Dlouho odkládaná novela energetického zákona, známá jako lex OZE III, prošla v Poslanecké sněmovně po několika obstrukcích ze strany opozice třetím čtením.
Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen hnutí ANO, varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů.
„Planeta a její klima se nedívá na to, kdo kde byl zvolený,“ říká ohledně nástupu budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09.
Stavba elektrárny začala těsně před vypuknutím konfliktu, válka ale všechno zkomplikovala. Nakonec se ale povedlo stavbu dokončit i v těžko představitelných podmínkách.
Jeden takový panel dokáže vyrobit dost elektřiny na nabití notebooku nebo provoz malé ledničky. V domácnostech po celém Německu tak probíhá zelená revoluce bez potřeby investovat velké peníze.
Nejjednodušší je elektřinu sdílet v režimu takzvaného aktivního zákazníka. Skupina může mít až jedenáct členů, pokud sdílí s využitím distribuční soustavy.
Maximalistická varianta objednat si rovnou čtyři nové jaderné bloky je pro Česko riskantní. Pokud by se jejich stavba prodražila, cenu elektřiny v budoucnosti zbytečně potáhnou tyto zdroje vzhůru.
Do roku 2031 o podporu přijde víc než polovina bioplynek. Podle analýzy společnosti EGÚ Brno se jejich majitelům vyplatí investovat do přestavby na biometan. To ale pro všechny možné není.
Do zvlněné krajiny okolo Strmilova na Jindřichohradecku by mělo přibýt osm větrných elektráren. Obyvatelé města se to dozvěděli na setkání se zastupiteli a zástupci energetické firmy.
„Jsme průmyslová země a měli bychom investovat do průmyslu, který má budoucnost,“ zdůrazňuje prezident Evropské federace pro obnovitelné zdroje energie Martin Bursík.
V Česku zůstal potenciál produkce elektřiny na řekách podle unijního úřadu bez výrazné změny, stejně jako u fotovoltaické produkce. Mírně se zvýšil pouze potenciál výroby u větrných elektráren.
Stav životního prostředí Česka stále není vyhovující a pokrok směrem ke klimatické neutralitě a plnění Zelné dohody pro Evropu malý. Konstatuje to nejnovější zpráva ministerstva životního prostředí.
Návrh počítá u jaderných elektráren s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.
Předpokládá se, že v energetickém mixu Česka výrazně posílí jaderné a obnovitelné zdroje. Nahradit mají uhelné elektrárny, z nichž se zatím vyrábí nejvíc, skoro polovina elektřiny, v zemi.
Evropská unie si nechala spočítat, že v současnosti navrhované tempo zelené transformace bude po roce 2030 vyžadovat každoroční investice 1,5 bilionu eur. To je asi sedmnáct českých státních rozpočtů.
Poslanec opozičního Národního sdružení upozorňuje na to, že tento krok vlády znamená, že se elektřina ve Francii za poslední dva roky zdraží asi o 44 %.
Do sedmi let by Česko mělo třetinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. To žádají různé organizace i Evropská komise. Nově na něj přistupuje i české ministerstvo životního prostředí.
Německo poprvé vyrobilo víc než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Velká Británie zase spálila nejméně fosilních paliv za posledních 66 let. To jsou některé dílčí dobré zprávy za rok 2023.
Stát poskytl v loňském roce 24 miliard v dotacích na výstavbu solárních elektráren a podle ministra životního prostředí by jejich instalovaný výkon mohl nahradit tři uhelné elektrárny.
Ekonomka Švihlíková považuje srovnávání se s ostatními zeměmi za dotační závod. „Vůči Německu nemůžeme v tomto závodě vyhrát. Jsme na něj pořád ještě silně ekonomicky napojeni,“ upozorňuje.
Už v sobotu ráno v Dubaji vyzvala dvacítka účastníků včetně České republiky, aby se jaderná energie ve světě ve srovnání s rokem 2020 do roku 2050 ztrojnásobila.
Občanská platforma, největší strana budoucí vládní koalice, má představu, že po roce 2030 se na výrobě energie budou z 68 procent podílet obnovitelné zdroje a uhlím bude zakázáno vytápět domácnosti.
Zdražení regulované složky více dopadne na některé podniky. Problém mají hlavně firmy s vysokou spotřebou energií, jako jsou železárny, cementárny, sklárny a další.
„Vztahujeme to k loňskému roku. Nárůst je vyšší i proto, že díky dotacím meziročně regulovaná složka nejenom že nerostla, ale dokonce na letošní rok klesala o 16 procent,“ říká mluvčí úřadu Kebort.
Bude to znamenat zdražení asi o 1400 korun za megawatthodinu s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější.
„Máme za sebou bezprecedentní rok. Vláda zaspala, nechala utrhnout energie ze řetězu. A teď tady máme daňový balíček 2.0,“ uvedla pro Radiožurnál místopředsedkyně hnutí a poslankyně Alena Schillerová.
Ministerstvo životního prostředí předloží vládě národní klimaticko-energetický plán, podle nějž plánuje zvýšit současné užívání obnovitelných zdrojů až na 30 procent. Hlasovat by se mělo příští týden.
Vláda ve středu rozhodla, že domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie jako před loňským říjnem. Letos je plně hradil stát.