Sám by si emigraci možná nikdy nezvolil, rodina odešla z Prahy do Vídně kvůli otci-novináři několik dní po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Sedmnáctiletý chlapec se s novou situací nakonec smířil.
Větší náklady na udržení stálého klimatu nutného pro přechovávání vzácných uměleckých děl bude mít po současných teplých dnech Národní galerie v Praze. Přehřívají se i depozitáře Národní knihovny.
V posledních pěti letech vzrostl počet dětí, které čtou rády knihy. Volný čas tráví četbou zhruba dvě třetiny mladších školních dětí a polovina těch starších.
Česká Národní knihovna vydražila na aukci v Londýně modlitební knihu z roku 1655. Za vzácný rukopis, který sloužil také jako památník, zaplatila 148 tisíc korun.
Sedm let už se rekonstruuje areál Národní knihovny uprostřed hlavního města. Klementinum, barokní klenot s astronomickou věží, se má proměnit v takzvaně „uživatelsky příjemnější místo“.
Knihovníci se minulý pátek opřeli do vedení Národní knihovny. Podle nich instituce ztrácí prestiž, nemá peníze na nové knihy a ty stávající skladuje ve špatných podmínkách.
Nejdříve stávka z útrob Klementina, kde má Národní knihovna své hlavní sídlo. Teď zase stížnosti odborářů z Národního divadla. Michaela Vetešková a její komentář.
Novým generálním ředitelem Národní knihovny je Martin Kocanda. Jmenoval ho ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL. Podle odborů ale nemá Kocanda náležité odborné zkušenosti.
Začíná výstava Arménské knižní umění v průběhu staletí. Mezi vystavenými tisky najdeme nejen první arménskou Bibli, ale také překlady klasických českých knih Osudy dobrého vojáka Švejka nebo Pejsek a kočička.
Přesně před devíti lety zvítězil architekt Jan Kaplický se svým návrhem v mezinárodní soutěži na novou budovu Národní knihovny. Futuristická stavba připomínající chobotnici měla stát na pražské Letné už v roce 2010. Exkluzivní projekt za zhruba dvě miliardy korun ale kvůli odporu českých politiků i veřejnosti dodnes nestojí.
Vedení Národní knihovny plánuje zřídit prozatímní knihovnu. O pronájmu prostor jedná s Kongresovým centrem. Chce tak zmírnit omezení spojená s rekonstrukcí svého sídla v pražském Klementinu. Nejdůležitější vědecká knihovna v republice by se v nejhorším případě uzavřela na tři roky. Čtenáři by také mohli přijít až o 80 procent sbírek.
Národní knihovna omezí na tři roky kvůli rekonstrukci své služby. Nejhorší scénáře počítají s tím, že se čtenáři nedostanou po celý příští rok až k 80 procentům sbírek. To se ale nelíbí akademikům a studentům.
Národní knihovna prohrála spor se studiem HŠH architekti kvůli soutěži na novou budovu. Odvolací soud dnes pravomocně potvrdil, že instituce měla vyřadit vítězný návrh Jana Kaplického, protože nesplnil soutěžní podmínky. Studiu, které skončilo třetí, proto knihovna musí vyplatit 1,6 milionu korun jako rozdíl ve finanční odměně za třetí a druhé místo. Celková vysouzená částka činí i s úroky a náklady řízení zhruba 3 miliony.
Tři miliony korun žádá skupina architektů za údajně neférovou soutěž na novou budovu Národní knihovny. V roce 2007 ji vyhrál Jan Kaplický se svým blobem. Studio HŠH architekti ale tvrdí, že organizátoři měli Kaplického návrh vyřadit. Za pravdu jim dal už prvoinstanční soud, proti rozhodnutí se ale odvolala Národní knihovna.
Skoro 3 miliony korun žádá skupina architektů za údajně neférovou soutěž na novou budovu Národní knihovny. V roce 2007 ji vyhrál Jan Kaplický se svým blobem. Studio HŠH architekti ale tvrdí, že organizátoři měli takzvanou chobotnici vyřadit. Za pravdu jim už dal prvoinstanční soud, rozhodnutí se ale nelíbilo Národní knihovně. Dnes by se architekti měli dozvědět, jestli odškodnění dostanou.
Návrh nové Národní knihovny architekta Jana Kaplického neměl podle soudu vyhrát výběrové řízení. Projekt takzvané chobotnice měl skončit už v prvním kole, protože nesplnil zadané podmínky. Porota tak nehodnotila soutěž spravedlivě. Obvodní soud pro Prahu 1 dal za pravdu architektonickému studiu HŠH architekti, kterému teď musí Národní knihovna zaplatit skoro třímilionové odškodné. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat.
Novým ředitelem Národní knihovny bude ode dneška stávající náměstek ministra kultury Miroslav Rovenský. Ve funkci nahradí Tomáše Böhma, který začátkem března z osobních důvodů rezignoval. Rovenský se chce soustřeďovat hlavně na rekonstrukci Klementina a dostavbu nových depozitářů.
Jak vypadala korunovace prvního českého krále Vratislava II. přibližuje Vyšehradský kodex z roku 1085, nejstarší česká rukopisná památka. Tento víkend ji vystavuje Národní knihovna v Zrcadlové kapli pražského Klementina – poprvé po téměř padesáti letech.
Vedení Národní knihovny dnes představilo další plány na digitalizaci a zpřístupnění historických a vzácných tisků, které má instituce ve svých sbírkách. Na projektu se podílí společnost Google.
Do areálu Klementina pražské Národní knihovny se už další knihy nevejdou. Miliony svazků se proto v těchto dnech stěhují do nových depozitářů v Hostivaři. Vedení Národní knihovny se pro nové místo muselo rozhodnout poté, co bylo jasné, že Kaplického blob na Letné nebude.
Žalobu architektů na Národní knihovnu musí znovu projednat soud prvního stupně. Pražský městský soud dnes zrušil kvůli procesní chybě rozsudek, podle kterého měla knihovna zaplatit studiu HŠH Architekti dva miliony korun.
Říká se sice, že je lepší vyhořet než se stěhovat, ale pracovníci Národní knihovny jsou jiného názoru. Už léta připravují velké stěhování knížek z přeplněného Klementina v centru Prahy do nových depozitářů v Hostivaři a mají vše propracováno do nejmenších detailů. Každá z přibližně čtyř a půl milionu knih tady má své místo.
Za silnými zdmi barokního Klementina v Praze se před několika hodinami odehrála scéna jako z akčního filmu. Restaurátoři pod přísným dohledem bezpečnostní služby vynesli z trezorové místnosti Národní knihovny nejcennější českou knižní památku - Vyšehradský kodex. Filmaři natáčejí o tomto tisíc let starém rukopisu s tržní hodnotou stovek milionů korun dokument.
Už ve středověku si lidé prohlíželi komiksy. Většina neuměla číst a církev jim potřebovala názorně přiblížit život a činy svatých. I o tom je nejnovější výstava v pražské Národní knihovně. Nabízí i nové faksimile středověkého rukopisu Život svatého Václava, které vydalo rakouské nakladatelství ADEVA a knihovně je darovalo.
Už ve středověku si lidé prohlíželi komiksy. Většina neuměla číst a církev jim potřebovala názorně přiblížit život a činy svatých. I o tom je nejnovější výstava v pražské Národní knihovně o svatováclavské legendě. Jsou tam mimo jiné i nové faksimile středověkého rukopisu Život svatého Václava, které vydalo rakouské nakladatelství ADEVA a knihovně je darovalo.
Vyšehradský kodex, jeden z nejvzácnějších rukopisů celoevropského významu, bude mít 199 faksimilií. Výhradní práva na jejich vytvoření získala firma Tempus Libri, několik faksimile získá také Národní knihovna.
