Novým ředitelem Národního bezpečnostního úřadu se stane Dušan Navrátil. Dosud působil jako náměstek ředitele Bezpečnostní informační služby. O jmenování Navrátila dnes rozhodla vláda poté, co nominaci projednala ve sněmovním branném výboru.
Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Petr Hostek v pátek odstoupí na vlastní žádost z funkce. Do čela instituce prý od začátku nastupoval s vědomím, že jde o dočasnou misi a nyní svůj úkol splnil. Rezignaci už předal premiérovi Mirku Topolánkovi a vládě, která rozhodne o jeho nástupci. Novým ředitelem by se mohl stát dosavadní náměstek ředitele BIS Dušan Navrátil.
Okruh lidí, u kterých Národní bezpečnostní úřad v minulosti neprovedl důsledné prověrky, se rozrůstá. Radiožurnál získal seznam zhruba dvacítky jmen, převážně zaměstnanců NBÚ, které na vyšší stupeň utajení prověřovala na popud bezpečnostního úřadu jen vojenská kontrarozvědka.
Nový ředitel Národního bezpečnostního úřadu Petr Hostek provedl první personální změny. Ze svých postů odcházejí náměstek ředitele Stanislav Frantel a šéfka odboru personální bezpečnosti Wanda Lukešová. Ta měla za vedení prvního šéfa úřadu Tomáše Kadlece na starosti prověrky soukromých firem.
Petr Hostek se stal ředitelem Národního bezpečnostního úřadu. Definitivně ho na tento post jmenovala vláda. Dvaačtyřicetiletý Hostek dosud pracoval jako zástupce šéfa středočeské policie. V čele NBÚ nahradil Jana Mareše, který v únoru rezignoval kvůli podezření, že udržoval kontakty se členy skupiny kolem stíhaného konkurzního soudce Jiřího Berky.
|Milada Richterová, Martin Hromádka, Jan Hrbáček|Zprávy z domova
Sněmovní komise pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu dnes bude jednat se šéfem Bezpečnostní informační služby Jiřím Langem. BIS již v roce 2001 ve svých zprávách varovala vládu před děním v NBÚ. Kontrarozvědka došla k závěru, že tehdejší vedení úřadu manipulovalo s bezpečnostními prověrkami.
Podezření o možné manipulaci s bezpečnostními prověrkami na Národním bezpečnostním úřadu nadále sílí. Radiožurnál zjistil, že Bezpečnostní informační služba sepsala v roce 2001 o dění na úřadě celkem tři varující zprávy, které odeslala vládě.
Podle sněmovní komise pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu nejde vyloučit, že lidé z úřadu manipulovali s prověrkami. Ty mohly být podle poslanců ovlivňovány především v letech 1998 až 2002, kdy tehdejší ředitel Tomáš Kadlec měl možnost výrazně zasahovat do jejich průběhu.
Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká je připravená zprostit svou předchůdkyni Marii Benešovou mlčenlivosti v aféře kolem odposlechů bývalého šéfa Národního bezpečnostního úřadu Jana Mareše. Vesecká to dnes uvedla ve vysílání televize Nova.
Možná pochybení státních žalobců při vyhodnocování odposlechů bývalého šéfa Národního bezpečnostního úřadu Jana Mareše prověří nejvyšší státní žalobkyně Renata Vesecká. Její úřad o odposleších usvědčujících Mareše z kontaktů s lidmi kolem stíhaného soudce Jiřího Berky prý věděl už v roce 2003. Zdeňka Jůzlová, pověřená prozatímním vedením Národního bezpečnostního úřadu, poslala na nucenou dovolenou jednoho ze svých podřízených, ředitele personálního odboru Pavla Konečného, který měl na chod NBÚ značný vliv. Informovala o tom poslance ze sněmovní komise pro kontrolu úřadu.
Bývalý ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš se přiznal k chybám, kvůli kterým opustil svoji funkci. Mezi ně počítá například to, že příliš dlouho stál za svým podřízeným Vladimírem Šišou, který byl nedávno obviněn z toho, že bral úplatky od Berkovy skupiny. Tato kauza výrazně snížila důvěru veřejnosti v práci úřadu, který má na starosti bezpečnostní prověrky. Na to, jak mu jeho důvěryhodnost vrátit zpět, ale mezi politiky neexistuje jednotný názor.
Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš odstoupil ze své funkce. Čelil podezření z napojení na skupinu kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky, která se před soudem zodpovídá ze zločinného spolčení. Mareš podal rezignaci písemně na Úřad vlády. Kdyby tak neučinil, vláda by ho pravděpodobně ještě večer odvolala. Podle premiéra Jiřího Paroubka výběr Marešova nástupce možná potrvá delší dobu.
Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš má do středy vyvrátit všechny pochybnosti o své osobě. Čelí podezření z propojení se skupinou kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Kauzou se bude ve středu zabývat vláda.
Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš popřel napojení na gang kolem konkurzního soudce Jiřího Berky. V prohlášení po schůzce s premiérem Jiřím Paroubkem uvedl, že s jedním z aktérů kauzy Vladislavem Větrovcem měl styky dříve, než vyšla najevo jeho trestná činnost. Předseda vlády oznámil, že si bere čas do středy. Do té doby chce vyhodnotit dostupné informace, které se v kauze objevily.
Poslanecká sněmovna rozhodla o zřízení komise pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu. Fungovat musí kvůli novému zákonu o ochraně utajovaných skutečností. Měla by mít sedm členů a plnit stejné funkce jako už léta existující komise pro kontrolu BIS.
Ministr vnitra František Bublan věří, že obvinění teď už bývalého sekčního šéfa Národního bezpečnostního úřadu Vladimíra Šiši nezpochybní věrohodnost prověrek, které úřad vydal. Šiša je od pátku stíhán v souvislosti s kauzou ústeckého soudce Berky a údajně zmanipulovaných konkurzů. Podle policie měl Šiša brát úplatky právě od hlavních organizátorů skupiny Berka a spol. Ministr vnitra František Bublan považuje za klíčové to, za co přesně Šiša peníze bral.
Úřad vlády zastavil v uplynulých dnech prověrku na nejvyšší stupeň utajení ex-premiéra Stanislava Grosse na Národním bezpečnostním úřadu. Přitom právě na prověrku Gross spoléhal, jako na očišťující mechanismus, který měl napravit jeho reputaci kvůli nevyjasněnému původu peněz, za něž jeho rodina nakoupila dvě nemovitosti.
Další český diplomat má problémy s bezpečnostní prověrkou. Protikorupční policie se začala zajímat o prověrku velvyslance České republiky při NATO Štefana Füleho. Radiožurnál už před časem informoval o tom, že civilní kontrarozvědka v roce 2002 upozornila vládu na 12 diplomatů a některých politiků, u kterých prověrka neproběhla standardním způsobem.
Evropská komise se bude zabývat stížností, vycházející ze sporu zaměstnanců Českých aerolinií a letištního personálu vůči Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Od příštího roku totiž musejí všichni zaměstnanci, vstupující do bezpečnostní zóny letišť, vyplnit dotazník takzvané bezpečnostní způsobilosti. A těm se nelíbí, že dotazník obsahuje příliš mnoho osobních otázek.
Premiér Stanislav Gross dodržel svůj slib a odeslal dnes Národnímu bezpečnostnímu úřadu žádost o prověrku na nejvyšší stupeň utajení - přísně tajné. Zareagoval tak na to, že nedokázal věrohodně objasnit některé finanční transakce své rodiny a obchodní propojení své ženy Šárky se stíhanou kontroverzní podnikatelkou Libuší Barkovou.
Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš odvolal Vladimíra Šišu z funkce sekčního šéfa. Šiša by měl v nebližší době z úřadu odejít. Podle Mareše je Šišovo jméno mediálně spojováno s podezřelými aktivitami.
Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Mareš poslal sekčního šéfa Národního bezpečnostního úřadu Vladimíra Šišu na dovolenou. Marešova podřízeného podle tisku vyšetřuje policie kvůli údajné lichvě. O podezření dnes informoval deník Právo.
Kontrola prověrek, kterou od listopadu provádí Národní bezpečnostní úřad, je přinejmenším zvláštní. Vyplývá to z důvěryhodných informací z úřadu, které má Český rozhlas k dispozici. Kontroloři totiž vůbec nezohledňují důvody, kvůli kterým na manipulace s některými prověrkami delší dobu poukazují česká média. Kontrolu navíc provádějí tři dlouholetí pracovníci Národního bezpečnostního úřadu, které v žádném případě nelze považovat za nezávislé a nestranné.
Národní bezpečnostní úřad zamítl žádost ministerstva obrany a bývalému šéfovi armádních výzvědných služeb Jiřímu Gieslovi neprodloužil prověrku na nejvyšší stupeň, tedy přísně tajné. Podle důvěryhodných zdrojů blízkých resortu obrany vadila úřadu jeho předlistopadová minulost, kdy pracoval jako špión vojenské rozvědky v Sýrii a Egyptě. Ministerstvo proto v létě žádost o Gieslovu prověrku stáhlo. Když ministerstvo obrany zjistilo, že by generálmajor Giesl prověrkou NBÚ neprošel, rozhodlo, že ho armáda prověří sama. Z tohoto důvodu se objevily náznaky, že by mohl být přijat zpět do tajných služeb, které mají podle zákona oprávnění své pracovníky prověřovat na nejvyšší stupeň utajení.
