REPORTÁŽ. Mnohé dívky v Tunisku si během takzvaného arabského jara zahalily hlavu muslimským šátkem. Média přinášela zprávy o tom, jaké mají tuniští prodejci hidžábů žně. Po šátcích byl hlad, protože předchozí autoritářský režim jejich nošení omezoval. Takzvaná jasmínová revoluce tak spolu s demokracií přinesla zpočátku i islamizaci ženské módy. Tunisankám to ale dlouho nevydrželo.
Angela Merkelová bude šéfkou Křesťanskodemokratické unie (CDU) i v příštích dvou letech. Na stranickém sjezdu v německém Essenu získala téměř 90 procent hlasů. Delegáty mimo jiné oslovila svým projevem, v němž se vyjádřila pro zákaz úplného zahalování obličeje.
Soud pro lidská práva ve Štrasburku podpořil francouzský zákon, který nedovoluje muslimkám nosit na veřejnosti nikáb, tedy závoj zakrývající celý obličej kromě očí. Zákon platí od jara 2011. Ve Štrasburku si na něj neúspěšně stěžovala 24letá muslimka. Odhalení tváře na veřejnosti totiž, jak tvrdila, považuje za ponižující.
Britská policie sáhla k neobvyklému kroku ve snaze snížit počet osob, které se snaží zapojit do konfliktu v Sýrii. Obrátila se s prosbou na muslimské ženy v Británii, aby takový krok svým synům a manželům rozmluvily. Navíc by prý ženy vyznávající islám měly policii udat své příbuzné, kteří by snad cestu do Sýrie zvažovali.
Fotbalová asociace FIFA povolila fotbalistkám z týmů, které se kvalifikovaly na olympijské hry, nosit šátek hidžáb, který je běžnou součástí tradičního oděvu muslimských žen. Letos poprvé - až do této chvíle platil pět let starý zákaz FIFA o nošení jakýchkoli šátků na hlavě.
Už rok nesmějí francouzské muslimky nosit zahalenou tvář. Loni v dubnu totiž Francie jako první evropský stát zakázala nošení islámského ženského oděvu, jako je známá burka nebo arabský nikáb. Obhájci zákona argumentují tím, že je zacílen na ochranu světských hodnot a rovnosti pohlaví. Rovněž prý napomáhá k potlačení radikálního islámu.
O tom, zda mohou muslimské ženy jednat s úřady v nikábu, tedy závoji zakrývajícím tvář, či nikoli, se debatuje v Austrálii. Přispělo k tomu rozhodnutí soudkyně v západoaustralském Perthu, podle kterého bude muset svědkyně muslimského vyznání absolvovat své svědectví před soudní porotou s odkrytou tváří.
Muslimské ženy by ve Francii neměly ve školách, nemocnicích a státních budovách nosit tradiční závoj burku, který zahaluje celé tělo. Stojí to ve zprávě, kterou vydala zvláštní komise francouzského parlamentu. Nošení burky označila za ,nepřijatelný exces a výstřelek', který je v rozporu s hodnotami Francouzské republiky.
Nacionalistický poslanec nizozemského parlamentu Geert Wilders neuspěl s návrhem zdanit nošení muslimských šátků. Chtěl, aby muslimky platily za zahalování vlasů daň do státního rozpočtu.
Zákaz nošení šátků ve všech veřejných školách ve vlámské části Belgie vyvolal nevoli muslimských organizací. Proti rozhodnutí zřizovatele veřejných škol protestovala Federace vlámských marockých organizací. Imám v Antverpách dokonce zvažuje zřízení čistě muslimských škol.
V belgickém regionu Vlámsko se od příštího školního roku nebudou smět nosit muslimské šátky ve všech veřejných školách. Vlámsko jako zřizovatel škol tak reaguje na stížnost jedné z žákyň na zákaz vydaný její školou.
Palestinská vláda v pásmu Gazy zavedla ve státních školách povinné zahalování děvčat a zakázala jim nošení džínsů. Informují o tom palestinská média. Gazu ovládá náboženské hnutí Hamás. To sice odmítá zavést islámské právo, v podobných případech ale argumentuje tradicemi a místní kulturou.
Ženám stačí na sledování okolí pouze jedno oko. Prohlásil to konzervativní muslimský duchovní Muhammad al-Habadán. Podle saúdskoarabského šajcha by si proto ženy měly zahalovat celou tvář s výjimkou jednoho oka. Je to další z kontroverzních výroků, které vysílá saúdskoarabská satelitní televize al-Madžd. Nedávno tam jiný duchovní vyzval k popravě Myšáka Mickyho, předtím kritice neušly olympijské hry se ženami ve sporých sportovních úborech.
