Stejnou náklonnost vůči Rusku projevovali v minulosti podle publicisty i čeští obrozenci včetně Jungmanna, kteří ve 40. letech 19. století hledali oporu proti Německu.
Nejnárodnější z českých národních buditelů Karel Havlíček Borovský po sobě zanechal dceru. Té se chopili pozůstalí obrozenci, chtěli ji podle svého obrazu přetvořit v symbol pro české ženy. Narazili.
Pod tíhou osobní situace a na naléhání svých přátel začala Božena Němcová psát Babičku, která vyšla poprvé ve čtyřech sešitech v roce 1855, v autorčiných 35 letech.
Obžalovanými byli Karel Sabina či Karel Šviha a soudili je za zpronevěru národní věci. Cejch vlastizrádce je pronásledoval po zbytek života. V jednom případě oprávněně, ve druhém soud pravdu neměl.
„Vyhýbat se zobrazování sexu by na čtyři díly nestačilo. Božena Němcová lásku vyhledávala, byla svobodomyslná,“ říká herečka Aňa Geislerová v rozhovoru pro Radiožurnál.
„Na první básni Němcové měl maximální zásluhu. Motivoval ji, aby ji vydala v Květech. Pomáhal jí s češtinou. Možná jí dal první impuls, že ta práce má smysl,“ tvrdí Nebeského praprapravnučka.
V titulní roli se ve čtveřici filmů vystřídají Anna Kameníková s Aňou Geislerovou. Podle ní diváci poznají spisovatelku z úhlu, který není „úplně všebořící“, ale rozhodně je překvapivý.
O Slovanech Prokopios tvrdí, že „původně nešetřili žádný věk a od okamžiku, kdy vykročili na římské území, pobíjeli každého na potkání bez rozdílu věku, takže téměř celá zem byla pokryta mrtvolami“.