„Skutečně dochází k tomu, že čím jsme starší, tím nám subjektivně čas plyne rychleji,“ říká Tereza Nekovářová, která se věnuje mimo jiné neurofyziologii paměti nebo kognitivní psychologii.
„Máme řadu dospívajících, kteří chodí spát třeba až v ranních hodinách, někdy okolo čtvrté ráno. Pak je ale spánek narušen vnějšími faktory, světlem a hlukem v domácnosti. Anebo budíkem.“
Renomovaná neurovědkyně ve své nové knize na názorných příkladech ze života i z nejrůznějších psychologických experimentů vysvětluje, jak funguje lidská paměť a jak se vlastně tvoří vzpomínky.
30. květen je Světový den roztroušené sklerózy. Touto nevyléčitelnou nemocí v Česku trpí zhruba 20 tisíc lidí. Nejčastěji jí onemocní ženy mezi 20. a 40. rokem života.
Neurolog Martin Tomášek dostal podmínku za to, že bez souhlasu gynekologicky vyšetřoval pacientky s epilepsií. Dál pracuje v motolské nemocnici. „Pacienty nevyšetřuje,“ zdůraznila mluvčí nemocnice.
„Jestli si tady někdo nechce rozeštvat společnost, tak je populista. Tečka. K tomu nemám co dalšího dodat. Jestliže je něco správně, tak mám jednat podle toho, co je správně,“ říká neurolog Jan Payne.
Souvislost mezi spánkovými obtížemi a závažností průběhu onemocnění dosud nebyla zjištěna. Problémy mají mnohdy i lidé po bezpříznakovém nebo lehkém akutním průběhu covidu. Nastupují pozvolna.
Stýblová byla zakladatelkou první neurologické jednotky intenzivní péče. Napsala také 23 beletristických knih. V roce 1986 obdržela za knihu Princ a Skřivánek cenu Hanse Christiana Andersena.
Vědci z Kalifornie zjistili, že reakce na opatření proti koronaviru nesouvisí s tím, jak jsme vzdělaní, inteligentní nebo jaké máme osobní vlastnosti. Jde o to, jak jsme přednastavení.
Ani několik týdnů po propuknutí nemoci se 36letá Francouzka stále necítila dobře. „Od začátku až do zhruba 70. dne to bylo jako jojo starých a nových příznaků. Každé ráno bylo jako ruská ruleta.“
Molekuly DNA ohrožuje řada chemických a fyzikálních vlivů z vnitřního i vnějšího prostředí. K nejčastějším poškozením DNA podle vědců patří jednovláknové zlomy.
Ústí nad Labem bude díky vysokorychlostnímu 5G internetu testovat autonomní vozy v běžném provozu. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Bývalý profesionální fotbalisté měli až třikrát a půl větší šanci, že je postihne demence nebo další neurologické onemocnění. Poukazuje na to nový výzkum univerzity v Glasgow.
Nejde prý ale jen o kognitivní schopnosti, které moderní technologie mění. „Naše děti jsou méně šťastné než my. A my jsme méně šťastní, než byli naši rodiče,“ upozorňuje Martin Jan Stránský.
„Když se dostáváme k internetu a hlavně k sociálním sítím, tak každá z nich má program. A ty byly doslova vymyšleny tak, aby podporovaly nárůst dopaminu,“ říká neurolog Martin Jan Stránský.
„Implantáty do mozku už existují, ale zatím jsou relativně velké, takže je mozek odmítá přijmout. My věříme, že cesta vede spíše vytvořením něčeho minimálního,“ řekl Michal Máslík.
„Kontrolovat pohyb rychle letícího předmětu hlavou je zcela nesprávné. Podobný styl hry je třeba ve fotbale zakázat. Je to skutečně nebezpečné,“ varuje Omalu.
Parkinsonovou chorobou v Česku trpí na 50 tisíc lidí. Nemoc je možné léčit hlubokou mozkovou stimulací, ale doposud ji kvůli kapacitním nedostatkům podstoupila jen dvě procenta pacientů.
Víte, co je to Vojtova metoda? Tento systém cvičení pomáhá dětem s poruchami hybnosti a ortopedickými vadami k lepšímu pohybu. Nese jméno neurologa Václava Vojty, který by se dožil rovné stovky.
Dlouhodobé hlavičkování a srážky s hráči můžou u fotbalistů vést k poškození mozku a vzniku demence. Přímou souvislost ale britští vědci v nové studii nepotvrdili. Dcera bývalého anglického reprezentanta, který zemřel v 59 letech, tvrdí, že se problém úmyslně podceňuje.
Dva vysokoškoláci, dvě neurologická onemocnění, 269 kilometrů pěší chůze a především odhodlání pomoci dobré věci. To je akce, která má seznámit veřejnost s výzkumem kmenových buněk. Díky nim se totiž dají neurologické poruchy léčit. Dva hendikepovaní dobrodruzi vyrazili na dlouhou cestu z Bílé Vody na Jesenicku až do Lanžhota.
Dnes si připomínáme Světový den Parkinsonovy choroby. Ročně u nás lékaři diagnostikují tuto nevyléčitelnou nemoc u více než tisícovky lidí. Světový den připadá na výročí narození britského lékaře Jamese Parkinsona, který tuto neurologickou chorobu jako první popsal. Při té příležitosti organizují pacienti řadu akcí. Jedním z cílů setkání je i domluva na pokračování 6. ročníku Parkinsoniády, která má rok od roku stále více účastníků.
