Nanotechnologie v biomedicíně. Tým Zuzany Bílkové si nechává patentovat metodu diagnostiky rakoviny v raném stadiu, z pár kapek krve a do několika minut.
Většina výzkumu se odehrávala v Olomouci. Vlastnosti nového materiálu vědci zveřejnili v časopise Nature Nanotechnology. Podali také patentovou přihlášku pro jeho praktické průmyslové využití.
Správa železnic dostane o tři miliardy více, než bylo v plánu. Peníze podle Mf Dnes použije na stavební projekty. Více najdete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Největší, už prokázanou výhodou českého obalu je jeho univerzálnost. Vědci z ÚOCHB vyzkoušeli, že jejich obal funguje pro jakýkoli recept. Ať už je jím velká a dlouhá mRNA, anebo krátká a malá siRNA.
Díky vysoké účinnosti přeměny sluneční energie a nízkým výrobním nákladům se nabízí využití solárních nanopecí především v oblasti obnovitelné elektřiny a pokročilých materiálů pro solární energetiku.
Vědci vytvořili speciální suspenzi obsahující nanočástice. Každá z nanočástic funguje jako malý fotovoltaický článek, který přeměňuje světlo na elektrické napětí.
Hlavní výhodou nanomateriálů je jejich velikost, respektive malost, kterou je jedna miliardtina metru. Z hlediska vlivu na člověka a životní prostředí mohou být ale právě tyto rozměry problémem.
Vědci ve Zlíně začnou vyvíjet materiály schopné likvidovat patogenní bakterie. Nové technologie můžou v budoucnu nahradit některá antibiotika nebo dezinfekci. Univerzita Tomáše Bati díky tomu získala místo v mezinárodním výzkumném projektu zaměřeném na zdravotnictví. Právě v nemocnicích podle vědců bakterie častěji mutují a získávají odolnost vůči stávajícím lékům.
Nikdy už nemuset uklízet, to je zřejmě snem každé hospodyně. Brzy už se jim možná splní. Vědci Technické univerzity v Liberci totiž vyvinuli nové prostředky do domácnosti. Obsahují nanočástice, díky kterým ochrání podlahy, nábytek i spotřebiče před špínou.
Olomoučtí vědci vyvinuli novou technologii, která díky nanočásticím stříbra dokáže rychle a levně odhalit napodobeniny potravin, textilu nebo kosmetiky. Na letošní mezinárodní výstavě inovací a patentů v Třinci se stala nejlepším exponátem.
Když se v polovině minulého století začal běžně užívat penicilín a další antibiotika, zdálo se, že lidstvo se navždy zbaví celé řady infekcí. Tyto látky dokonce měly být přidávány preventivně do zubních past a žvýkaček. Dnes už je jasné, že bakterie prohrály bitvu, ne ale válku. Vůči většině antibiotik získaly rezistenci. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity proti živým organismům bojují nanočásticemi selenu.
Šanci na likvidaci nebezpečných bakterií odolných vůči antibiotikům nabízí objev vědců z brněnské Mendelovy univerzity. V pětiletém výzkumu ověřili účinnost nanočástic některých kovů, zejména selenu. Proti postrachu nemocničních zařízení stafylokoku aureus je až dvakrát účinnější než antibiotika a navíc nevzniká rezistence.
Ostravští vědci našli zbraň proti smogu a bakteriím. "Prášek" obsahující nanočástice se na světle mění v účinnou ochranu před nečistotami v obzduší nebo ve vodě. Vědci se ho snaží ještě zdokonalit.
Přední čeští vědci a vědkyně převzali tradiční vládní ocenění. Národní cenu vlády zvanou Česká hlava obdržel onkolog a hematolog Pavel Klener. Cenu Invence za mimořádný vědecký počin posledních let získal kardiolog Jan Pirk. Kromě vědců známých jmen byli ale oceněni také někteří mladší vědci. Cenu Doctorandus pro studenty doktorského studijního programu získala Anna Fučíková z Matematicko-fyzikální fakulty UK.
