Politický geograf Michael Romancov odpoví na otázky, nakolik Rusko odrazuje síla Severoatlantické aliance a zda Putin změnil válečnou strategii. Moderuje Zita Senková.
„Deklarovaným cílem této akce je obnovit bezpečnost námořní plavby, což je jedna z nejdůležitějších podmínek pro fungování moderního světa,“ říká o akci USA a spojenců politický geograf Romancov.
„Rusko je obrovské a dokonce i Rusové jsou schopní se učit. Prostředí války je darwinistické, doslova tam jde o život. I ruská armáda pod tíhou bojů získává kompetence,“ říká politický geograf.
„Takový útok na Izrael, který je spojencem Spojených států – je to vidět z reakcí, které z Washingtonu přichází – může být interpretován i jako oslabení pozic USA ve světě,“ soudí politický geograf.
„V obou případech naprosto selhalo jakékoli vyjednávání, protože jedna strana – a vždy to byla Moskva – jednat není schopná," říká Romancov o podobnosti mezi Ukrajinou a Československem v roce 1968.
Politický geograf Michael Romancov v Bruselských chlebíčcích upozorňuje, že EU jako supervelmoc funguje hlavně v ekonomické oblasti, v zahraniční politice a bezpečnostních otázkách silná není.
„Kyjev a Moskva mají stále ještě představu, že situace na bojišti dá odpověď na celou řadu otázek, které by se jinak musely z jejich pohledu složitě vyjednávat,“ soudí politický geograf.
„Kdybychom uspěchali vstup Ukrajiny do NATO a Evropské unie, tak to nakonec jak Kyjevu, tak organizacím a jejím členům přinese víc problémů než užitku,“ soudí Michael Romancov.
Putin si k výročí války nenaplánoval projev. „Když začalo být zjevné, že invaze neprobíhá tak, jak si to v Kremlu namalovali, Putin odložil většinu svých veřejných vystoupení,“ říká Michael Romancov.
„Rusové mají na jednu stranu vysoce přesné rakety a pak se jim málem podařilo údajně něco zasáhnout? To by při troše snahy mohlo vyvolat pochybnosti i u ruských konzumentů zpráv,“ věří Romancov.
„Neexistuje teď žádná jiná země, která by Rusku mohla nabídnout to, co mu je schopné nabídnout Turecko. Erdogan to ale dal Putinovi ‚sežrat‘, když ho nechal poměrně dlouho čekat,“ připomíná Romancov.
„Je zapotřebí ošetřit všechny bezpečnostní záležitosti. Musí se připravit i Turecko, protože to zprostředkovalo dosažení smlouvy a zavázalo se, že bude provádět kontroly lodí,“ vysvětluje Romancov.
Uběhlo pět měsíců od ruského vpádu na Ukrajinu. Co se Rusku podařilo za těch pět měsíců získat a za jakou cenu? Situaci komentoval pro Radiožurnál politický geograf a publicista Michael Romancov.
Ukrajina deklaruje, že jejím cílem je získat zpět okupovaná území včetně Ruskem anektovaného Krymu. Západní politici prý musí respektovat ukrajinské deklarace, zároveň je ale třeba jednat.
Vojenský analytik Vojtěch Bahenský varuje, že útočné operace jsou vždy náročnější než obrana a také Ukrajině by mohly dojít zásoby a síly, aby ve vytlačování ruských jednotek pokračovala.
„Ruský prezident se odstřihl nejen od kontaktu se světovými protějšky, ale pravděpodobně i od lidí, se kterými v Rusku komunikoval z hlediska správy země,“ míní politický geograf Michael Romancov.
Ruský prezident Vladimir Putin hromadí vojska u ukrajinských hranic a hrozí invazí. Podaří se ukrajinskou územní celistvost uhájit? Pokud ano, za jakou cenu?
Že jsou obavy o umožnění svobodného odchodu Afghánců ze země ovládané Tálibánem na místě, se domnívá Slavomír Horák: „Předpokládám, že Tálibán nebude chtít vypouštět lidi ze země.“
Česká republika žádá po Rusku plnou náhradu škod způsobených explozemi ve Vrběticích, ale ruská strana požadavek označuje za vyděračství. Je možné vést mezi Prahou a Moskvou rovnoprávná jednání?
„V současném Rusku se vše, co se odehrává ve veřejném prostoru a v politickém životě, nějak vrací k odkazu ‚velikého vítězství‘,“ říká politický geograf Michael Romancov.
„Putin kolem sebe vytvořil nepropustnou informační bariéru, pokud jde o věci, které nechce sdílet s veřejností. To se mimo jiné týká jeho zdravotního stavu a osobního života,“ říká Michael Romancov.
