„Někdo nám řekl: ,Musíte tam na tu boudu na hranicích v horách a tam máme člověka, který vás převede.´ Všecko jsme prodali,“ líčí Petr Demetz útěk za svobodným studiem.
Jiří Voskovec a Jan Werich byli kvůli svým písním a narážkám na samotného Hitlera jedněmi z prvních, na koho se Němci chystali. Rozhodli se proto emigrovat do Spojených států.
„Hácha preferoval lidské před politickým. Tedy etiku lidskou, kdy nejvyšší hodnotou je záchrana lidského života, před idealistickou etikou národní cti,“ říká historik Josef Tomeš.
„Měli jsme z okna výhled na synagogu, takže když začala 9. listopadu hořet, sledovali jsme to přímo z okna,“ vzpomíná Nechame Droberová, které tehdy bylo 11 let.
V noci z 9. na 10. listopadu uplyne 80 let od židovského pogromu známého jako Křišťálová noc. V přímém důsledku zemřelo na sto Židů, 30 tisíc jich skončilo v koncentračních táborech.
Mám pocit, že je teď v Evropě takové zvláštní napětí a lidé se začali více zajímat o to, co bylo. Často jsou to právě ti, kteří hodně čtou, věří v hodnoty evropské demokracie, říká Olivier Guez.
Pověst Josefa Menčíka jako rytíře sahá do roku 1911, kdy vyhořela část dobršské tvrze. Tehdy Menčík spáleniště koupil od rodu Schwarzenbergů a snažil se na místo vrátit rytířský život.
Veřejnoprávní média k 80. výročí Mnichovské dohody připravují řadu speciálních pořadů. Česká televize nabídne pořad Dnes před 80 lety, Českýho rozhlas pak bude vysílat speciál z Ústí nad Labem.
V Nizozemsku v září zemřela žena, která se během druhé světové války zapojila do protinacistického odboje. Společně se svou sestrou a přítelkyní sváděly a vraždily Němce a zachraňovaly děti.
Budík nebo mlýnek na kávu se symbolem SS, placatka s nacistickou tematikou nebo náhrdelník tvořený malými svastikami. To jsou některé z výrobků, jež byly donedávna volně dostupné na polském internetu.
„Ve věci nebylo prokázáno, že by pohnutkou či motivem pro vydání morálně diskutabilních potisků na hrnky a trička, bylo cokoliv jiného než zisk v rámci ekonomické činnosti,“ napsala policie.
Hrůzy nacismu musíme stále připomínat a říkat o nich budoucím generacím. V hlavním projevu letošní Terezínské tryzny to řekl předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).
V prvním osvětimském procesu, který se konal v 60. letech ve Frankfurtu nad Mohanem, bylo souzeno 22 bývalých členů jednotek SS. Obžalováni byli z vraždy a nápomoci k vraždě v táboře Osvětim-Březinka.
Peripetie česko-německých vztahů 20. století se odrazily v osudech milionů lidí. Příběh Antona Aloise Webera ukazuje, v jak těžké pozici se ocitli němečtí odpůrci nacismu na území Československa.
Rakouský pediatr Hans Asperger aktivně spolupracoval s nacisty. Tvrdí to rakouský historik Herwig Czech. Lékař údajně posílal pacienty na kliniku, která se podílela na eutanazii postižených dětí.
V dolnosaském Schweringenu neznámí „pachatelé“ odstranili hákový kříž z protestantského kostela. Zřejmě tak ukončili mnohaměsíční spory o tom, zdali zvon zachovat či nikoliv.
V neděli zemřela ve věku 76 let Marie Jeřábková, jedna ze dvou sester Šťulíkových, které jako jediné přežily vyhlazení osady Ležáky nacisty v roce 1942.
Protiimigrační a protiislámské Svobodné strany Rakouska (FPÖ), na jejímž vzniku se po druhé světové válce podílela řada bývalých nacistů, se dotkl další skandál s antisemitským zpěvníkem.
Patří mezi nejstarší a nejrespektovanější pamětníky skautského hnutí. Věznili ho nacisté i komunisté. Za odboj si odseděl sedm let. Eduard Marek za několik týdnů oslaví 101 let.
Přesně před 80 lety, 12. února 1938, měla v Národním divadle premiéru hra Karla Čapka Matka. Protiválečné drama reagovalo na tehdejší situaci v Evropě, kde se schylovalo k válečnému konfliktu.
Italská policie vyslýchá osmadvacetiletého muže, který v sobotu ve městě Macerata na východě země postřelil 6 migrantů z Afriky. Zaútočil na ně v centru města z jedoucího auta.
Norové mají problémy se svou olympijskou kolekcí. Sjezdaři mají ve výbavě černo-šedé svetry, je na nich ale runa, kterou za svůj symbol považují i neonacisté.
Jen nepatrný krůček chyběl Janu Romanovi k tomu, aby se po úspěšném útěku z neblaze proslulé valdické věznice dostal za hranice Československa v době vrcholících politických procesů 50. let.
