Česká televize odvysílá svůj Prezidentský duel proti původnímu plánu již v neděli 22. ledna. ČT uvedla, že na tento termín ho přesunula kvůli kolizi s debatou na konkurenční TV.
„I ten 1. leden 1993 jsme chápali tak, že se náš stát zmenší, ale pořád je to ten stejný stát,“ říká historik Stehlík. Zatímco u nás je 28. říjen státním svátkem, na Slovensku jde pouze o památný den.
„Diskotéka v Národním muzeu není povolená, ale to nás vedlo k přesvědčení, že to tam budeme muset dostat,“ říká pro Radiožurnál architekt výstavy Josef Tomšej.
„Někdo vytisknul jeden díl a další protiskl třeba celou kilovou cívku. Každý, kdo se přihlásil, dostal kilo materiálu a mohl s tím nakládat podle svého uvážení,“ popisuje koordinátorka.
„V dopise zpravodajci hodnotí úspěšnou akci Anthropoid a likvidaci Reinharda Heydricha, ale zmiňují se v něm také o tom, jaký teror fašisté rozpoutali v protektorátu,“ popisuje ředitel muzea.
Před třiceti lety – v létě 1992 – začalo dělení Československa. „Myslím, že to svým způsobem bylo tehdy nutné,“ hodnotí historik Michal Stehlík, spoluautor podcastu Přepište dějiny.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Dne 16. června 1942 se konalo v parku Národního muzea setkání tří odbojářů z Dolních Vilémovic: Pětadvacetiletého Aloise Denemarka, Jaroslava Kubiše a jeho bratra Jana Kubiše, parašutisty z Anglie.
Výstava v pražském Národním muzeu bude pro veřejnost přístupná od soboty 28. května, slavnostní otevření je naplánované o den dříve na výročí útoku na Reinharda Heydricha.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zařadila úspěšný útok na Heydricha mezi nejvýznamnější diverzní akce druhé světové války. Díky Jozefu Gabčíkovi nese i silnou slovenskou stopu, řekla.
Čaputová do Prahy přijela v pátek odpoledne, návštěvu zahájila v Resslově ulici uctěním památky československých parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří před 80 lety na Heydricha zaútočili.
Akcí se zúčastní čelní představitelé státu i zahraniční hosté. Do připomínek atentátu se zapojí mimo jiné slovenská prezidentka Zuzana Čaputová či šéfka britské diplomacie Liz Trussová.
Česká muzea letos prosí všechny návštěvníky, aby formou dobrovolného vstupného přispěli na záchranu památek ničených a ohrožovaných válkou na Ukrajině.
Pomocí dobových artefaktů, projekcí nebo obrazů přibližuje dějiny českého národa od 8. století až do první světové války nová expozice Národního muzea.
„Cena dovezených lyží, které k nám byly přivezeny, byla 11 zlatých, 60 krejcarů. Ty, které se vyráběly u nás, stály polovinu,“ doplnil Jan Luštinec. Brzy se z lyžování stala zábava.
„Súdán se stal legendou už za svého života, zároveň byl symbolem, mementem a nadějí,“ řekl ve čtvrtek při vernisáži ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas.
Výstavu připravilo Národní muzeum společně s Českým olympijským výborem a Vojenským historickým ústavem. Zlatou olympijskou medaili můžete v Národním muzeu vidět oficiálně do 3. října letošního roku.
Návštěvnicí Národního muzea si budou moct po pěti letech opět prohlédnout legendární kostru plejtváka myšoka. K vidění je spolu s dalšími 1500 předměty v rámci nové stálé expozice Zázraky evoluce.
Výstava unikátních nálezů, které dlouho neopustily a již zřejmě neopustí území Egypta, patří k hlavním událostem Národního muzea i současných výstav v Česku. Výstava se připravovala několik let.
Výstava Sluneční králové měla v Národním muzeu skončit 7. února, s egyptskými úřady se ale podařilo prodloužit její trvání do 6. června. Teď pro velký zájem přišla na řadu další jednání.