V padesátých letech byl Šedivý komunistickými úřady odsouzen za velezradu a špionáž. Ve věznicích a lágrech strávil 12 let. O svém životě napsal řadu knih.
Do Terezína přijela 16. září 1945 i doktorka práv Milada Horáková, která tam byla za války vězněna za účast v protinacistickém odboji. Jako čestný host se účastnila slavnostního pohřbu obětí.
Magistrát hlavního města Prahy, podle kterého toto místo porušuje vyhlášku o regulaci reklamy, vyslal na místo městskou policii a pracovníky živnostenského odboru.
Reklamu Samsungu nahradila fotka Milady Horákové. „Přijde nám to jako výsměch všem Pražanům ze strany majitele plachty,“ zkritizovala plakát pro server iROZHLAS.cz pražská radní Hana Třeštíková.
Zničené jsou například panely o popravě Milady Horákové, nebo ty s informacemi o dalších procesech 50. let, řekl Radiožurnálu historik Petr Blažek, který výstavu připravoval.
Kniha provádí její prací právničky na sociálním odboru, odbojovou činností, vězněním nacisty i vstupem do velké politiky završeným zatčením v září 1949.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová mluvila v rozhovoru pro Český rozhlas Plus také o Miladě Horákové: „Byla to žena odvahy, žena činu. Byl to člověk, který byl nesmírně věrný hodnotám.“
Vykonstruované procesy v 50. letech měly i jednu další zvláštnost, a to podporu pracovních kolektivů, dokonce i těch dětských. Všichni tehdy žádali smrt obžalovaných „vlastizrádců“.
Když komunisté popravili její matku, bylo Janě 16 let. Naposledy ji viděla večer před popravou. A svého otce Bohuslava Horáka, kterému se podařilo utéct už při zatčení manželky, až za dlouhých 17 let.
Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa připomněl také osudy lidí, kteří se postavili „komunistické obludě“ a zaplatili za to životem nebo mnoha lety v komunistických vězeních a pracovních táborech.
Akce měla připomenout památku Milady Horákové, kterou před 70 lety zavraždili po vykonstruovaném procesu komunisté. Promítání proběhlo z okna zaparkovaného auta.
Autor akce Kysilko serveru iROZHLAS řekl, že pro ni nemá žádné povolení, že jej kvůli časové tísni ani nesháněl. Předseda KSČM Vojtěch Filip ale podle svých žádné kroky proti organizátorům nechystá.
„Věřím, že právě mladí lidé mají už představu, jak vypadá pokrokový, slušný a progresivní svět, a že se tomu snaží přibližovat,“ říká v rozhovoru Jana Kánská.
Prokurátoři Josef Urválek nebo Ludmila Brožová Polednová hráli zásadní roli v procesu s doktorkou Miladou Horákovou. Nikdy neprojevili lítost nad tím, co udělali.
V květnu 1950 stanulo před soudem 13 obžalovaných, mezi nimi doktorka Milada Horáková. Vykonstruovaný politický proces komunisté dlouho a pečlivě připravovali. Nakonec komunisté Horákovou popravili.
Před 70 lety vyvrcholil justiční vraždou Milady Horákové nejvýznamnější politický proces v komunistickém Československu. Jak dopadl na život jejích nejbližších?
Prakticky celou válku strávila Milada Horáková v nacistických věznicích. 2. srpna 1940 dopoledne si pro doktorku Horákovou a jejího manžela přišlo gestapo. Dceři Janě bylo tehdy pouhých šest let.
Jak v pondělí řekl serveru iROZHLAS.cz zástupce sdružení Dekomunizace Michal Gregorini, problém s vyvěšením banneru měla pouze Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Místo, aby to komunisté nechali být, začali podle publicisty mluvit o tom, že Horáková si to tak trošku zasloužila. Jeho nová kniha vznikla na základě rozhovorů s dcerou Horákové Janou Kánskou.
Skončil tak vykonstruovaný politický proces se členy nekomunistických stran. Milada Horáková byla jedinou ženou, která se stala v době po únorovém převratu obětí justiční vraždy.
