Okresní soud v Tachově všechny členy rodiny Gerharda Schmidta loni soudně rehabilitoval. V úterý pak ministerstvo spravedlnosti přiznalo Astrid Schmidtové odškodnění.
Narodil se dva týdny po konci druhé světové války ve městě, které se stalo symbolem nejničivějšího konfliktu dějin. Většinu života ale Peter Wendsche prožil na jihu Moravy.
Už v sobotu 9. listopadu to bude 30 let od pádu Berlínské zdi, symbolu rozdělení nejen Německa na Západ a Východ. Jsou Němci ale dnes už jedna země, nebo ne?
Pokusy podkopat se do východního Berlína někdy selhaly na prasklém vodovodním potrubí, jindy se o prozrazení postaral zrádce. I tak ale tunely prošlo na druhou 250 lidí.
O rozhodnutí umožnit občanům komunistické Německé demokratické republiky cestovat na Západ, se dozvěděla z rozhlasu. V uších jí utkvělo prohlášení, že nová opatření vstupují v platnost neprodleně.
Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt.
O svérázné pokusy o útěk nebyla nouze. Jistý člověk se pokusil utéct schovaný mezi dobytkem v přívěsu kamionu. Jiný uprchlík se schoval do betonové roury v nákladu a svůj pach maskoval zkaženým masem.
V komunistické Německé demokratické republice, kde se vyráběly, na ně zájemci museli čekat až 15 let. Po pádu komunismu ale Wartburg, stejně jako další východoněmecké firmy, nemohl konkurovat Západu.
Ani rozsáhlá síť opatření ale nezabránila několika tisícům východních Němců v tom, aby se nepokusily dostat přes moře na Západ. Činily tak na lodích, v ponorkách, ale i za použití jen vlastních sil.
Východoněmecký režim se roku 1989 otřásal v základech, přesto ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílal lidi za útěk do vězení. Dokládá to i případ tehdy 23leté Anne Hahnové.
Zasílání balíků ze západu na východ rozděleného Německa bylo jednou z cest, jak příbuzným a známým doručit západoněmecké marky a zboží, které v NDR nebylo.
Za polský a český národ a na památku Ryszarda Siwiece, který se na protest proti okupaci Československa 8. září 1968 ve Varšavě upálil, sloužil biskup Václav Malý mši v katedrále sv. Víta.
Jsou záhady, které trknou, ale které nejsou tak provokativní, že by vám nedaly spát. Prostě na ně zapomenete, protože zrovna nemáte čas nebo musíte dělat něco jiného.
Berlínskou zeď nechali komunisté postavit proto, aby jim občané přestali utíkat z jejich socialistického ráje. Stavba zdi exodus výrazně utlumila, ovšem nezastavila. Za celou padesátiletou existenci NDR utekly na Západ více než čtyři miliony lidí. To jsou poměrně známá čísla. Že se ale emigrovalo i v opačném směru - tedy ze západu do východního Německa, už tolik známé není.
Před 26 lety se sjednotilo západní a východní Německo. Ovšem i po více než čtvrtstoletí je nová spolková republika stále rozdělená. Podle aktuální zprávy o stavu německé jednoty jsou to nyní zejména narůstající xenofobní tendence na východě země, které opět zdůrazňují hranici mezi východním a západním Německem. A jak varuje vládní zmocněnkyně Iris Gleickeová, může to mít do budoucna vážné důsledky.
Západní farmaceutické společnosti testovaly léky na občanech východního Německa. Dokazuje to studie, kterou v Berlíně představil tým badatelů. Mezi lety 1961 a 1990 provedly západní firmy v sousedním státu na 900 klinických testů. Výhody z toho plynuly nejen daným pacientům, ale především samotné NDR.
Němci si dnes připomínají den, kdy NDR přestala oficiálně existovat a stala se součástí Spolkové republiky Německo. I čtvrtstoletí od sjednocení země stále existují velké rozdíly mezi západem a východem.
Berlínská zeď padla před 25 lety. Konec betonové stavby budou zítra v Berlíně oslavovat. Pro novou generaci Němců už ale rozdíl mezi východním a západním Německem prakticky neexistuje. Vyplývá to z průzkumu Forsa-Institutu, který se dotazoval mladých Němců mezi 16 a 29 lety.
Když si lidé uvědomí svá práva a budou se za ně brát, nemá žádný totalitní režim šanci. O tom je přesvědčený Christoph Wonneberger, farář z Lipska, který vedl před 25 lety dnes už slavné mírové modlitby. Právě ony podnítily velké protirežimní demonstrace, které vyústily v pád komunistického režimu v NDR.
Na zahradě německého velvyslanectví v Praze si dnes bývalí východoněmečtí uprchlíci připomněli události zpřed 25 let. V září 1989 byla ambasáda tehdejšího západního Německa plná uprchlíků z NDR. Jejich jediným přáním bylo dostat se na Západ. Tehdejší ministr zahraničí Hans Dientrich Genscher jim z balkonu Lobkowiczkého paláce řekl, že jejich cesta na svobodu je volná.
Zahrada i chodby západoněmecké ambasády v Praze připomínaly před 25 lety spíš uprchlický tábor než sídlo velvyslance. Za jeho zdmi se tísnily tisíce občanů tehdejší NDR, kteří se přes Prahu pokoušeli dostat do západního Německa. Tehdejší události si dnes na velvyslanectví v Praze připomněl také bývalý ministr zahraničí Spolkové republiky Hans-Dietrich Genscher.
Řada pozorovatelů to přirovnávala k humanitární katastrofě. Tisíce uprchlíků se tísnily ve velmi nestandardních hygienických podmínkách na zahradě a chodbách západoněmecké ambasády v Praze. Utekli z komunistické NDR a doufali, že se dostanou na Západ, za svobodou. Zpravodaj Českého rozhlasu navštívil v Dolním Sasku rodinu, které vzpomínky na čtvrtstoletí staré události stále vhánějí slzy do očí.
