Demonstrace v Íránu se rozšířily do 50 měst. Největší protesty za poslední tři roky vyvolala smrt 22leté ženy, která zemřela poté, co ji kvůli nesprávnému nošení šátku zadržela mravnostní policie.
Armáda v celé zemi vyhlásila zákaz vycházení počínaje 19:00 místního času (18:00 středoevropského času). Od odpoledních hodin už platí zákaz vycházení v Bagdádu.
Vikremesinghe, který je Radžapaksovým spojencem, je jedním z hlavních favoritů na zvolení řádným prezidentem, i když protestující požadují i jeho odchod.
V ulicích starého města se bili mladí židovští a palestinští radikálové a policie. Už během dne vyvolal vstup několika tisícovek židovských nacionalistů na Chrámovou horu napětí.
Zadržení se podle vedení města dopustili rabování nebo jiné nezákonné činnosti. Vedení města doplnilo, že ve dvou čtvrtích bylo zabaveno 67 střelných zbraní a množství nábojů.
Podle experta Vladimíra Baara má Rusko na prezidenta Tokajeva silné páky. „Z mezinárodního hlediska se Tokajev totálně zdiskreditoval a myslím, že bude nahrazen někým jiným,“ říká.
Kazachstánem otřásla nejsilnější vlna občanské nespokojenosti za poslední desítky let. Co krizi s desítkami mrtvých a tisíci zadržených lidí způsobilo? A kam události mohou dál směřovat?
Jak se zdá, po téměř týdnu nepokojů v největší středoasijské zemi Kazachstánu se režimu prezidenta Tokajeva podařilo páru všelidové nespokojenosti dostat zpátky pod pokličku.
Česká ambasáda v Nur-Sultanu nemá informace o tom, že by Češi byli v ohrožení. Resort ale vyzval občany k opatrnosti a maximální obezřetnosti, doporučil jim také registraci v aplikaci Drozd.
V kauze povolebních násilností v Kongresu jde o dosud nejvyšší trest. Podle prokurátorů Palmer 6. ledna opakovaně násilně napadal policisty „za účelem zneplatnění demokratických voleb“.
Guvernér provincie Guayas Pablo Arosemena v sobotu novinářům sdělil, že při násilnostech ve věznici na předměstí Guayaquilu zemřelo 58 trestanců a dalších 12 vězňů utrpělo zranění.
Vdova po prezidentovi, Martine Moïseová, která byla při atentátu rovněž zraněna, se pohřbu účastnila se svými třemi dětmi a měla americkou ochranku. Vraždu znovu označila za zradu a zbabělé spiknutí.
Nepokoje začaly minulý týden po uvěznění exprezidenta Jacoba Zumy, jehož ústavní soud poslal do vězení na 15 měsíců kvůli pohrdání justicí. Protesty Zumových stoupenců přerostly v násilí a rabování.
Demonstranti se dožadují svobody na komunistickém režimu. Mnozí z nich házeli kamení na policejní vozy a s policisty se pouštěli do šarvátek. Demonstrace odsoudil prezident Miguel Díaz-Canel.
Nepokoje propukly minulý týden v domovské provincii exprezidenta KwaZulu-Natal, o víkendu se rozšířily i do provincie Guateng, kde leží největší město země Johannesburg.
Podle izraelských médií jedna z raket Hamásu dopadla na jeruzalémské předměstí a poškodila dům. Na jihoizraelské město Sderot souběžně zaútočila další radikální skupina Islámský džihád.
„Je to opravdu skličující… Máme strach, že výtržnosti dál porostou. Nechceme návrat doby, v jaké žili naši rodiče,“ říká pro britský deník The Guardian 25letý obyvatel Belfastu Cailin McCaffery.
V pondělí v Biškeku pokračovaly střety mezi demonstranty, kteří požadují zneplatnění nedělních parlamentních voleb, a policií. Tisícovky lidí demonstrují proti manipulacím s výsledky voleb.
V centru Biškeku již několik hodin zní výstřely a výbuchy. Mezi protestujícími jsou podporovatelé i představitelé politických stran, které se po nedělním hlasování nedostaly do parlamentu.
„Aby bylo jasno: násilnosti musí přestat - ať se to děje v Minneapolisu, Portlandu nebo Kenoshe,“ řekl Pence s odkazem na místa, která zažívala nepokoje v souvislosti s protesty proti rasismu.
„K ruské vojenské pomoci není důvod ani právní či jiný základ. Představovala by invazi, která by zničila poslední zbytky (běloruské) nezávislosti,“ řekl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.
Nejhorší potyčky hlásilo Chicago, které bylo svědkem jednoho z nejkrvavějších svátečních víkendů posledních let. Ulice hlídalo o 1200 policistů více, při přestřelkách přesto zemřelo 17 lidí.
