Zasílání balíků ze západu na východ rozděleného Německa bylo jednou z cest, jak příbuzným a známým doručit západoněmecké marky a zboží, které v NDR nebylo.
Za polský a český národ a na památku Ryszarda Siwiece, který se na protest proti okupaci Československa 8. září 1968 ve Varšavě upálil, sloužil biskup Václav Malý mši v katedrále sv. Víta.
Jsou záhady, které trknou, ale které nejsou tak provokativní, že by vám nedaly spát. Prostě na ně zapomenete, protože zrovna nemáte čas nebo musíte dělat něco jiného.
Berlínskou zeď nechali komunisté postavit proto, aby jim občané přestali utíkat z jejich socialistického ráje. Stavba zdi exodus výrazně utlumila, ovšem nezastavila. Za celou padesátiletou existenci NDR utekly na Západ více než čtyři miliony lidí. To jsou poměrně známá čísla. Že se ale emigrovalo i v opačném směru - tedy ze západu do východního Německa, už tolik známé není.
Před 26 lety se sjednotilo západní a východní Německo. Ovšem i po více než čtvrtstoletí je nová spolková republika stále rozdělená. Podle aktuální zprávy o stavu německé jednoty jsou to nyní zejména narůstající xenofobní tendence na východě země, které opět zdůrazňují hranici mezi východním a západním Německem. A jak varuje vládní zmocněnkyně Iris Gleickeová, může to mít do budoucna vážné důsledky.
Západní farmaceutické společnosti testovaly léky na občanech východního Německa. Dokazuje to studie, kterou v Berlíně představil tým badatelů. Mezi lety 1961 a 1990 provedly západní firmy v sousedním státu na 900 klinických testů. Výhody z toho plynuly nejen daným pacientům, ale především samotné NDR.
Němci si dnes připomínají den, kdy NDR přestala oficiálně existovat a stala se součástí Spolkové republiky Německo. I čtvrtstoletí od sjednocení země stále existují velké rozdíly mezi západem a východem.
Berlínská zeď padla před 25 lety. Konec betonové stavby budou zítra v Berlíně oslavovat. Pro novou generaci Němců už ale rozdíl mezi východním a západním Německem prakticky neexistuje. Vyplývá to z průzkumu Forsa-Institutu, který se dotazoval mladých Němců mezi 16 a 29 lety.
Když si lidé uvědomí svá práva a budou se za ně brát, nemá žádný totalitní režim šanci. O tom je přesvědčený Christoph Wonneberger, farář z Lipska, který vedl před 25 lety dnes už slavné mírové modlitby. Právě ony podnítily velké protirežimní demonstrace, které vyústily v pád komunistického režimu v NDR.
Na zahradě německého velvyslanectví v Praze si dnes bývalí východoněmečtí uprchlíci připomněli události zpřed 25 let. V září 1989 byla ambasáda tehdejšího západního Německa plná uprchlíků z NDR. Jejich jediným přáním bylo dostat se na Západ. Tehdejší ministr zahraničí Hans Dientrich Genscher jim z balkonu Lobkowiczkého paláce řekl, že jejich cesta na svobodu je volná.
Zahrada i chodby západoněmecké ambasády v Praze připomínaly před 25 lety spíš uprchlický tábor než sídlo velvyslance. Za jeho zdmi se tísnily tisíce občanů tehdejší NDR, kteří se přes Prahu pokoušeli dostat do západního Německa. Tehdejší události si dnes na velvyslanectví v Praze připomněl také bývalý ministr zahraničí Spolkové republiky Hans-Dietrich Genscher.
Řada pozorovatelů to přirovnávala k humanitární katastrofě. Tisíce uprchlíků se tísnily ve velmi nestandardních hygienických podmínkách na zahradě a chodbách západoněmecké ambasády v Praze. Utekli z komunistické NDR a doufali, že se dostanou na Západ, za svobodou. Zpravodaj Českého rozhlasu navštívil v Dolním Sasku rodinu, které vzpomínky na čtvrtstoletí staré události stále vhánějí slzy do očí.
Praha byla před 25 lety pro tisíce občanů bývalé Německé demokratické republiky zastávkou na cestě na Západ. Přes velvyslanectví Spolkové republiky Německo uprchlo z komunistického režimu Ericha Honeckera asi 15 tisíc lidí. V ulicích Malé Strany po sobě nechali stovky a možná tisíce aut. Dnes tuto událost připomněla spanilá jízda nejen pro bývalou NDR typických trabantů ulicemi Prahy.
Cesta ke svobodě vedla v roce 1989 pro část obyvatel bývalého východního Německa přes Prahu. Velvyslanectví Spolkové republiky Německo se pro ně stalo útočištěm a později výchozím bodem pro nový život na Západě. Budovou diplomatické mise a její zahradou prošlo v létě a na podzim před 25 lety 15 tisíc uprchlíků. Události staré čtvrtstoletí připomíná velvyslanectví na dni otevřených dveří.
V archivech německé ambasády v Praze se objevily dosud nezveřejněné fotografie, které zachycují dramatické okamžiky z léta roku 1989. Na německém velvyslanectví, v zahradě i v samotném Lobkovickém paláci se tehdy skrývaly tisíce východoněmeckých uprchlíků.
Západní a východní Německo neexistují už více než dvacet let. Alespoň oficiálně. Hranici mezi bohatým západem a chudým, dříve socialistickým východem cítí i tolik let po sjednocení spousta Němců. Německá vláda každý rok od sjednocení v roce 1990 projednává, jak velký rozdíl mezi oběma zeměmi je. Když dnes ministr vnitra Hans-Peter Friedrich představil parlamentu závěry výroční zprávy, mohl se vůbec poprvé za uplynulé dvě dekády pochlubit i pozitivními trendy.
Němci si dnes i za účasti kancléřky Angely Merkelové připomenou 60. výročí protikomunistického povstání v tehdejší NDR. Lidový odpor vyvolal nedostatek potravin, základního zboží a zvyšování pracovních norem. Z Berlína se protest postupně rozšířil do více než 700 míst po celém východním Německu.
Řadí se mezi nejmocnější této planety. Patří k nejvýznamnějším politikům současnosti. Teď jde do dalších voleb. Přesně za čtyři měsíce bude jasné, zda Angela Merkelová zůstane i nadále šéfkou německé vlády. Její reputaci ale poškozují informace o údajném politickém angažmá v dobách komunistické NDR.
Farmaceutické firmy ze Západu údajně ve velkém testovaly léky na pacientech v bývalém Východním Německu. Týdeník Spiegel přišel s údaji, které potvrzují dlouho tradované podezření.
|Klára Stejskalová, Tomáš Sniegoň, Jan Richter, Kristina Winklerová|Zprávy ze světa
Nábytkářský koncern IKEA zneužíval v 70. a 80. letech minulého století práce politických vězňů v někdejším východním Německu. Teď nad tím vyjádřil lítost. Švédská firma zároveň tvrdí, že nevěděla, kdo pro ni nábytek vyrábí, protože si dostatečně neprověřila dodavatelskou firmu.
Německo zůstává v řadě oblastí nadále rozdělené. Ukazuje to celá řada průzkumů, které se objevily v souvislosti s 22. výročím sjednocení země. Dodnes například každý pátý "západní" Němec nikdy nenavštívil někdejší NDR.
Obrovský betonový komplex pro dvacet tisíc rekreantů oddaných velkoněmecké Říši dodnes stojí na břehu Baltského moře na Rujáně. Jmenuje se Prora a je jedním z největších architektonických monumentů nacistické éry. A také chráněnou památkou. Problém je, že nikdo neví, co s ní. Žádní rekreanti Proru za války nevyužili, až teprve teď to podnikatelé zkoušejí. Jenže v megalomanské stavbě, která čítá kilometry zdí, je to dost složité.
V Německu i více než dvacet let po pádu komunistického režimu existují města, která mají na svém veřejném prostranství vztyčenou sochu Vladimíra Iljiče Lenina. Jedním z nich je třeba Schwerin. Místní zastupitelé se dlouhá léta přou, co se sochou udělat.
Metody izraelského ministra vnitra Eli Jišaje se podle německého spisovatele Güntera Grasse podobají metodám někdejšího východoněmeckého šéfa Stasi Ericha Mielkeho. Dalším výrokem nositel Nobelovy ceny za literaturu a bývalý nacista Grass přiostřil už týden trvající spor, který vede s izraelským státem.
Starostové z německého Porúří brojí proti takzvanému Soli, solidárnímu poplatku určenému na proměnu bývalé NDR. Poplatek měl být původně přechodný, spolková vláda ale nakonec rozhodla prodloužit jeho platnost až do roku 2019.
Berlín si dnes připomene 50. výročí uzavření hranic mezi východním a západním Berlínem takzvanou „zdí hanby“, která město rozdělila a zároveň se stala jedním z nejsmutnějších symbolů studené války. Podle nedávno zveřejněného průzkumu si ale asi 10% obyvatel německé metropole myslí, že rozdělení města zdí bylo správným krokem.
