Humanitární krize v regionu trvá a mise OSN na pomoc Etiopii je hluboce podfinancovaná. „Loni jsme potřeby pro celou Etiopii vyčíslili na 3,3 miliardy dolarů. A obdrželi jsme 1,6 miliardy.”
„Nemožné se to jevilo až do chvíle, než se dosáhlo té dohody. Po 25 letech míru můžeme podlehnout dojmu, že už tu bude nadobro. To bychom ale neměli,“ říká o podpisu britský velvyslanec Matthew Field.
Obě země nemají od konce druhé světové války oficiální dohodu o míru. Její dosažení komplikuje mimo jiné otázka Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval po konci druhé světové války.
„Myslím, že jsme velice blízko,“ prohlásil Trump v rozhlasovém rozhovoru. „Myslím, že je tu velká šance, že dosáhneme dohody. Budeme to vědět v dalších dvou týdnech,“ dodal americký prezident.
Současná fáze jednání, jejichž cílem je ukončit 18 let trvající konflikt, je podle místních činitelů nejdůležitější. Očekává se, že mírová dohoda by mohla být uzavřena již tento měsíc.
Kolumbijská vláda a povstalci z organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v Bogotě podepsali novou mírovou dohodu, která má ukončit více než půlstoletý konflikt v zemi. Jde o druhou, upravenou verzi dohody. Tu první odmítli kolumbijští voliči v říjnovém referendu.
Kolumbijci v nedělním referendu těsně odmítli mírovou dohodu vlády s povstalci z radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - FARC. Pro dohodu se vyslovilo 49,8 procenta voličů a proti 50,2 procenta. Předvolební průzkumy přitom ukazovaly, že dohodu podpoří téměř dvě třetiny voličů. K volebním urnám navíc přišlo jen 37 procent voličů, zemi totiž zasáhly přívalové deště. Kolumbijský prezident po sečtení hlasů výsledky uznal. Mírová dohoda měla ukončit víc než půl století trvající krvavý konflikt.
