Komunikace na aplikacích jako Signal, Telegram nebo Viber je šifrovaná a tajné služby k ní nemají přístup. Kromě běžných uživatelů je proto využívají i teroristé.
Padne námitka, že stíhání lidí stižených nenávistí nic neřeší. Což je asi pravda, ale neznamená to, že společnost a tedy i stát má projevům po násilí volajícího extremismu jenom přihlížet.
Vdova po zavražděném primátorovi polského města Gdaňsk Pawlu Adamowiczovi tento týden v rozhovoru pro portál onet.pl obvinila veřejnoprávní televizi z nepřímého podílu na vraždě jejího manžela.
Řidič na místě nezastavil, uvedla londýnská policie. Oba hospitalizovaní patrně neutrpěli žádná zranění, která by je ohrožovala na životě, potvrdila policie.
O holokaustu, menšinách a toleranci se ve školách sice učí, na některé rozšířené předsudky to ale nemá vliv, zjistil výzkum ÚSTR ve spolupráci se Sociologickým ústavem.
Kdo by nechtěl mít fotografii dítěte v 1. třídě. To si řekli kolegové z Deníku a postupně zveřejňovali snímky prvních tříd. Začátkem listopadu došlo i na třídu Základní školy Plynárenská v Teplicích.
Evropská komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová uzavřela svůj účet na Facebooku. Sociální síť se podle ní stala informační „dálnicí nenávisti“.
Ve Velké Británii došlo k dalšímu útoku, který - řečeno slovy britské premiérky Theresy Mayové - „opět a znovu zasáhl obyčejné a nevinné občany v jejich každodenním životě“.
Už za pět dní bude svátek zamilovaných, svatý Valentýn. Pokud usilovně hledáte někoho, s kým byste ho mohli strávit, třeba přes seznamovací aplikaci Tinder, případně Grindr, a ne a ne uspět, můžete zkusit aplikaci Hater. Seznámí vás s někým, kdo nenávidí stejné věci jako vy.
Projekt HateFree Culture, který bojoval proti projevům rasové i jiné nesnášenlivosti ve společnosti, v dubnu skončí. Ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka z ČSSD rozhodl, že neprodlouží fungování této iniciativy. V pondělí o tom informoval časopis Týden. Zaměstnanci projektu se o rozhodnutí dozvěděli z médií, řekl Zpravodajskému webu Českého rozhlasu koordinátor HateFree Culture Lukáš Houdek. V úterý se sejde s ministrem.
Nizozemský soud v pátek odsoudil politika Geerta Wilderse za diskriminaci a podněcování nenávisti vůči Maročanům. Žádný trest mu ale neuložil, informuje agentura Reuters. Nizozemská televizní stanice RTL Nieuws uvádí, že se Wilders proti verdiktu odvolá. Soudce označil za předpojaté.
Nárůst xenofobních útoků v britské společnosti po unijním referendu si bere na mušku nová kampaň. Ve čtvrtek ji spustí skupina poslanců Dolní sněmovny, které podpořily i některé celebrity. Kampaň zaštítila sama ministerská předsedkyně Theresa Mayová.
Protipolské letáky, vulgární nápisy na fasádě Polského kulturního centra v Londýně a další projevy nenávisti. I to jsou aktuální nálady v Británii, kterým dalo průchod referendum o brexitu. Za incidenty se včera v parlamentu omluvil odstupující britský premiér David Cameron. Hovořil i s polskou premiérkou Beatou Szydłovou, kterou uklidňoval. Polská menšina v Británii je nejpočetnější z celé EU a brexit vnímá s obavami.
Několik pražských kaváren, obchod a stanici metra v noci na dnešek posprejovali vandalové výhrůžnými nápisy a neonacistickými symboly. Případy už vyšetřuje policie. Podniky vesměs patřily k iniciativě HateFree Culture, která bojuje proti nenávisti.
Zakladatel Facebooku přiznal, že sociální síť dělala chyby při posuzování nenávistných příspěvků namířených proti uprchlíkům. Mark Zuckerberg to řekl při návštěvě Německa. Facebook se proto chce na xenofobní reakce zaměřit.
Vláda by mohla podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera z ČSSD rozhodnout o prodloužení projektu, který bojuje proti šíření nenávisti po internetu. Dienstbier to podle svých slov zvažuje i kvůli rostoucímu počtu mýtů o muslimech. Ty podle něj v současné uprchlické krizi šíří i řada českých politiků.
Velké internetové firmy se možná domluví na společném boji proti nenávistným projevům na internetu. Zástupci vedení Googlu, Microsoftu, Facebooku a Twitteru se kvůli tomu dnes sejdou s eurokomisařkou pro spravedlnost Věrou Jourovou.
Lidé, kteří například vyznávají jinou víru, jsou zdravotně postižení nebo se hlásí k jiné sexuální orientaci, se často stávají terčem útoků. Ročně je v Česku zhruba 200 až 300 zločinů z nenávisti, jak uvádí nevládní organizace In IUSTITIA. Podrobné statistiky, například násilí proti homosexuálům, se ale běžně nevedou. Tuzemskou praxi kritizují neziskové organizace.
Homosexuálové, postižení lidé a imigranti jsou nejčastější cíle takzvaných „útoků z nenávisti“ ve Španělsku. Vyplývá to z podrobných policejních údajů, které Španělsko na výzvu evropských institucí a nevládní organizace Amnesty International zveřejnilo.
Na internetu se dá šířit téměř cokoliv. Můžou to být poplašné zprávy, viry, výzvy, petice, dobrá nálada, ale také nenávist. Kouzlo i prokletí internetu totiž vězí v anonymitě a toho umí řada lidí využít. Na to se rozhodl upozornit jeden Mezinárodní projekt, který se snaží bojovat proti útokům anonymních uživatelů.
Rusové prý nechtějí mít za sousedy Kavkazany ani Asiaty. Čerstvé sociologické průzkumy ukázaly nárůst národnostní nesnášenlivosti a netolerance v ruské společnosti.
Sociální síť Facebook slibuje, že zavede přísnější pravidla pro šíření kontroverzních a nenávistných přísvěvků. Vyhoví tak požadavkům několika amerických organizací, které si stěžují na facebookové příspěvky propagující násilí na ženách.