„Můžeme být na co hrdí, a to jeden na druhého,“ uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská a poděkovala všem, kdo přispěli na pomoc politickým vězňům a jejich rodinám.
Některé neziskové organizace napadly policejní využití dronů u francouzské Ústavní rady. Stěžují si na to, že nasazení těchto bezpilotních prostředků může narušovat soukromí obyvatel.
„Proč to dotyčný říká a čeho se vlastně opravdu bojí, ale není můj příběh. Ale věřím, že dobrých lidí je většina. Taky věřím, že rozumný člověk si v tom pravdu najde,“ říká Jan František Krupa.
Dvěma třetinám organizací se ale podařilo rozšířit a zefektivnit práci zaměstnanců. Téměř polovina subjektů našla kvůli dopadům pandemie nový směr činnosti a 37 procent spustilo nové služby.
Kromě častější a podrobné kontroly účetnictví, která se už teď ke statusu takzvaného zahraničního agenta váže, je v plánu zákon ještě rozšířit i na jednotlivce a neformální sdružení.
Zákon zavádí pro organizace, jejichž příspěvky z ciziny překročí určitou hranici, mimo jiné registrační povinnost. Stanoví i možnost uložení sankce, pokud tuto povinnost nesplní.
Kritérii by se mělo vedení Brna zabývat v pondělí. Už v pátek ale o jejich nové podobě chtějí jednat koaliční lidovci z Brna-severu. Ti s nimi totiž na listopadovém zastupitelstvu nesouhlasili.
Obavy z nových dotačních pravidel, která mají platit od roku 2021, má nejen neziskový sektor, ale i firmy, které podporu z Bruselu určenou například na vzdělávání nebo sociální služby čerpají.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) přitom ve vládní koncepci pro boj s korupcí píše, že by se státní příspěvek na potírání korupce měl neziskovkám naopak zvýšit.
Zkraje loňského srpna se jedním z hlavních témat stalo financování neziskových organizací. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) jim totiž chtěla seškrtat peníze.
Pomáhat při stavbě hokejového hřiště v indickém Himálaji nebo přispívat znalostmi z ekonomiky v Kambodži, také o to mají zájem mladí Češi, kteří se rozhodli vyjet do světa jako dobrovolníci.
Po úkolech ve volném čase se někteří studenti školy Kavčí Hory v Praze promění v cukráře. Pečou cukrovinky, které pak prodávají spolužákům. Výtěžek jde na adopci afrického chlapce Petera.
Cizinci by mohli přijít o právo bránit se u soudu proti nařízenému vyhoštění. Změnu chce sněmovní bezpečnostní výbor dostat do novely zákona o pobytu cizinců, která je ve druhém čtení ve sněmovně.
„Důvěra v armádu, policii a soudy je vyšší u těch respondentů, kteří hodnotí svoji životní úroveň jako dobrou,“ uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka jen zlomek neziskových organizací dostává peníze od státu. A je na zadavateli, tedy nejčastěji na ministerstvu nebo kraji, aby rozhodl, na co dá peníze.
Lidé působící v neziskovém sektoru se pravidelně stávají terčem kyberšikany. Kromě samotných útoků si někteří stěžují i na přístup policie k vyšetřování jejich případů.
Z dosavadních příspěvků (v přepočtu 160 000 korun) vydrží prý maďarská organizace financovat své projekty ještě zhruba tři měsíce. Pak zanikne. Důvodem je nový zákon, který platí od minulého pátku.
Ministryně Alena Schillerová (za ANO) mírní svoje slova o seškrtání peněz pro neziskové organizace. Snížení jejich výdajů o tři miliardy korun v příštím roce je podle ní maximální možná úspora.
„Politicky se vyprofilovala ve směru tzv. liberální demokracie, kterou já osobně označuji za liberální novofašismus, která dětem na základních a středních školách vymývá mozky,“ tvrdí Volný z SPD.
„Češi nejvíc darují, stane-li se mimořádná tragická událost. Pak jsou velmi štědří a dokážou naposílat neuvěřitelné množství peněz,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál Jana Vožechová.
Španělsko povolilo lodi španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms, která v sobotu zachránila u libyjských břehů 60 migrantů, v zemi zakotvit. Organizace o tom informovala na twitteru.