírku a jeho komunikaci.
KDU-ČSL se s problémy potýká dlouhodobě. „Nejde jenom o záležitost s večírkem, ale také o to, že strana dlouhodobě klesá v preferencích. To vidí všichni,“ říká Čunek.
Soudci Ústavního soudu ve středu vynesli nález o zpomalení valorizace důchodů: podle nich nebyl postup vlády protiústavní. Vládní politici rozhodnutí vítají, opozice slibuje revizi.
Jurečku široké vedení už jednou podpořilo, podle jeho kritiků ale kauza vrhá na stranu špatné světlo. Zástupci jihočeské KDU-ČSL už delší dobu usilují o nejrychlejší svolání celostátního sjezdu.
Celostátní konference KDU-ČSL v pátek rozhodne, zda neuspíší volební sjezd strany. Původně měl být na podzim. Důvodem je mimo jiné kritika, která se ozývá z některých regionů.
Politiků, kteří by byli otevření modernějšímu pojetí, příliš mnoho strana nemá. A i kdyby ho postavila do svého čela, bude takový politik narážet na setrvačnost lidoveckých politiků v nižších patrech.
„Preference KDU-ČSL se v posledních měsících pohybují mezi dvěma a třemi procenty. Lidovci potřebují nový, svěží vítr,“ myslí si Šimon Heller, poslanec a místopředseda českobudějovické KDU-ČSL.
Nejrychlejší možné svolání celostátního sjezdu strany požadovala již v pátek českobudějovická KDU-ČSL. Vyzvala ostatní organizace, aby se k tomu připojily.
Vládě, která svoji existenci postavila na ctění vyšších principů mravních, by to projít nemělo. Pokud její vicepremiér a předseda křesťanskodemokratické strany lhal, nemělo by to jen tak vyšumět.
Současný místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík nepředpokládá, že by nastala situace, kdy by musel do přímého souboje o předsednictví s Marianem Jurečkou. Kandidaturu na šéfa lidovců ale zvažuje.
Českobudějovická KDU-ČSL chce co nejrychleji svolat celostátní sjezd strany. Kauza předsedy Mariana Jurečky podle ní na stranu vrhá špatné světlo. Sjezd lidovců je plánovaný na podzim.
Chybu udělal, omluvu pronesl, ve vládě zůstane. Marian Jurečka a jeho vysvětlování vánočního večírku v den střelby na Univerzitě Karlově. Bylo dostatečné?
„Pro všechny by bylo lepší, kdyby ministr Jurečka uznal chybu a odešel,“ říká komentátor Miroslav Korecký. Chybné rozhodnutí by ale podle Václava Dolejšího nemělo zastínit celé působení politika.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl před soudci uvedl, že výše lednové inflace byla šokující a nešlo předpokládat, jak vysoká bude důchodcovská inflace.
„Tato koalice slibovala novou politickou kulturu a toto je spíš kultura před rokem 1989,“ hodnotí politolog Lukáš Valeš. Podle něj se ale lidovcům do výměny Jurečky nechce.
Kdy bude jasné, které profese budou mít možnost dřívějšího odchodu do důchodu? A jak se do fungování ministerstva práce promítají spory týkající se ministra a šéfa KDU-ČSL Mariana Jurečky?
„Jurečka nedokázal včas vyhodnotit vážnost situace. Při tragédii zemřela bezprecedentní spousta mladých lidí. To, že ministr nedokáže vyhodnotit naléhavost situace, je selhání,“ říká Dolejší.
Marián Jurečka (KDU-ČSL) čelí kritice kvůli pořádání ministerského vánočního večírku v době střelby na filozofické fakultě. Většina jeho stranických kolegů ale stojí za ním.
Vánoční večírek ministerstva práce vyvolal kritiku. Pokračoval v době, kdy už byly známy tragické události, při nichž ozbrojený útočník zabil čtrnáct lidí a dalších 25 zranil.
Pokud projde návrh důchodové reformy, bude se věk odchodu do důchodu určovat podle průměrné doby dožití. A to tak, aby člověk pobíral penzi v průměru 21,5 roku.
Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornil nedávno signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád.
Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.