„Díky naší spolupráci s německými orgány při dokumentování ruských válečných zločinů byla zjištěna poloha 161 ukrajinských dětí v Německu, které byly hledány jako nuceně vysídlené,“ řekl Vyhivskyj.
Valerie se pokusila několikrát opustit Rusko sama, ale bezpečnostní složky ji vždycky odvedli zpátky do Ruska. Průlom přišel až potom, co maminka kontaktovala organizace Ukranian Child Rights Network.
Česko podporuje zřízení tribunálu, jenž by soudil zločiny páchané na Ukrajině. Proces ale uváznul ve spletitých právnických diskusích, přibližuje pro iROZHLAS.cz René Miko, zástupce u haagského soudu.
„Nejsme účastníky statutu, neuznáváme to,“ sdělil Peskov. „Víme, že tam probíhají různé neveřejné procesy, které se dělají v tajnosti. Podle toho na takováto rozhodnutí pohlížíme,“ prohlásil.
Oddíly verbovaly malé chlapce, které využívaly jako vojáky, a také dívky coby sexuální otrokyně. Jeden z unesených dětských vojáků vypovídal u soudu, že byl milicemi donucen zastřelit vlastní sestru.
Podle právničky Veroniky Bílkové může totiž soud rozhodovat pouze na základě úmluvy o genocidě a nemůže tak hodnotit, zda ruská vojenská akce porušuje i jiná pravidla týkající se třeba použití síly.
„Genocida je absolutně zakázána za všech okolností a je zcela jedno, jestli k ní dochází v době míru nebo v době války,“ říká Veronika Bílková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Bratři Jasínové uvedli, že se například museli svléct do spodního prádla. Dozorci měli zhasínat cigarety na kůži zajatců, stříkat na ně vodu a písek či na ně močit.
Těchto šest dětí patří mezi tisíce nezletilých, které podle Kyjeva Rusko odvleklo na své území po vpádu na Ukrajinu nebo uvázly na územích okupovaných po začátku války.
Vrchní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC), že je zapotřebí do Pásma Gazy, které čelí blokádě, zajistit přísun humanitární pomoci, píše agentura Reuters.
Exodus oživuje přízrak války mezi Armény a Ázerbájdžánci z let 1988-1994, která je součástí historie etnického krveprolití a vysídlování, jež se táhne po generace, napsal Reuters.
Podle ukrajinského generálního prokurátora je kyjevská kancelář největším pracovištěm soudu mimo jeho sídlo v nizozemském Haagu. Zaměří se na válečné zločiny.
Soudce Robert Fremr se rozhodl vzdát se nominace na soudce Ústavního soudu, v jeho senátu tedy nezasedne. Důvodem byl podle něj soustavný tlak, kterému čelil, kvůli jeho předlistopadovému působení.
Fremr připustil, že zvažuje rezignovat na možné členství v Ústavním soudu už teď. „Mám ale velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako doznání. Některá ta obvinění jsou opravdu ošklivá,“ uvedl.
Nominaci soudců Roberta Fremra a Veroniky Křesťanové, stejně jako profesorky občanského práva Kateřiny Ronovské doporučily oba senátní výbory, které se nominacemi zabývaly.
Zároveň ale na tiskové konferenci po schůzce s představiteli afrických států řekl, že vyhlásit příměří by bylo těžké, když ukrajinská armáda vede ofenzivu proti ruským jednotkám.
Agentura RIA Novosti s odvoláním na místní ruské úřady uvedla, že zemřel její zpravodaj. Kromě něj byl při ostřelování zraněn fotoreportér téže agentury a novinář a kameraman televize Izvestija.
Jeden z běloruských opozičních předáků už dříve v rozhovoru řekl, že ukrajinské děti, které jsou odváženy z okupovaných území a posílány do běloruských ozdravných táborů, se ne vždy vracejí.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa žádal Mezinárodní trestní soud, aby Putina během summitu nemusel kvůli obvinění z únosů ukrajinských dětí do Ruska zatknout, protože to by hrozilo válkou.
JAR patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho byl vydán zatykač ICC. Také ale chce v hostit summit skupiny BRICS, na který je pozvaný i Putin.
Soud se také zabývá zprávami o sexuálním násilí a násilí na dětech. V Džunajná podle svědků došlo v poslední době k řadě útoků arabských milic namířených proti nearabskému etniku Masalitů.
V rámci svého mírového plánu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mimo jiné požaduje vytvoření zvláštního tribunálu, který by soudil ruské válečné zločiny.
Loni v listopadu norská policie zadržela muže, o kterém se domnívá, že je ruským agentem, a obvinila ho ze špionáže. Muž měl brazilské doklady na jméno José Assis Giammaria.
Horní parlamentní komora má o nominaci rozhodnout do dvou měsíců. Fremr by mohl u Ústavního soudu obsadit místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož mandát skončil 4. června.
Ukrajina požádala Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřil zničení Kachovské přehrady z počátku tohoto týdne. Ukrajinské úřady už soudu předaly veškeré informace, které k věci mají.