Macron, nebo Le Penová. Francii čeká repete prezidentského klání. O jejich šancích mluvíme se zpravodaji Martinem Baluchou a Pavlem Novákem. Bude mít Francie svou první prezidentku v historii?
Volební účast v prvním kole francouzských prezidentských voleb dosáhla 73,42 procenta. Obhájce Emmanuel Macron získal podporu 27,82 procenta voličů, pro Le Penovou hlasovalo 23,21 procenta.
Do druhého kola hlasování, které se uskuteční za dva týdny, postoupí dva z nich. Největšími favority jsou podle průzkumu agentury ELABE současný prezident Emmanuel Macron a Marine Le Penová.
Mattero Salvini, známý svými protiimigračními názory, přijel do polského Přemyšlu. Od místního starosty dostal tričko s obrázkem Putina. Distancovat se od šéfa Kremlu snaží i Marine Le Penová.
Největší šanci na vítězství má podle průzkumů nynější hlava státu Emmanuel Macron. Ten se ve druhém kole voleb, plánovaném na 24. dubna, pravděpodobně utká s krajně pravicovou Marine Le Penovou.
Hlavní boj se teď odehrává o to, kdo bude vyzývatelem Emmanuela Macrona ve druhém kole voleb. Tedy vyzývatelkou, protože o tu roli spolu soupeří dvě ženy.
Média v souvislosti s půjčkou připomínají blízký vztah Le Penové s maďarským autoritářským premiérem Viktorem Orbánem. Ten podle některých mohl pomoci se zprostředkováním úvěru.
Zemmour nepřišel už na listopadové soudní líčení a chyběl i při pondělním vyhlášení rozsudku. V prohlášení na twitteru pouze uvedl, že rozhodnutí soudu je hloupé a ideologické.
„Zkrášlit Vítězný oblouk pouze barvami Evropské unie, aniž by byla přítomna státní vlajka, je skutečným útokem na identitu našeho národa,“ uvedla vůdkyně francouzské krajní pravice LePenová.
Budapešť/Washington/Paříž/Brasília||Eliška Kubátová|Zprávy ze světa|Doporučujeme
„Orbán reálně čelí nebezpečí, že by strana Fidesz mohla přijít o svou vedoucí pozici v zemi,“ říká analytička o dubnových volbách v Maďarsku. Drama ale slibují i další volby plánované na rok 2022.
Éric Zemmour, kontroverzní novinář s krajně pravicovými názory, oznámil kandidaturu v dubnových volbách na post prezidenta Francie. Jako hlavní téma zvolil obranu hodnot a vymezení se vůči migraci.
Le Penová a Zemmour se několik posledních týdnů přetahují o stejnou skupinu voličů i o druhé místo v průzkumech, tentokrát se ziskem 16 respektive 17 procent hlasů.
Francouzští komentátoři jsou v prognózách opatrní. I když se Macron dnes jeví jako suverénní vítěz, všichni mají na mysli nepředvídané scénáře voleb minulých.
Barnierovo jméno spíše vzpomenou mnozí Britové, kteří prožívali měsíce a měsíce se vlekoucí jednání o brexitu, ale Francouzi si „svého muže v Evropské unii“ vybaví stěží.
Dvojka strany Jordan Bardella byl jmenován prvním místopředsedou. Europoslanec a věrný zástupce Le Penové od podzimu v pouhých 25 letech dočasně povede stranu po dobu prezidentské kampaně šéfky RN.
Místo mobilizace voličů ještě nižší účast. Druhého kola regionálních voleb ve Francii se zúčastnilo pouze 34,3 % oprávněných voličů. Volby skončily vítězstvím tradiční pravice i levicových stran.
Méně lidí hlasovalo pouze v referendu v roce 2000. „Jde o pokračování existujících trendů způsobených skepsí a nezájmem obyvatelstva o politiku, které se cítí politiky ‚zapomenuté‘," domnívá se Emler.
Už více než rok žije celý svět ve zvláštním režimu. Role parlamentů byla na dlouhou dobu upozaděná a vlády sahají k mimořádným nařízením. Proměnila pandemie koronaviru náš vztah k demokracii?
K volbám se podle průzkumu společnosti Elabe nedostavilo 68,5 procenta voličů. Místní volby nelákají příliš mnoho voličů tradičně. Před šesti lety byla účast v prvním kole méně než poloviční.
Vykřikl dvě hesla: nejdřív „Montjoie Saint-Denis“, což je válečný pokřik francouzských králů z období dynastie Kapetovců, a pak křičel ještě „A bas la Macronie“, tedy v překladu „Pryč s Macronem“.
Otevřená výzva prezidentu Macronovi varuje před ústupky islamistům, kteří podle pisatelů přebírají stále větší moc v zemi, a pokud prý zavládne chaos, armáda se ujme své role obnovitele pořádku.
Dopis připomíná boje v Afghánistánu, Mali a Středoafrické republice a „padlé kamarády, kteří nasazovali kůži v zájmu zničení islamismu, kterému vy na domácí půdě ustupujete“.
Ve stejném procesu byl zproštěn viny také její dřívější spolupracovník z Národního sdružení (RN) a současný europoslanec Gilbert Collard, informoval web televize BFM TV.
K 1. květnu už tradičně patří protesty. Letos ale ve většině měst byly klidnější, než tomu bylo v předchozích letech. Ovlivnila je vládní koronavirová nařízení. V Turecku se ale i přesto zatýkalo.
Podle francouzské ministryně obrany není problém samotný dopis a vyjádření názoru. Parlyová ale tvrdí, že vojáci porušili své povinnosti a propůjčili se pro politickou hru před prezidentskými volbami.
Marine Le Penová se pozice dočasně vzdala také v roce 2017, když v prezidentských volbách postoupila do druhého kola. V tom ji suverénně porazil Emmanuel Macron.
Francie truchlí nad smrtí Chiraca. Vlajky na úřadech, vládních institucích a ve školách jsou na půl žerdi a po celé zemi drží státní smutek. S někdejším prezidentem se o už rozloučily tisícovky lidí.