Po mnoha letech schválili zástupci členských zemí novou podobu migrační politiky Evropské unie. „Solidarita má být dobrovolná,“ říká poslankyně Jana Mračková Vildumetzová z hnutí ANO.
Unijní migrační balíček zpřísní detenční právo i pohraniční procedury. Aby ale mohla nová pravidla platit, musí je schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu.
Johanssonová také varovala před aktuálním rizikem teroristických útoků. Komisařka uvedla, že nyní jsme v období, kdy je riziko terorismu v Evropě velmi vysoké.
Sněmovní volby se blíží. Radiožurnál a iROZHLAS.cz se vám pokusí přiblížit, jaké kroky by strany a hnutí v případě svého zvolení udělaly. Devátá výzva nese název „Přístup k migrantům“.
„Spor o uprchlické kvóty před čtyřmi lety Evropu rozdělil. Chceme se pokusit ji znovu spojit,“ říká ve společném rozhovoru pro Český a Polský rozhlas místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas.
„Starý systém nefunguje, nabízíme nový začátek.“ Těmito slovy uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenové pokus prolomit zablokovanou reformu unijní azylové a migrační politiky.
Advokátka unijního soudu tvrdí, že Česko nedodržením uprchlických kvót z roku 2015 porušilo své povinnosti. O co se v případu hraje? A jak je dnes EU připravená na příští uprchlické vlny?
Plán premiéra Andreje Babiše (ANO) na vybudování centra pro syrské sirotky se neuskuteční. S odvoláním na premiérovo vyjádření to napsal v aktuálním čísle týdeník Respekt.
Analytik Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů upozorňuje, že se Česko na prevenci migrace pomocí humanitární a rozvojové pomoci podílí nedostatečně.
Komise loni v lednu poslala trojici středoevropských zemí k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání účastnit se jednorázového programu přerozdělování žadatelů o azyl, kteří dorazili do Itálie a Řecka.
Řada otázek na kancléřku se týkala i boje s klimatickými změnami. Merkelová připustila, že aktivistka Greta Thunbergová a hnutí, které inspirovala, vládu přiměly zrychlit v boji proti změnám klimatu.
Itálie chce v Evropské unii unii prosadit nový plán, jak se vypořádat s migrací, jehož součástí by byla možnost, aby lidé z válečných oblastí mohli požádat o azyl přímo z domovských zemí.
„V mnoha oblastech migrační politiky máme stejný názor, zejména pokud se týká otázky smluv mezi Evropskou unií a dalšími státy,“ řekla Angela Merkelová.
Pondělním prohlášením iniciativa zareagovala na odmítavý postoj k přijetí 50 sirotků z řeckých uprchlických táborů, který vyjádřil premiér Andrej Babiš (hnutí ANO).
Čeští vrcholní ústavní činitelé se při středeční odpolední schůzce na Pražském hradě shodli na tom, že stále trvají důvody, proč byly Evropskou unií zavedeny protiruské sankce.
Evropská unie by podle německého ministra zahraničí neměla dopustit, aby ji migrace dále rozdělovala. Země, které uprchlíky přijímat nechtějí, by ale podle něj měly pomáhat jinak - třeba v Africe.
„Jde o to, abychom dále nerozdělovali Evropu kvůli konceptu povinných kvót, který se ukázal být neefektivním,“ říká státní tajemník slovenského ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí.
Premiéři České a Slovenské republiky budou společně prosazovat odmítavý postoj k migračním kvótám. To mimo jiné zaznělo v Bratislavě, kam se Andrej Babiš vydal na první oficiální návštěvu.
Česko má dva měsíce na to, aby vypracovalo odpověď na žalobu kvůli odmítání migračních kvót, kterou ve čtvrtek podala Evropská komise k Soudnímu dvoru EU, řekla mluvčí ministerstva Irena Valentová.
Evropská komise podala u soudu žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Svůj plán poslat země ze středu Evropy k soudu avizovala už v prosinci.
Neformální večeře politických vůdců členských států Evropské unie trvala do půl jedné ráno a nebylo to pravděpodobně proto, že vrcholným politikům tak chutnalo.
Andrej Babiš hodlá v Bruselu odmítnout kvóty pro rozdělování migrantů. „Bude muset ostatní přesvědčit, že to, co říká do zahraničních médií, myslí vážně,“ říká Tomáš Prouza (ČSSD).
Evropská komise zažaluje Českou republiku, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich přístupu k programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót.
