Boom věrnostních programů obchodníků v Česku pokračuje. Mezi velkými obchodníky tak prakticky už neexistuje žádný, který by věrnostní program nenabízel.
Obchodní řetězce mají nedostatek personálu. Problém by mohli vyřešit noví brigádníci, kteří nově nepotřebují potravinářský průkaz. Změří jim teplotu a musí podepsat bezinfekčnost.
Podle odborového svazu Solidarita obsahují účtenky velkých obchodních řetězců látku bisfenol A. Ten zvyšuje riziko neplodnosti, rakoviny prsu u žen nebo rakoviny varlat a prostaty u mužů.
Zákaz bezplatných plastových tašek platí v návaznosti na předpisy EU rok. Ministerstvo životního prostředí přišlo loni s kampaní #dostbyloplastu do které se zapojilo 17 firem.
Platy prodavačů v obchodních řetězcích rostou. Podle Odborového svazu pracovníků obchodu si pokladní v současnosti vydělá v průměru kolem sedmnácti tisíc korun měsíčně hrubého.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal v úterý zákon, který omezuje nedělní prodej. Od března budou mít obchody povoleno otevřít na dvě neděle v měsíci, v příštím roce už jen na jednu.
Po spuštění druhé vlny elektronické evidence tržeb (EET) zatím žádné problémy hlášeny nejsou. Novinářům to ve středu při návštěvě dvou obchodníků v Harrachově na Semilsku řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Setkal se mimo jiné s majitelem prodejny se sportovním vybavením a majitelem e-shopu s lyžemi, oba uvedli, že proti EET nic nemají a žádné problémy nezaznamenali.
Lidé zřejmě nebudou moci od příštího roku získat v obchodech zadarmo žádné plastové tašky, v nichž by si mohli odnést zboží. Bezplatné by mohly zůstat jen tenké sáčky, například na pečivo či masné výrobky. Sněmovna to v pátek schválila v rámci novely o obalech, která má v návaznosti na předpisy EU omezit objem plastového odpadu.
Německý obchodní řetězec Lidl od března ruší prodej igelitových tašek. Místo nich nabídne tři typy recyklovatelných nákupních tašek. Igelitky zmizí ze všech 233 prodejen v Česku a také poboček v Rakousku, Švýcarsku a domovském Německu. Jen v tuzemsku se ročně prodalo 27 milionů igelitek.
Provozní zaměstnanci společnosti Ahold, jako jsou prodavačky nebo skladníci, dostanou letos jednorázově 1000 korun jako dodatečnou odměnu. V příštím roce se jim zvýší základní mzdy v průměru o 8,5 procenta. V pátek se na tom dohodli odboráři s vedením společnosti. Uvedli to ve společném tiskovém prohlášení. Podle odborů berou provozní zaměstnanci Aholdu průměrně 12 500 Kč hrubého měsíčně, vedení společnosti uvádí částku o 3000 Kč vyšší včetně variabilního příspěvku.
Obchodníci dostali loni od Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) pokuty celkem za 105 milionů korun. Sankce za pochybení se tak neustále zvyšují, v porovnání s rokem 2011 o 90 milionů korun.
Státní veterinární správa nařídila stáhnout přes 2 tuny Uherské klobásy Pikok od Krahulíka prodávané v řetězci Lidl. Ve výrobku zakoupeném v Teplicích našla zákaznice úlomek injekční jehly. Obchodní řetězec prodával klobásu od 23. prosince loňského roku a jak večer oznámil, inkriminované šarže výrobku už z prodejen stáhl.
Agrární komoře se nelíbí, že některé obchodní řetězce českým producentům údajně nabízejí příliš nízké ceny mléka. Podle ní tak zneužívají situaci na trhu.
Někteří dodavatelé i farmáři si stěžují na nerovné podmínky obchodních řetězců, které si diktují, co a za jakých podmínek v obchodě vystaví. Vyžadují například vysoké poplatky za umístění výrobků na lepším místě. Podobné praktiky by už brzy mohla změnit novela zákona o významné tržní síle. Podle obchodních řetězců ale povede ke zdražování.
Obchodní řetězce podle některých zemí Evropské unie zneužívají dominantního postavení a je potřeba je zkrotit. Takový vzkaz dnes poslalo do Bruselu 7 členských států Evropské unie včetně Česka. Na společném postupu se domluvili ministři zemědělství na setkání v Bratislavě. Do konce roku čekají odpověď.
Obchodní řetězce nebudou muset zveřejňovat seznam pěti zemí, ze kterých nakupují zboží nejčastěji. Povinnost značení přitom platí teprve pár měsíců. Podle ministerstva zemědělství ale pravidlo nesplnilo očekávání, resort chce proto nařízení zrušit.
Výrobci potravin a zemědělci si znovu stěžují na tlaky obchodních řetězců. Jak řekli zástupci Agrární a potravinářské komory, stále jim zvyšují některé poplatky. Volají proto po urychleném projednání novely zákona o významné tržní síle, která vztahy mezi řetězci a dodavateli upravuje.
Výrobci potravin a zemědělci si znovu stěžují na tlaky obchodních řetězců. Podle zástupců Agrární a potravinářské komory jim stále zvyšují některé poplatky. Volají proto po urychleném projednání novely zákona o významné tržní síle, která vztahy mezi řetězci a dodavateli upravuje.
Na poslední chvíli ještě řada lidí shání dárky nebo nakupuje jídlo na štědrovečerní večeři. A české obchodní řetězce tomu přizpůsobily otevírací dobu. Několik z nich otevře i na Štědrý den.
Neetické obchodní způsoby a přemrštěné ceny potravin v obchodních řetězcích kritizuje ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Posílá řetězcům dopis s informacemi, co jim potravináři a zemědělci vytýkají a bude od nich chtít reakci. Svaz obchodu a cestovního ruchu se ale brání. Konkurence je velká a musí bojovat o zákazníky.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce od supermarketů vyšší kvalitu potravin či podporu českým výrobkům. Nejen o tom chce mluvit na dnešní schůzce, kam pozval ředitele tuzemských obchodních řetězců. Podle Jurečky by měly být schůzky pravidelné a konat by se měly nejméně dvakrát za rok.
Normy týkající se obchodních řetězců by měly být přísnější, shoduje se vláda s řadou poslanců. Antimonopolní úřad (ÚOHS) souhlasí a připravuje novelu zákona o významné tržní síle, podle které by mohli být obchodníci nově pokutováni za jednorázové prohřešky. Pokuty by se také měly zvyšovat podle velikosti tržeb.
Obchodníci mají výhrady k novele potravinového zákona. Včera ji schválili poslanci a teď míří do Senátu. Přináší třeba novou povinnost pro velké obchodní řetězce - nově by musely u vchodu zveřejňovat seznam pěti zemí, od kterých nejčastěji odebírají zboží.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce je při ukládání pokut mnohem přísnější. Za loňský rok se částka skoro zdvojnásobila. Nejvyšší pokuty od inspekce dostal loni obchodní řetězec Tesco Stores.
Jedním z témat, o nichž se ve vládní koalici před podpisem programového prohlášení debatovalo asi nejdéle, bylo postavení obchodních řetězců v Česku. Hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem – majitelem největší potravinářské a zemědělské skupiny v Česku Agrofert – se nelíbilo, že by vláda měla řešit dominantní postavení obchodních řetězců. Výsledné znění programu se dozví nejdříve poslanci.
V obchodech je letos téměř dvojnásobně víc špatných brambor než vloni. Ukazují to kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Dvacet procent z nich má vady dužniny, jsou zelené nebo naklíčené.
Zboží z akčního letáku v obchodě nebylo – nebo bylo za jinou cenu, než jaká byla v letáku uvedena. Podobné zkušenosti s obchodními řetězci má řada lidí.