Bašíra po měsících protestů svrhla loni v dubnu armáda. Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu na něj vydali zatykač a obvinili ho z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Passer působil v letech 2005 až 2016 jako soudce Nejvyššího správního soudu a byl i právním poradcem na ministerstvu spravedlnosti. Od září 2016 je soudcem Tribunálu Soudního dvora EU.
Umar Bašír vládl v Súdánu třicet let a letos v dubnu byl svržen armádou. Dalším obviněným spojených s konfliktem v Dárfúru čelí i u Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Země černého kontinentu plánují hromadně vypovídat členství v Mezinárodním trestním soudu sídlícím v nizozemském Haagu. Dohodly se na tom v zákulisí končícího summitu Africké unie v etiopské metropoli Addis Abebě. S odvoláním na zdroj blízký Africké unii a dvě nevládní organizace o tom informovala agentura AP.
Palestinská samospráva posílá k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu materiály o údajných válečných zločinech Izraele. Spisy, které se týkají počínání Izraele během loňského konfliktu v Gaze, přiveze do Haagu palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí. Předání materiálu nejspíš soudní vyšetřování nijak neurychlí. Závěry se dají očekávat až v horizontu měsíců.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun přijal žádost Palestiny o začlenění do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Země pod něj bude spadat od 1. dubna. Palestinci chtějí před soudem obvinit Izraelce z válečných zločinů.
Čtyři zástupci Mezinárodního trestního soudu, kteří přijeli do Libye jednat se Sajfem Islámem Kaddáfím, jsou v preventivní pětačtyřicetidenní vazbě. Na delegaci ji v pondělí uvalily libyjské úřady, které čtveřici podezírají ze špionáže a porušování národní bezpečnosti.
Mezinárodní trestní soud v Haagu uznal velitele konžských milic Thomase Lubangu vinným z verbování dětských vojáků. Podle soudu se prokázalo nade vší pochybnost, že Lubanga jako velitel Unie konžských vlastenců v letech 2002 až 2003 lákal děti mladší 15 do své armády.
Rozsudek o vině či nevině dnes poprvé vynese Mezinárodní trestní soud v Haagu. Obžalovaným je Thomas Lubanga Dyilo, který se měl podílet na zločinech spáchaných v občanské válce na přelomu tisíciletí v Demokratické republice Kongo.
Před Mezinárodním trestním soudem v Haagu (ICC) by měli stanout čtyři prominentní Keňané. Žalobci je podezírají z organizování povolebních násilností v roce 2008. Podle agentury Reuters to jsou vicepremiér a ministr financí Uhuru Kenyatta , bývalý ministr školství William Ruto, Joshua arap Sang , který pracuje v médiích a Francis Muthaura, bývalý tajemník vlády. Žalobce je viní ze zločinů proti lidskosti, oni obvinění odmítají.
Smrt libyjského vůdce Muammara Kaddáfího mohla být válečným zločinem. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Luis Moreno-Ocampo to prohlásil po setkání se členy Rady bezpečnosti OSN.
Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Laurenta Gbagba. Bývalý prezident Pobřeží slonoviny je považován za jednoho ze strůjců násilností, které africkou zemi po loňských volbách sužovaly téměř pět měsíců a při kterých zahynulo více než 3 tisíce lidí.
Libyjskou prozatímní vládu a tribunál OSN pro válečné zločiny rozděluje otázka, kde by měl být souzen syn svrženého libyjského diktátora Saíf al-Islám a bývalý šéf tajné služby Abdalláh Sanúsí. Tribunál žádá jejich vydání, Libyjci si je ale chtějí soudit sami.
Turecko se obrátí na Mezinárodní trestní soud, aby se zabýval izraelskou blokádou palestinské Gazy. Oznámil to turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu. Ankara podle něj podnikne potřebné právní kroky už příští týden.
Mezinárodní trestní soud (ICC) zřejmě vydá tři zatykače na libyjské vůdce. I když jména nebyla zveřejněna, vyslanci u OSN předpokládají, že by mezi nimi mohl být i Muammar Kaddáfí. O jejich vydání požádal hlavní žalobce (ICC) Luis Moreno-Ocampo. Uvedl to před Radou bezpečnosti OSN s tím, že má k dispozici jasné důkazy o zločinech páchaných na civilistech.
V Haagu pokračuje po letní pauze proces s někdejším vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem obžalovaným z válečných zločinů. Karadžič se před tribunálem pro bývalou Jugoslávii zodpovídá z válečných zločinů během konfliktu v Bosně v letech 1992 až 1995. Obvinění směřují hlavně k obléhání Sarajeva a masakru ve Srebrenici, který nepřežilo osm tisíc bosenských Muslimů.
Po čtyřměsíčním odkladu stanul před haagským trestním tribunálem Radovan Karadžič. Bývalý bosenskosrbský prezident zahájil svou obhajobu proti žalobě, která ho viní z genocidy, zločinů proti lidskosti a porušování válečných pravidel.
Po čtyřměsíčním odkladu má před haagským tribunálem začít hlavní líčení s někdejším bosenskosrbským prezidentem. Radovan Karadžič čelí obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti a porušování válečných pravidel. Měl se jich dopustit za války v Bosně v první polovině 90. let. Před spravedlností se třináct let skrýval. Srbská policie ho dopadla předloni v Bělehradě, kde žil pod cizím jménem a vydával se za léčitele.
Bývalý šéf bosenských Srbů Radovan Karadžič žádá o nové odložení procesu. Tribunál v Haagu jej přitom viní mimo jiné z genocidy bosenských muslimů ve Srebrenici. Uvedl to dnes na takzvané 'Konferenci o statutu soudu' přímo v soudní síni.
Bývalý předák bosenských Srbů Radovan Karadžič, obžalovaný v Haagu z válečných zločinů, se nezúčastní soudního procesu, který měl znovu začít počátkem března příštího roku. Oznámil to právní poradce z Karadžičova týmu Peter Robinson.
Mezinárodní tribunál v Haagu přidělil Radovanu Karadžičovi advokáta. Brit Richard Harvey ho má zastupovat, pokud bude bývalý vůdce bosenských Srbů jednání soudu dál bojkotovat a nebude k němu chodit.
Radovan Karadžič dostane obhájce v případě, že bude i nadále mařit soud. Určí mu ho Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii. Zároveň advokátům dá čas na přípravu procesu, který začne až prvního března příštího roku.
