Spolku Učitelská platforma vadí vyznění protestů. Platforma i ostatní spolky podle ní odvedly ve spolupráci se školskými protesty velký kus informační práce. Demonstrace ale prý vyzněla do ztracena.
Na vybudování dětských skupin má teď Česko v Národním fondu obnovy sedm miliard, ale zájem o dotaci je od zřizovatelů minimální. Pokud by to šlo dál stejným tempem, vydržely by peníze ještě 27 let.
„Boj za zachování nebo zlepšení podmínek vzdělávání neznamená boj proti vládě a demokracii! Nepodporujeme proruské kolaboranty!“ uvedl spolek na síti X.
Ministr školství Bek se proti požadavkům odborů vymezil, podle něj jsou nejasné. „Pro odbory je to úplně nová situace,“ vysvětluje v rozhovoru Karel Gargulák, výzkumník organizace PAQ Research.
Rodiče a žáci v Česku vyhlíží pondělní stávku ve školách. Odbory očekávají, že půjde o jednu z největších takových akcí od roku 1990. Ve středu uplyne lhůta, dokdy musí mít ředitelé o stávce jasno.
Navýšení rozpočtu školství jsou jen sliby, není tedy důvod stávku oddalovat. Zhruba tak reagovaly odbory po včerejším vyjednávání s ministerstvem školství.
Dokument obsahuje pouhých 13 stran a je opatřen dalšími deseti stranami příloh. Připravit konkrétní kroky, jak zefektivnit fungování státní správy, je teď ale na Úřadu vlády.
Ministerstvo školství vládě předložilo novelu vysokoškolského zákona bez úpravy sociálních stipendií, přestože s tím návrh původně počítal. Podporu teď pobírají jen stovky z 300 tisíc studentů.
„Ve školství výrazně přibývá dětí. I když školství dostane o něco víc peněz, tak to nestačí na pokrytí stávajícího stavu,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
„To číslo vyvolává iluzi, na kterou řada lidí nedosáhne. A bohužel na některých fakultách a univerzitách se tomuto číslu zdaleka neblíží,“ zdůrazňuje exministr.
Projekt je podle ústavu ve střední a východní Evropě unikátní. Jeho výsledky jsou alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence, uvedl mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Podle novely budou moci žadatelé v přihlášce stanovit i prioritní školy podle toho, kde by chtěli studovat nejvíc. Změna má urychlit obsazování středních škol.
V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Ondřej Kania mluvil o tom, zda je současný systém státního školství ufinancovatelný, jaké jsou jeho zkušenosti s odměňováním učitelů a jestli síť škol prodá.
Vláda bude příští týden rozhodovat o podobě státního rozpočtu. Přinést má snížení schodku veřejných financí. Někteří ministři se ale v posledních týdnech snažili plánované škrty ještě zmírnit
Od roku 2025 plánuje systémově financovat školní psychology, na které doposud školy získávaly finance z evropských peněz. Chce také více podpořit třídnické hodiny a změnit se má i vzdělávání učitelů.
„Je to dáno tím, že jsme v ekonomicky neklidné době. Výpočet podle minulého roku by v klidnějších ekonomických časech, kdy není vysoká inflace, nebyl tak daleko od reality, jako je to teď,“ říká Bek.
Podle ministra školství Mikuláše Beka z hnutí STAN ve školství chybí minimálně 40 miliard korun. Systém přerozdělování peněz mezi vysokými školami je podle něj nastavený nespravedlivě.
Členové skupiny byli propojení, na internetu si vyměňovali rady a zkušenosti. Případů, při nichž zneužije dítě vedoucí kroužku nebo sportovního oddílu, prudce přibývá.
Nedostatek míst ve školách, dlouhodobé podfinancování a špatné pracovní podmínky učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků – to jsou některé z problémů českého školství.
V preambuli prohlášení vlády Petra Fialy se píše: „Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet a aby děti měly dobré vzdělání, které je dobře připraví na měnící se moderní svět.“ Jaká je však realita?
Dalibor Uhlíř (nez.) se brání a tvrdí, že při studiu na pobočce soukromé americké Newport University získal v polovině 90. let titul MBA. České úřady mu pak připsaly titul inženýr.
„Počítá se s tím, že uchazeči budou mít možnost podat až tři přihlášky, na kterých budou prioritizovat volbu školy nebo oborů, a budou moci podávat přihlášku elektronicky,“ uvedla mluvčí resortu.
Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že kapacity jsou naplněné právě na Vysočině nebo Jihomoravském kraji. Počet dětí tam dokonce převyšuje uváděné lůžkové kapacity.
Experti na inkluzivní vzdělávání vznáší výhrady proti novým pravidlům pro přidělování asistentů. Upozorňují na potenciální nedostatek asistentů ve školách, který by mohl negativně ovlivnit děti.