Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaměstnavatelé s tím souhlasí a oddělení minimální mzdy od zaručené vítají. Nejnižší výdělek by ale zvedali méně.
Uvádět společnost do deprese se stalo populárním sportem. Není to dlouho, co v médiích proběhly titulky, podle kterých energie v Česku zdražují nejrychleji v Evropě.
„V nejchudší třetině české společnosti lidé z košíků vytahují ovoce, zeleninu, kvalitnější maso a sahají po nejlevnějších variantách,“ popisuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Kvůli vysoké inflaci, energetické krizi a poklesu reálných mezd si zaměstnanci nemohou dovolit nenadálé výdaje. Do těch nyní spadají i účty za energie.
Ministr vnitra Vít Rakušan v Hřensku oznámil plán zvýšit platy hasičům a policistům. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oznámil valorizaci průměrného starobního důchodu o 850 korun.
Novinářka Sanne Blauwová se snaží svět čísel demaskovat a přiblížit ho čtenáři tak, aby sám poznal, kdy se číselné údaje používají správně a kdy dochází k jejich zneužívání.
Zatímco jejich kolegům z příspěvkové a soukromé sféry platy rostou, oni berou řádově o tisíce korun méně. Spustili proto kampaň Stejná odměna a chtějí jednat o změnách ve financování.
Od února platy politiků, soudců a státních zástupců 11 měsíců neporostou. Soudci tvrdí, že jde o protiústavní krok. Co si o návrhu myslí šéf Soudcovské unie Libor Vávra a senátorka Šárka Jelínková?
Novelu o zmrazení platů ve středu schválila vláda a chce ji projednat ve stavu legislativní nouze. Vávra upozornil, že vláda od ledna všem státním zaměstnancům platy zvýšila, jen soudcům je zmrazila.
Umožňuje stav státního rozpočtu zvyšování výplat ve veřejné sféře? Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů odpovídal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Koaliční špičky v úterý jednaly na Úřadu vlády o vývoji platů a dalších tématech, jako je pomoc lidem postiženým skokovým růstem cen energií. Výsledky hodlají oznámit až ve středu po jednání vlády.
Nejdříve souhlasila ČSSD, pak kapitulovalo hnutí ANO. Příští týden se dohodnou platy pro státní zaměstnance vyšší nejméně o další tři procenta. Před volbami není jiná možnost.
Epidemie koronaviru donutila některé Čechy změnit práci. Nejvíce lidí ubylo v pohostinství, všímá si týdeník Respekt. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok.
Zaměstnavatelé se při přijímání pracovníků stále více řídí zkušenostmi, než vysokoškolským titulem. Roli naopak hraje ve státní správě, píše deník Mf Dnes. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
„Rozdávat si v této době takové astronomické odměny mi přijde neskutečné,” uvedla pro Hospodářské noviny bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.
Každý čtvrtek vycházeli lidé do ulic a zdravotníkům tleskali. Dnes o podporu žádají sestry a lékaři. „Je fajn, že nám lidé tleskali, ale musíme taky platit složenky,“ řekla šéfka odborů.
Zeman kritizoval koaliční dohodu o zavedení 15procentní daně z příjmu spojené s plánovaným zrušením superhrubé mzdy už dříve. Předeslal, že se bude snažit rozhodnutí koaličním lídrům rozmluvit.
Podle statistiků protikoronavirová opatření průměrné mzdy moc nepoznamenala, s výjimkou počtu odpracovaných hodin. Ekonomové odhadovali, že reálný růst mezd zpomalí na 1,1 až 2,5 procenta.
Od pondělních 12 hodin mohou zaměstnavatelé začít žádat o finanční podporu na mzdy. Nejvýše stát vyplatí 80 procent ze superhrubé mzdy, tedy 39 000 korun.
„Lidé to nesou hodně špatně. Od vedení firmy máme informace, že momentálně nemají finanční prostředky na to, aby vyplatili mzdy,“ uvedl šéf odborářů Miroslav Solanský.
Takoví Němci odpracují kolem 35 hodin týdně, produktivita jejich práce je na vysoké úrovni a mzdy a platy také. Češi jsou na úrovni jejich třetinové průměrné mzdy.
Prognóza Hospodářské komory počítá s růstem HDP v příštím roce o 2,7 procenta, tedy stejně jako v letošním roce. To považuje za velmi dobrý výsledek i ve srovnání s jinými evropskými státy.
Celkové výdaje, které kromě bydlení zahrnují například potraviny, nápoje, zdraví, dopravu, rekreaci, vzdělávání nebo služby, vzrostly loni proti roku 1989 sedminásobně na 2,49 bilionu korun.