Česko by mohlo v roce 2024 plnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií potřebných pro přijetí eura. Zbývá jedna věc: vstup do mechanismu směnných kurzů (ERM II).
„Hospodářská politika dokáže zasáhnout, ale bohužel vidíme, že vláda nechává propad reálných mezd projít přes ekonomiku,“ podotkla Švihlíková. Významným indikátorem jsou podle ní tržby v maloobchodě.
Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany.
Ministerstvo financí oznámilo pokles schodku státního rozpočtu. Od srpna se snížil o 13,9 miliard. Schodek za tři čtvrtletí je zatím nejnižší od začátku pandemie covidu na jaře 2020.
Portfolio vybraného viceprezidenta určuje prezident Evropské investiční banky. Tím je v současnosti Němec Werner Hoyer, jemuž vyprší druhý mandát na konci tohoto roku.
Nejenom zvyšující se návrhy státního schodku na příští rok, ale také dodání návrhu ministerstvem financí vládě pár minut před vypršením termínu názorně dokazují, že se rozpočet rodí těžko.
Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU. Povinné výdaje rozpočtu, takzvané mandatorní výdaje, loni poprvé překročily bilion korun. Stál za tím hlavně růst výdajů na důchody.
Ministerstvo zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy. Zákon o státním rozpočtu na letošní rok očekával celkový výnos windfall tax i odvodu 100 miliard.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl v pořadu televize Otázky Václava Moravce. Už dříve přitom pro Český rozhlas uvedl, že bude usilovat o snížení celkové částky
Bitva obcí se státem o to, kdo bude mít jaký příjem z jakých daní, zatím neskončila. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS očekává dohodu do konce srpna.
Představitelé krajů a obcí se zatím nedohodli s ministrem financí na změnách v rozpočtovém určení daní. Hejtmani by chtěli prosadit svou změnu kritérií, podle kterých by se měly finance přerozdělovat.
Kraje přišly s jiným návrhem rozdělení daní. Tvrdí, že pokud na tom mohou některé kraje tratit. Aktuálně jednají s ministrem financí, ale shodu zatím nenašly.
Ministerstvo financí chce ušetřit 4,5 miliardy korun na omezení spoluúčasti při financování projektů. Neziskové organizace to kritizují, jelikož by musely doplácet i stovky tisíc korun navíc.
Česko tak nadále zůstává čistým příjemcem evropských peněz. Za loňský rok byla čistá pozice Česka vůči EU včetně peněz z plánu obnovy 61,2 miliardy korun.
Vyplývá to ze závěrů dohlídky, kterou kvůli reklamě provedlo ministerstvo financí pod vedení Zbyňka Stanjury (ODS). Server iROZHLAS.cz je má k dispozici.
Kabinet ve středu také rozhodl, že nebude v rozpočtu na příští rok snižovat tarifní platy státních zaměstnanců o pět procent, jak původně zvažoval, ale ponechá je na úrovni letošního roku.
Na splnění mají jen dva týdny. Chtějí šetřit hlavně na provozu a celkových výdajích. Omezovat možná budou i některé dotace a počty pracovních míst. Ke snižování platů se spíš nemají.
Stát správně šetří kvůli konsolidaci veřejných financí, ale ani tak nemůže přijít s nereálným návrhem a alibisticky ho označit za technický dokument k politické debatě.
Peníze mělo Česko dostat od EU na 15 protipovodňových projektů. Evropská komise ale s jejich financováním z unijního covidového fondu nesouhlasí, a Česko tak musí hledat peníze jinde.
Ačkoliv podle kontroly v roce 2019 byl postup úředníků „efektivní“, resort pod vedením Aleny Schillerové (ANO) přesto doporučil prověřit veškerá reklamní plnění u firem z Agrofertu.
Ministerstvo školství škrty vnímá spíše nevěřícně. „Částka není návrhem ze strany ministerstva školství. Jde patrně o první verzi návrhu rozpočtu ministerstva financí,“ uvedla mluvčí Aneta Lednová.
Cílem prověrky podle ministra financí nemělo být zjišťování, kdo konkrétní firmy z Agrofertu kontroloval a s jakým výsledkem. „Potřebuji vědět, že všechno proběhlo podle zákona,“ řekl loni na podzim.
Ministerstvo financí spočítalo, kolik se v Česku rozdělí dotací bez peněz z Evropské unie. Z toho chce ministerstvo ušetřit celkem 54,4 miliardy. Podívejte se, do jakých resortů dotace míří.
Vládou navrhované snížení sazby DPH u potravin o tři procentní body na 12 procent bude znamenat snížení příjmu veřejných rozpočtů o zhruba 12 miliard korun, tvrdí ministr financí Stanjura.
Konsolidační balíček zvyšuje sazbu DPH například u tištěných novin. „Nikdo nechce, aby konkrétně on platil vyšší daně. Vydavatelé novin nebudou jediní, kteří si budou stěžovat,“ říká Stanjura