mediální gramotnost

Mladí si uvědomují manipulativnost sociálních sítí. I tak jsou pro ně ale zdrojem informací, říká Strachota

Praha| 3. 2. |Lucie Vopálenská, arych |Společnost |Osobnost Plus

Nedávný výzkum mediální gramotnosti středoškoláků a žáků nejvyšších ročníků základních škol ukazuje především to, že náctiletí kriticky vnímají svoje nedostatky v úrovni mediální gramotnosti.

Praha | 29. 5. 2022 |Kateřina Horáková |Společnost

Lidé, kteří nesledují zpravodajství, nechodí ani volit. Nemusí tam být překryv, nastiňuje novinář Koubský

Česko.digital a Nadační fond nezávislé žurnalistiky se domnívají, že část lidí zpravodajství nesleduje, protože média nemluví jejich jazykem a nenabízejí zpravodajství prostřednictvím

Helsinki| 9. 4. 2022 |Jakub Lucký |Společnost |Evropa Plus

Proč je Finsko odolné vůči cizí propagandě? ‚Základem jsou důvěra a vzdělání,‘ vysvětlují tamní experti

„Země má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou a vzdělávají se, na tom se odolnost dobře staví. Finská společnost je taky hodně založená na konsensu,“ říká Markus Kokko z centra HybridCoE.

Praha| 1. 12. 2021 |Daniel Kroupa |Komentáře |Komentář

Média v dobách informačního zmatku

Mínění a názor není dobré zaměňovat. Názory produkují fakta nebo data, záleží na jejich výběru a výkladu. V tom jsme odkázáni na média. Je tedy na místě otázka, jak hledat věrohodné zdroje informací.

Praha| 14. 11. 2021 |Jana Magdoňová |Společnost

‚Bystří to mozek.‘ Senioři se na kurzech v Centru Elpida učí vyznat se v informačním chaosu

Vyznat se v informačním nepořádku, nevěřit všemu, co přijde na e-mail a umět si informace ověřit. To se učí senioři v rámci kurzu s názvem ‚Fakt, jo?‘.

Praha| 26. 10. 2020 |Petr Fischer |Komentáře |Komentář

Pandemie covidu-19 odhalila křehkost důvěry: nikdo nevěří skoro ničemu

Společnosti pozdní moderní doby stojí více než ty předchozí na důvěře. A to je, jak se potvrzuje v prvních dvou desetiletích 21. století, velmi křehká jistota.

Praha| 12. 8. 2019 |Ondřej Golis |Společnost |Rozhovor

Expert: Fake news ničí vztahy v rodinách, babičky a dědečci propadají děsům a šíří šílené informace

Dezinformace nejvíce míří na starší lidi, jejich nejhorším efektem je rozeštvávání rodin. Právě v nich by se přitom problém měl řešit, míní mediální expert Jaroslav Valůch.

Zkoumají zprávy a příběhy, sledují školní účty. Finské děti se učí rozpoznat dezinformace už od druhé třídy

Helsinky| 13. 5. 2019 |Jakub Lucký |Zprávy ze světa |Seriál Země EU

Jednou z nejzkušenějších zemí v boji proti ruské propagandě a dezinformacím je Finsko. Prezident Niinistö už v roce 2015 vyzval občany k tomu, aby se při čtení zpráv na internetu chovali odpovědně.

Praha| 13. 4. 2019 |Lucie Výborná, als |Společnost |Host Lucie Výborné

iRozhlas

Mladí si uvědomují manipulativnost sociálních sítí. I tak jsou pro ně ale zdrojem informací, říká Strachota

Lidé, kteří nesledují zpravodajství, nechodí ani volit. Nemusí tam být překryv, nastiňuje novinář Koubský

Proč je Finsko odolné vůči cizí propagandě? ‚Základem jsou důvěra a vzdělání,‘ vysvětlují tamní experti

Média v dobách informačního zmatku

‚Bystří to mozek.‘ Senioři se na kurzech v Centru Elpida učí vyznat se v informačním chaosu

Pandemie covidu-19 odhalila křehkost důvěry: nikdo nevěří skoro ničemu

Expert: Fake news ničí vztahy v rodinách, babičky a dědečci propadají děsům a šíří šílené informace

Zkoumají zprávy a příběhy, sledují školní účty. Finské děti se učí rozpoznat dezinformace už od druhé třídy

Mediální výchova není dogma. Má dětem pomoct chápat vlastní i cizí zkušenost, říká akademička

Vědci se vydali na konferenci o placaté Zemi. Téměř všichni účastníci čerpali informace z YouTube

Přistáli Američané na Měsíci? Patrik Kořenář se na YouTube snaží bořit mýty a konspirační teorie

Eurokomisařka Jourová: Neregulujeme, co je pravda a co lež. Nechceme zavádět cenzuru

Studenti neumí kriticky hodnotit informace. Polovina z nich nerozliší zprávu od reklamy, ukazuje průzkum