Podle Davida Havlíka, který se mapováním on-line vyděračských skupin zabývá, byly ještě ve středu na internetu dostupné tisíce souborů, které hackeři během kyberútoku ústavu ukradli.
Stát chystá zákon, kterým může vyřadit ze soutěže rizikové dodavatele z nedemokratických zemí. Připravovanou legislativu ale kritizují například provozovatelé komunikačních sítí.
Podle mluvčího ústavu Milana Miky zatím není jasné, jaká přesně data unikla. Útok ale podle něj pronikl pouze do systému ekonomického oddělení. Chod zařízení není nijak narušený, ujišťuje.
Česko bude moci prověřovat, jaké firmy si pustí do kritické infrastruktury. Aktuálně chybí způsob, jak vyloučit společnost, která pochází ze státu, jenž provádí proti Česku kyberútoky.
Operátor O2 ve čtvrtek oznámil, že od pondělí 24. října začaly jeho sítě evidovat nezvykle silné a dlouhé DDoS útoky. Směřovaly zejména na vybrané zákazníky v síti O2.
„V posledním měsíci, mimo jiné v kontextu geopolitické situace ve východní Evropě, evidujeme v České republice výrazný nárůst počtu útoků tohoto typu,“ uvedl NÚKIB.
Pokud rodiče využívají telefon dítěte proto, aby své potomky měli pod kontrolou, je důležité s nimi o tom mluvit a své kroky dobře vysvětlit, jak popisuje v rozhovoru Petra Sobková.
Děti dostávají první mobilní telefon čím dál častěji už s nástupem do školy, říká Petra Sobková z oddělení vzdělávání Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Podvodné zprávy se podle úřadu šíří e-mailem nebo SMS zprávami. Jazyková kvalita textu zpráv se v různých verzích liší, obecně jde ale o strojový překlad, který lze pozorným čtením odhalit.
Směrnice EU, na které se shodly členské země, má začít platit od roku 2024. Dalších asi šest tisíc firem a organizací rozšíří ty, které musí splňovat povinná kritéria kybernetické bezpečnosti.
Letoun páté generace, americká stíhačka F-35, dle jeho slov nebyl nejdražší možností, která byla ve hře. Celkem se rozhodovalo mezi sedmi nabídkami ze čtyř zemí.
Kintr byl od září 2019 náměstkem ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost pro řízení Národního centra kybernetické bezpečnosti, od 21. června byl pověřen řízením úřadu.
Řehkovo povýšení zdůvodnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) potřebou propojit služební místo s konkrétní hodností a jí odpovídajícím konkrétním služebním platem.
Náměstek Lukáš Kintr by nahradil Karla Řehku, který bude od července náčelníkem generálního štábu. Nominaci vlády projedná ve čtvrtek sněmovní bezpečnostní výbor.
Vláda Řehkovu nominaci schválila začátkem června. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o ní předtím s prezidentem jednala. Poté řekla, že Zeman s návrhem souhlasí.
Předseda výboru a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar volbu označil za mimosystémovou, protože Řehka je na dobu výkonu funkce ředitele NÚKIB zařazen do záloh. Černochová si za návrhem stojí.
Vedle webových stránek či asistenční linky nefungovaly po hackerském útoku například účetnictví, systém veřejných zakázek, spisová služba a další programy.
Server s dopravními informacemi Dopravniinfo.cz byl v sobotu dopoledne zcela nedostupný, stejně jako v předchozích dnech. Web ŘSD funguje jen částečně.
Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost byl kybernetický útok na Ředitelství silnic a dálnic na profesionální úrovni. Šlo o ransomware, který data ŘSD zašifroval.
Mluvčí vnitra uvedla, že k únikům dat nedošlo. Okolo druhé hodiny odpoledne se provoz webů ministerstva vnitra podařilo plně obnovit a je nově zabezpečený.
„Objevila se teprve v lednu. Po ruské invazi na Ukrajinu se zaměřila na hacktivismus formou DDoS útoků,“ popisuje odborník na kyberbezpečnost Tomáš Flídr.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před týdnem doporučení, jak lépe chránit 5G sítě. Dokument má operátorům poradit s výběrem dodavatelů a přiblížit pohled státu.