Milada Horáková byla jedinou popravenou ženou v politických procesech 50. let. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, všichni obžalovaní ale byli rehabilitováni až po sametové revoluci v roce 1989.
Před 80 lety byli hrdiny českoslovenští výsadkáři a odbojáři, kteří se zapojili do útoku na Reinharda Heydricha. Dnes jsou hrdiny podle Čaputové lékaři i ti, kteří poctivě vykonávají veřejnou službu.
Kramář, Rašín, Horáková, ale i Slánský, Hilsner nebo K. H. Frank. Vinní i bez viny. Komunisté, demokraté, židé i nacisté, kteří stanuli před soudem kvůli svému politickému přesvědčení, rase či funkci.
V roce 1946 byl Stanislav Broj zvolen za Plzeňský kraj poslancem národního shromáždění. Právě v té době si komunisty ovládaná tajná policie začala zaznamenávat jeho výroky.
Národní památkový ústav ve svém odborném posudku nesouhlasí se zbouráním budovy, protože k ní není vážný důvod. Opačně to ale vidí Magistrát hlavního města Prahy, který dal majiteli zelenou.
„Chtěl jsem ukázat příběh Zátopka takový, jaký byl. To byl můj základní požadavek, když jsem na tomto filmu začal pracovat – a tomu jsem se nikdy nezpronevěřil,“ říká režisér o svém filmu Zátopek.
V padesátých letech byl Šedivý komunistickými úřady odsouzen za velezradu a špionáž. Ve věznicích a lágrech strávil 12 let. O svém životě napsal řadu knih.
Do Terezína přijela 16. září 1945 i doktorka práv Milada Horáková, která tam byla za války vězněna za účast v protinacistickém odboji. Jako čestný host se účastnila slavnostního pohřbu obětí.
Magistrát hlavního města Prahy, podle kterého toto místo porušuje vyhlášku o regulaci reklamy, vyslal na místo městskou policii a pracovníky živnostenského odboru.
Reklamu Samsungu nahradila fotka Milady Horákové. „Přijde nám to jako výsměch všem Pražanům ze strany majitele plachty,“ zkritizovala plakát pro server iROZHLAS.cz pražská radní Hana Třeštíková.
Zničené jsou například panely o popravě Milady Horákové, nebo ty s informacemi o dalších procesech 50. let, řekl Radiožurnálu historik Petr Blažek, který výstavu připravoval.
Kniha provádí její prací právničky na sociálním odboru, odbojovou činností, vězněním nacisty i vstupem do velké politiky završeným zatčením v září 1949.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová mluvila v rozhovoru pro Český rozhlas Plus také o Miladě Horákové: „Byla to žena odvahy, žena činu. Byl to člověk, který byl nesmírně věrný hodnotám.“
Praha||Veronika Sedláčková, lup|Společnost|Interview Plus
Vykonstruované procesy v 50. letech měly i jednu další zvláštnost, a to podporu pracovních kolektivů, dokonce i těch dětských. Všichni tehdy žádali smrt obžalovaných „vlastizrádců“.
Když komunisté popravili její matku, bylo Janě 16 let. Naposledy ji viděla večer před popravou. A svého otce Bohuslava Horáka, kterému se podařilo utéct už při zatčení manželky, až za dlouhých 17 let.
Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa připomněl také osudy lidí, kteří se postavili „komunistické obludě“ a zaplatili za to životem nebo mnoha lety v komunistických vězeních a pracovních táborech.
Akce měla připomenout památku Milady Horákové, kterou před 70 lety zavraždili po vykonstruovaném procesu komunisté. Promítání proběhlo z okna zaparkovaného auta.
Autor akce Kysilko serveru iROZHLAS řekl, že pro ni nemá žádné povolení, že jej kvůli časové tísni ani nesháněl. Předseda KSČM Vojtěch Filip ale podle svých žádné kroky proti organizátorům nechystá.
„Věřím, že právě mladí lidé mají už představu, jak vypadá pokrokový, slušný a progresivní svět, a že se tomu snaží přibližovat,“ říká v rozhovoru Jana Kánská.
Prokurátoři Josef Urválek nebo Ludmila Brožová Polednová hráli zásadní roli v procesu s doktorkou Miladou Horákovou. Nikdy neprojevili lítost nad tím, co udělali.
V květnu 1950 stanulo před soudem 13 obžalovaných, mezi nimi doktorka Milada Horáková. Vykonstruovaný politický proces komunisté dlouho a pečlivě připravovali. Nakonec komunisté Horákovou popravili.
Před 70 lety vyvrcholil justiční vraždou Milady Horákové nejvýznamnější politický proces v komunistickém Československu. Jak dopadl na život jejích nejbližších?