V evidenci úřadů práce bylo na konci července 240 706 zájemců o zaměstnání. Bylo to o 9397 více než v červnu a o zhruba 31 500 méně než loni v červenci.
„Zpomalení nárůstu průměrné podpory, které je patrné zejména ve druhém pololetí 2020, souviselo s příchodem uchazečů o zaměstnání z odvětví s nižšími výdělky,“ uvádí analýza.
Obětem domácího násilí bude nově pomáhat platforma Nenech se, na níž se mohou lidé obrátit anonymně, píše regionální Deník. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Nezaměstnanost v Česku se v srpnu nezvýšila a zůstala na červencové míře 3,8 procenta. Lidí bez práce meziměsíčně dokonce mírně ubylo, a to zhruba o 600. Úřady práce evidovaly 279 078 nezaměstnaných.
Česko má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Ministerstvo práce už dříve uvedlo, že očekává zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů.
Úřady práce by v příštích dvou letech měly pomáhat s hledáním práce lidem už v době, kdy jsou ve výpovědní lhůtě nebo jim ztráta zaměstnání hrozí. Počítá s tím projekt takzvaného outplacementu.
Největší přelom ministryně práce Jana Maláčová očekává na konci května a začátku června. Podle Maláčové některé firmy plánují v tomto období hromadná propouštění zaměstnanců.
Nezaměstnanost bude v příštích měsících podle generální ředitelky úřadu Kateřiny Sadílkové stagnovat, případně mírně růst. Loni v listopadu byla míra nezaměstnanosti 2,8 procenta.
Nezaměstnanost v únoru po dvouměsíčním růstu klesla na 3,2 procenta z lednových 3,3 procenta. Bez práce bylo 241 417 lidí, což je nejnižší únorová hodnota od roku 1997.
Pokles nezaměstnanosti není žádným překvapením, analytici podobný vývoj očekávali. Loni v září byla míra nezaměstnanosti 3,8 procenta. Důvodem je oživení pracovního trhu po prázdninách.
Nezaměstnanost v Česku v dubnu potřetí v řadě klesla, z březnových 4,8 procenta se dostala na 4,4 procenta. Bez práce bylo ke konci měsíce 327 199 lidí, což byla nejnižší dubnová hodnota od roku 2008.
Do nově vytvářených „jednotek územní obrany" v Polsku se podle tisku zatím hlásí hlavně nezaměstnaní, anebo špatně placení pracovníci. Láká je především měsíční odměna 500 zlotých, tedy asi 3000 korun. 300 za samu ochotu sloužit vlasti a 200 za to, že jeden víkend v měsíci budou cvičit obranu před „hybridní válkou".
Nezaměstnaným, kteří vezmou práci mimo své bydliště, nabídnou vybrané úřady práce příspěvek na dojíždění. Pilotní ověřování dnes začíná v Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji.
V Přerově nabídli práci dlouhodobě nezaměstnaným. Radnice oslovila celkem šedesát lidí. Šance se ale nakonec chopilo jen deset z nich. Dnes už pomáhají s úklidem cyklostezky kolem Bečvy. Ostatní si našli nejrůznější, často až kuriózní výmluvy.
Zákonodárci chtějí oživit dobrovolnou veřejnou službu. Problém je v tom, že o ni nezaměstnaní nemají zájem a nová legislativa by měla zajistit alespoň nějakou odměnu za práci vykonanou pro obec. Mezi výjimky, kde veřejná služba bez problémů funguje, patří Karviná. Tamnímu magistrátu se osvědčil jednoduchý nápad - za práci dává stravenky.
Stát by měl podle prezidenta Miloše Zemana podporovat pouze nezaměstnané, kteří chtějí pracovat. Řekl to během návštěvy Českokrumlovska. Lidem, kteří odmítnou nabízenou práci, by podle Zemana měl stát naopak sociální dávky snížit.
Desítka nových adeptů na tesaře se dnes začíná učit v Havířově. Několikaměsíční rekvalifikační kurz tam zahajuje ostravská nezisková organizace Vzájemné soužití. Má pomoct lidem, kteří jsou dlouhodobě na úřadě práce a nemohou sehnat místo.
Šternberk společně s Agenturou pro sociální začleňování pomáhá dlouhodobě nezaměstnaným hledat práci. První tři měsíce projektu pracovala skupina 8 lidí brigádně, poté se na půl roku zapojili do veřejně prospěšných prací na plný úvazek. V těchto dnech projekt vstupuje do poslední, třetí části.
V Děčíně prudce stoupá počet lidí, kteří pobírají příspěvek na bydlení. Zatímco v roce 2012 bylo přes dva tisíce žadatelů, letos se jejich počet zvýšil o tisíc dvě stě. O sociální dávky už nežádají pouze lidé bez práce, do finančních problémů se dostávají i zaměstnanci s nízkým platem.
Havířovská radnice pokračuje ve verbování nezaměstnaných. Dalších 40 jich od září navlékne oranžovou vestu pro pracovníky veřejně prospěšných prací. Počet lidí, kteří ve městě dělají tyto práce, tak stoupne na 180. Ne všichni lidé jsou ale z podobného zaměstnání nadšení.
Téměř každý druhý člověk zaevidovaný na Úřadu práce v Litvínově na Mostecku shání zaměstnání déle než jeden rok, mnozí ale spíš tři až čtyři roky. Takoví lidé často ztrácejí pracovní návyky. Vrátit jim je má společný program litvínovského úřadu práce a městské policie.
V Česku roste zájem o rekvalifikace nezaměstnaných. Za prvních šest měsíců roku prošlo nabízenými kurzy skoro 25 tisíc lidí, což je meziroční nárůst o 16 procent. Největší zájem je o kurzy, které se týkají počítačové, zdravotní nebo sociální oblasti. Nezaměstnané ale lákají i práce svářečů nebo chův. Rekvalifikační školení platí Evropská unie společně s Úřadem práce.
Sokolovsko bojuje s vysokou nezaměstnaností. V Karlovarském kraji patří k nejhorším v regionu. Bez práce tu je přes pět tisíc lidí. Řada z nich je přitom v registru i několik let. Úřad práce v Sokolově se proto mimo jiné zaměřuje na ty klienty, kteří se na běžném pracovním trhu těžko uplatňují. Zájem o takové pracovníky má třeba zdejší dům kultury.
Úřad práce pokračuje ve snaze nabídnout dlouhodobě nezaměstnaným v Ústeckém kraji práci ve státních firmách. Už před rokem se hovořilo o zaměstnávání lidí u Lesů ČR. První nábor se ale nevydařil. Z potřebných 40 lidí se na práci v lese přihlásili pouze čtyři. To se má prý ale změnit.
Bohumín, Karviná a Havířov přijmou další stovky lidí na veřejně prospěšné práce. Radnice chtějí dát lidem, kteří jsou dlouhou dobu nezaměstnaní, možnost výdělku, a omezit tak třeba krádeže kovů. Například v Bohumíně nyní čistí město přes 130 lidí a to je už teď nejvíce v Moravskoslezském kraji. Do začátku prázdnin jich přibude další stovka.
Nezaměstnaní padesátníci se učí v Pardubicích podnikat. Právě na tuto znevýhodněnou skupinu na trhu práce myslí projekt Fiktivní firma 50+. Díky němu získávají lidé potřebné znalosti, jak vytvořit podnikatelský záměr a založit vlastní živnost.
