„Věřím, že právě mladí lidé mají už představu, jak vypadá pokrokový, slušný a progresivní svět, a že se tomu snaží přibližovat,“ říká v rozhovoru Jana Kánská.
Prokurátoři Josef Urválek nebo Ludmila Brožová Polednová hráli zásadní roli v procesu s doktorkou Miladou Horákovou. Nikdy neprojevili lítost nad tím, co udělali.
V květnu 1950 stanulo před soudem 13 obžalovaných, mezi nimi doktorka Milada Horáková. Vykonstruovaný politický proces komunisté dlouho a pečlivě připravovali. Nakonec komunisté Horákovou popravili.
Před 70 lety vyvrcholil justiční vraždou Milady Horákové nejvýznamnější politický proces v komunistickém Československu. Jak dopadl na život jejích nejbližších?
Prakticky celou válku strávila Milada Horáková v nacistických věznicích. 2. srpna 1940 dopoledne si pro doktorku Horákovou a jejího manžela přišlo gestapo. Dceři Janě bylo tehdy pouhých šest let.
Jak v pondělí řekl serveru iROZHLAS.cz zástupce sdružení Dekomunizace Michal Gregorini, problém s vyvěšením banneru měla pouze Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Místo, aby to komunisté nechali být, začali podle publicisty mluvit o tom, že Horáková si to tak trošku zasloužila. Jeho nová kniha vznikla na základě rozhovorů s dcerou Horákové Janou Kánskou.
Skončil tak vykonstruovaný politický proces se členy nekomunistických stran. Milada Horáková byla jedinou ženou, která se stala v době po únorovém převratu obětí justiční vraždy.
Proces proti Miladě Horákové a jejím údajným společníkům ve smyšlené trestné činnosti byl před 70 lety především velkým divadlem. Svou roli v něm dostala i mladičká prokurátorka Ludmila Brožová.
A tak jako si kdysi komunisté zvolili Horákovou coby symbol vyřizování účtů s politickými rivaly, dodatečně se stala symbolem odporu vůči totalitě. Skoro až zástupkyní veškerých tehdejších obětí.
Krátce po osmé hodině ráno začalo v Praze soudní líčení se 13 lidmi. Obžalovaní měli za sebou několik měsíců výslechů a psychického i fyzického nátlaku ve vyšetřovací vazbě.
Podle Libora Svobody z Ústavu pro výzkum totalitních režimů zároveň není jisté, že se Válková ze svého postu dostala k dokumentům, které popisovaly, že se ochranný dohled používal proti disentu.
Helena Válková (ANO) vnímá námitky části veřejnosti vůči jejímu členství v KSČ a byla by ochotna se vzdát kandidatury na ombudsmanku. Nejprve se však o své minulosti poradí s prezidentem Zemanem.
„Vůbec jsme nevěděli, že se ochranný dohled zneužívá. Netušila jsem, co Josef Urválek dělal v padesátých letech, kdy jsem se narodila,“ řekla v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Helena Válková.
Jeden ze článků na obhajobu ochranného dohledu napsala Helena Válková s Josefem Urválkem, který je nechvalně známý jako komunistický prokurátor z procesu s Miladou Horákovou.
Nepřehlédnutelná je symbolika, že první žena na pozici slovenské prezidentky udělila posmrtně vyznamenání Miladě Horákové. Angažovala se za práva žen a v roce 1947 založila ženský časopis Vlasta.
Celkově Čaputová vyznamenala 20 osobností; mezi nimi i Slováky, kteří se podíleli na takzvané sametové revoluci, jež v roce 1989 vedla v Československu k pádu komunistického režimu.
„Závěry expertní skupiny budeme mít zhruba do dvou měsíců a podle nich, na základě odborného posouzení, připravíme další kroky,“ uvedla radní Milena Johnová (Praha Sobě).
Památku Milady Horákové si ve středu připomněli bývalí političtí vězni, zástupci církve i politických stran. A to na pietním místě v areálu Pankrácké věznice.
Řada opozičních politiků výběr termínu kritizovala. Kabinet ANO a ČSSD mají svými hlasy podpořit komunisté, kteří tak budou mít poprvé po 29 letech od pádu minulého režimu vliv na vládu.
Připravit snímek o političce Miladě Horákové trvalo podle scenáristy, režiséra a producenta Davida Mrnky deset let. A jednoduché nebylo ani přemluvit představitelku hlavní role, herečku Ayelet Zurer.