„Šli jsme se s maminkou a tatínkem podívat, jak přicházeli Němci. Převážně jezdili na motorkách se sajdkárami. Jeden řídil, druhý seděl za ním a měl namířenou zbraň,“ vzpomíná na okupaci Pražáková.
„Obsazení probíhá velmi rychle. V podstatě v řádech hodin už dosahují Prahy a nad ránem za rozbřesku už jsou na Hradčanech první vozy,“ upozorňuje Vojtěch Kyncl z Vojenského historického ústavu.
V den příchodu Reinharda Heydricha do Prahy byl Havelka zatčen a podle nacistických plánů měl být obžalován z velezrady. Po mnoha Háchových intervencích byl propuštěn do domácího vězení.
Osvětim||Adam Drda, Mikuláš Kroupa|Historie|Historie Plus
Před 80 lety se odehrála největší masová vražda československých občanů. V noci z 8. na 9. března 1944 zabili nacisté v plynových komorách v Auschwitz-Birkenau 3792 mužů, žen a dětí.
„Ráno jsme se dověděli, že všichni vyletěli komínem. Dodnes slyším a cítím zvuky aut, řev esesáků a tu hrůzu, protože to trvalo celou noc,“ vzpomínala pro Paměť národa Kamila Sieglová.
Podle zprávy sedm ze 47 zemí, které schválily Terezínskou deklaraci z roku 2009, dosáhlo významného pokroku, tři země zaznamenaly podstatný pokrok, třináct zemí určitý pokrok.
Po čase Ročkovi pokračovali do Spojených států amerických. Všichni tři dospělí přežili holokaust: ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi, pobyt v dalších nacistických lágrech.
Prostřední Bečva||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Německého kancléře Olafa Scholze zobrazuje příspěvek vedle Fritze Scholze. Ten se ve třicátých letech přidal k SS a roku 1944 zemřel. Nezanechal po sobě ovšem žádné potomky.
„Morávek byl takový český James Bond. Jeho příběhy divokostí překonávají i bondovky, které sledujeme v televizi. Kdyby Ian Fleming znal Morávka, napsal by to podle něj,“ prohlásil badatel Pavel Černý.
Němci během říjnových protestů postřelili studenta Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
Praha||Mikuláš Kroupa, Hynek Moravec|Historie|příběhy 20. století
Generál Josef Hercz, chirurg a primář z pražské nemocnice Bulovka, byl jedním z posledních pamětníků námořní katastrofy z roku 1940. Pak bojoval v druhé světové válce a zbil tyrana svých rodičů.
Za roli „přisluhovače západních imperialistů a zrádce národa“ dostal 18 let ve vězení, jeho otec 25. Součástí jejich trestů bylo propadnutí veškerého majetku a ztráta občanských práv.
Není přesně spočítáno, kolik židovských uprchlíků přicestovalo do Palestiny v letech 1938–1944: odhaduje se, že několik tisíc. Další velká přistěhovalecká vlna se zvedla v letech 1947–1949.
Princ Bernhard, který byl jedním z nejpopulárnějších členů nizozemské královské rodiny, se narodil v Německu. Obdiv Nizozemců si vysloužil jako přední představitel hnutí odporu proti německé okupaci.
V domě má vzniknout policejní stanice nebo pobočka policejní akademie, v budoucnu se v ní mají konat školení o lidských právech pro policisty. Stavba má svému novému účelu začít sloužit v roce 2026.
Anthony Rota při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kanadě vzdal hold 98letému ukrajinskému imigrantovi, který za druhé světové války bojoval na straně nacistů.
Dub za druhé světové války zachránil život židovským bratrům, kteří se schovávali před pronásledováním v jeho dutině. Dlouholetá pověst se nedávno stala pravdivou. Výzkumníci shromáždili důkazy.
Korespondence mezi sekretářem papeže Pia XII. a německým páterem Lotharem Königem odhalila, že papež v roce 1942 věděl nacistickém masovém vyvražďování Židů a Poláků.
O popravě desítek lidí v roce 1944 ve městě Meymac celé dekády nikdo nepromluvil. Teprve nedávno prolomil ticho skoro stoletý odbojář, tehdy mu bylo 19 let.
Ke konci války bylo v koncentračních táborech kolem 750 tisíc vězňů. Tábory byly zařízení, do kterých byli zavíráni a v nich pak týráni ti, které nacisté považovali za své nepřátele.