Třetí měsíc po sobě převyšuje počet uchazečů o zaměstnání počet evidovaných volných pracovních míst. Na zvýšeném číslu se projevuje především ukončení sezonních prací.
Nezaměstnanost i počet lidí bez práce na Slovensku loni klesly druhým rokem v řadě. Srovnání s dřívějším obdobím není možné, a to kvůli změně metodiky vykazování nezaměstnanosti v roce 2021.
„Český systém uspokojí to, že inženýr pracuje s lopatou. Ale přitom by měl zkoumat jeho kvalifikaci. Když zjistí, že pracuje pod ní, tak to bude řešit a nabídne mu lepší práci,“ poukazuje Dan Prokop.
O funkční aktivní politice zaměstnanosti nemůže být při chronicky přetížených úřadech práce taky ani řeč. O čem naopak řeč u nás bez ustání je, je údajná potřeba dávkový systém dále zpřísňovat.
„Česká ekonomika je málo inovativní. Právě flexibilita umožní, aby se trh práce a ekonomika více zpružnily,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Nezaměstnanost v Česku letos v lednu vzrostla na čtyři procenta z prosincových 3,7 procenta. Je nejvyšší za skoro tři roky. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Úřad práce ČR.
Podle sociologa Daniela Prokopa by Česku prospělo uvolnění pracovního trhu, který je podle indexu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nadprůměrně zatížený různými regulacemi.
Tameh má více než 300 zaměstnanců, huť Liberty Ostrava i s dceřinými firmami zhruba 6000. Do práce chodí jen ti zaměstnanci, kteří pracují na nezbytné údržbě.
Česko čeká v roce 2024 množství změn. Od úprav daní, přes eDoklady po zvýšení rodičovského příspěvku nebo zdražení dálničních známek. Server iROZHLAS.cz přináší výběr nejdůležitějších novinek.
„Nevěří, že jakékoli jejich snažení je z toho světa dostane,“ vysvětluje poradkyně Rut Veselá z organizace Člověk v tísni s tím, že zásadní je podpořit a stabilizovat rodiny dětí, a tím jim ulevit.
„Jsem docela optimista ohledně vývoje ekonomiky v příštím roce. Z makroekonomických statistik, které přicházely ke konci roku, se zdá, že dno máme v mnoha oblastech již za sebou,“ říká analytik.
Průměrná mzda v Česku se meziročně zvýšila o 7,1 procenta, reálně se ale díky inflace propadla, a to už osmý kvartál v řadě. Podle ekonomky Horské by pomohla větší nezaměstnanost.
Míra nezaměstnanosti v Česku v listopadu stagnovala na říjnových 3,5 procenta. Nejvyšší zůstává v Ústeckém kraji, nejnižší je pak ve Zlínském kraji a na Vysočině.
Na Mostecku a Chomutovsku se investuje do průmyslových zón. Počítá se ale, že místní zaplní pouze vyšší pracovní pozice a dělníky budou dovážet externí agentury.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v říjnu v Ústeckém kraji s 5,4 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost, a to shodně 2,6 procenta, byla ve Zlínském, Jihočeském a Plzeňském kraji a na Vysočině.
Ve srovnání se srpnem se počet nezaměstnaných v Evropské unii zvýšil o 95 tisíc a v eurozóně o 69 tisíc. V porovnání s loňským zářím se počet nezaměstnaných snížil v Evropské unii o 126. tisíc.
„Největším problém Ukrajiny a Ukrajinců je bezpochyby válka. Pokud se však zeptáte, jaké problémy mimo válku Ukrajince nejvíce trápí, 63 procent respondentů uvedlo korupci,“ uvádí institut.
Ve své práci prošla archivy a shromáždila data z USA o zastoupení žen na trhu práce za více než 200 let. To jí umožnilo zjistit, jak a proč se rozdíly ve výdělcích a zaměstnanosti žen a mužů měnily.
Počet uchazečů o práci se zvýšil zhruba o 2200, ke konci září jich bylo 263 tisíc. Nabízených volných pracovních míst přibylo asi o 800 na přibližně 282 tisíc. Údaje zveřejnil Úřad práce.
V Česku se v srpnu opět snížila i míra nezaměstnanosti ve věkové kategorii do 25 let, a to na 8,5 procenta. V celé EU míra nezaměstnanosti v této věkové kategorii zůstala na 14 procentech.
Nezaměstnanost stoupla z červnových 3,3 procenta na červencových 3,4 procenta. Oproti loňskému roku je bez práce o 18 tisíc lidí více. Přesto je podle ministra Mariana Jurečky situace dobrá.
„Naše zpoždění se už začíná jasně ukazovat na číslech. Zaostáváme za Polskem, projevuje se to v pomalém dohánění předcovidové ekonomické výkonnosti,” upozorňuje Špicar.