Praha||Mikuláš Kroupa|Historie| Příběhy 20. století
Janu Maryškovi bylo přes 80 let. Část audia byla pořízena v kancelářích ve Svazu protifašistických bojovníků, pokračování ve smíchovském bytě pana Maryšky.
Volyňský Čech Václav Pirožek zemřel před dvěma lety bez většího povšimnutí veřejnosti nečekaně ve znojemské nemocnici na covid. Byl jedním z posledních veteránů druhé světové války.
Přesně před 80 lety musely opustit své domovy desetitisíce lidí z Neveklovska a Sedlčanska. Jejich domovy se staly majetkem německé říše. Po válce se mnozí vystěhovalci už neměli kam vrátit.
„Za jeho zájem o sporty může vlastně moje babička. Byla jednou z těch buržoazních žen, které věřily, že sportování je součástí procesu, který umožňuje proniknutí do buržoasie,“ říká Epsteinová.
Přesně před 80 lety začaly popravy ve Spáleném lese v Lubech u Klatov. Po atentátu za zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha tam nacisté zastřelili 73 lidí.
Heydrich v nemocnici ujistil Himmlera o tom, že by nejradši okamžitě opustil nemocniční lůžko a atentátníky našel sám. Na bolest si nestěžuje, protože mu lékaři dávají pravidelně morfium.
Začala tak operace Reinhard. Od března do prosince 1942 ve vyhlazovacím táboře Němci v plynových komorách zavraždili téměř půl milionu lidí. Hrůzy tábora přežilo jenom několik jednotlivců.
15. března 1939 německá vojska začala obsazovat zbytek Československa. Dovršila tak mnichovskou zradu ze září 1938. Šest let nacistické diktatury je jedno z nejtemnějších období českých dějin.
Před 80 lety se v honosné vile u jezera Wannsee nedaleko Berlína odehrála konference, kde vysocí představitelé nacistického Německa představili způsob vyhlazení milionů evropských židů.
Z prvního transportu přežilo něco málo přes sto lidí, z druhého pouhých 19. Z posledního transportu, který odjel z Terezína do Lotyšska na konci srpna 1942, nikdo.
Nově nabytá kolekce snímků z varšavského povstání má zcela jiný charakter. Jejich výjimečnost tkví v tom, že jde o dokumentární snímky bez ideologického vyznění.
Deník říšského ministra propagandy nebo vzpomínky pamětníků - to nabídne nový pardubický Památník Zámeček, který se už v úterý poprvé otevře pro veřejnost.
Osud všech deportovaných židovských mužů, žen a dětí připomíná každoročně Památník ticha akcí Bubnování pro Bubny, a to právě 16. října. V den, kdy odtud odjel první transport.
Nařízení podepsal 1. září 1941 tehdejší šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Reinhard Heydrich, který se stal o necelý měsíc později také zastupujícím říšským protektorem.
„Štít je ve velmi dobrém stavu. Je skvěle zrestaurován. Jeho cenu neumím úplně vyčíslit, ale samozřejmě bude extrémní,“ říká ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
Oba padli do německého zajetí. Nikoliv v boji. Dlouhý zaspal a ztratil se jednotce. Holec nestačil ostatním Rudoarmějcům, kteří utíkali před německými tanky. Táhnul na zádech zraněného kamaráda.
Dodnes mnozí obyvatelé Jedwabného nejsou se svou historií smíření. K památníku pogromu nevedou žádné ukazatele, nechodí se ani na každoroční připomínky událostí roku 1941.
Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Rakouský historik vysvětlil, že „otec i syn opovrhovali všemi, kdo chodili do řádných škol, jako pedagogové, notáři, soudci a později i důstojníci“. Podle něj si oba mysleli, že jsou géniové.
Za nejdůležitější počin považuje Zuroff kauzu Dinka Šakiće, který za druhé světové války velel koncentračnímu táboru Jasenovac a který byl odsouzen v Chorvatsku ke dvacetiletému trestu.
Spitzwegovu kresbu zabavili nacisté lipskému hudebnímu nakladateli židovského původu Hinrichsenovi v roce 1939. Už v roce 1940 koupil obrázek znalec umění Hildebrand Gurlitt.
O tom podzimním dni babička vyprávěla pokaždé, když jsem u ní byla na návštěvě. Popisovala, jak k nim do bytu přišlo gestapo i jak neuvěřitelně klidný byl pradědeček, když s nimi odcházel.
Protibetonová střela Röchling měla proniknout i třímetrovými železobetonovými zdmi bunkrů a sloužila k testování balistiky. Nacisté pak střely následně testovali i na československém opevnění.
Lubomír Vysočan se narodil v roce, kdy vypukla druhá světová válka. A jeho život mohl skončit dřív, než tento dosud nejstrašnější konflikt v lidských dějinách dospěl ke svému závěru. Měl ale štěstí.
Příběhy 20. století Český rozhlas Plus připomíná osudy lidí, kteří zahynuli v tzv. terezínském rodinném táboře. Jednalo se převážně o československé občany, kteří zemřeli v plynových komorách.
