Elektrárna je už delší dobu obsazena ruskými vojáky, ale stále ji obsluhují ukrajinští zaměstnanci. Areál zařízení byl opakovaně ostřelován, z čehož se navzájem obviňovaly obě bojující strany.
Inspektoři v rámci kontroly navštívili Institut pro jaderný výzkum v Kyjevě, těžební a zpracovatelský závod ve městě Žovti Vody v Dněpropetrovské oblasti a strojírenský závod v Dnipru.
S tvrzením, že se Ukrajina chystá použít zbraň, která způsobí radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivního materiálu pomocí běžné trhaviny, přišel ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Na výpadek v dodávkách elektřiny pro životně důležité bezpečnostní systémy elektrárny - již druhý během pěti dnů – ve středu poukázal také šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
„Nařizuji vládě Ruské federace zajistit přijetí jaderných zařízení Záporožské jaderné elektrárny a dalšího jmění nezbytného pro její činnost do federálního vlastnictví,“ píše se v Putinově výnosu.
Dosud se neví, kde se Murašov nachází a jaký je jeho osud. Zadržení ředitele, který nese hlavní odpovědnost za jadernou a radiační bezpečnost elektrárny, vytváří nebezpečí pro provozu.
Největší jaderná elektrárny v Evropě přestala dodávat elektřinu domácnostem a firmám 5. září, poslední funkční reaktor z celkem šesti zaměstnanci vypnuli 11. září.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii v sobotu upozornila, že situace v elektrárně je kvůli přerušeným dodávkám elektřiny do zařízení mimořádně riziková.
„Nyní je potřeba, abychom se bezodkladně dohodli na vytvoření ochranného štítu nebo bubliny kolem zařízení,“ sdělil Grossi. Proti se postavil ruský velvyslanec při OSN.
Záporožskou jadernou elektrárnu, která je v části Ukrajiny okupované Ruskem, navštívila ve čtvrtek delegace expertů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Podle ředitele české kanceláře OSN Michala Broži je důležité, aby došlo k demilitarizaci Záporožské jaderné elektrárny a jejího okolí. Informace o tragédii v Olenivce zatím OSN zveřjňovat nechce.
Na Ukrajinu se vydalo 14 inspektorů včetně šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho. Elektrárnu v Záporoží prohlédli a podle všeho zkontrolovali veškeré jaderné provozy.
Reuters napsal, že areál elektrárny v Evropě opustila čtyři z devíti vozidel, kterými inspektoři do zařízení přijeli. Kolik členů v elektrárně zůstalo, zatím není jasné.
Úkolem členů mise, mezi nimiž je i generální tajemník agentury MAAE Rafael Grossi, je posoudit míru materiálního poškození elektrárny. Budou je ale zajímat i pracovní podmínky zaměstnanců.
Podle ukrajinských zdrojů způsobilo požár ruské ostřelování, Moskva ale z útoků obviňuje Kyjev. Česká diplomacie vyjádřila znepokojení nad situací, kterou označuje za nehoráznou.
Zelenskyj kromě toho vyzval Rusko, ať okamžitě z elektrárny stáhne své vojáky. Ruská armáda elektrárnu okupuje od března, provoz elektrárny ale dál zajišťují ukrajinští pracovníci.
Rusko a Ukrajina se v posledních dnech vzájemně obviňovaly z ostřelování okolí Záporožské elektrárny. Ve čtvrtek se Moskva a Kyjev navzájem nařkly i z přípravy „provokace“ v tomto zařízení.
Co by se stalo, kdyby Rusové nebo Ukrajinci silně poškodili Záporožskou elektrárnu? Jak by se to dotklo Česka a Ukrajiny? Přečtěte si rozhovor s jadernou inženýrkou.
„Zaměstnanci chápou, že potřebují dostat své rodiny pryč, ale sami se vracejí. Musejí pracovat kvůli možnosti velké katastrofy, jako byl Černobyl v roce 1986,“ sdělil technik.
Poslední dění kolem elektrárny znovu vyvolalo obavy z možnosti jaderné katastrofy. Generální tajemník OSN António Guterres před několika dny vyzval k vytvoření demilitarizované zóny kolem elektrárny.