Cílem těchto regulí je zajistit, aby produkty dovážené do Evropy nepocházely z odlesněné půdy, z půdy násilně získané od místních a domorodých komunit.
„Odlesňování v Brazílii dosáhlo vrcholu, když se těžilo více než 13 tisíc kilometrů čtverečních, jako v roce 2021. V podstatě nebylo kam ta čísla zvyšovat,“ říká Jan Freidinger.
Země se chtějí vyvarovat tomu, aby se amazonský prales dostal do „bodu zvratu“. To je situace, kdy by prales začal vypouštět více oxidu uhličitého, než kolik by ho absorboval.
Původní obyvatelé, kteří kvůli projektu již ztratili část svého území, mají strach, že městský ruch jim život ještě více zkomplikuje. Otevření města plánuje indonéská vláda na srpen příštího roku.
Za téměř čtyři desetiletí bylo zničeno devatenáct procent brazilského deštného pralesa - především kvůli rozšiřování chovu dobytka, které je podněcováno budováním nových silnic.
Dnes je Amazonský prales vykácený ze 17 %. Odborníci varují, že při vykácení z 20 až 25 % dojde k nenávratnému narušení koloběhu vody, který prales nyní zajišťuje.
Už před Lulovým příjezdem jednala na summitu OSN v Egyptě jeho budoucí ministryně životního prostředí Marina Silvová. Dodala, že svět si přeje, aby Brazílie v této oblasti znovu hrála vedoucí úlohu.
Levicový politický veterán Luiz Inácio Lula da Silva se po 12 letech vrací do prezidentského křesla Brazílie. Ve druhém kole získal skoro 51 % hlasů, porazil tak současného prezidenta Jaira Bolsonara.
Amazonský prales||Alžběta Jurčová|Příroda|svět ve 20 minutách
Strážcům zákona uniká většina případů. Pokuty, které hrstka státních a federálních inspektorů napíše, se málokdy platí. Občas se případ dostane i k soudu, řízení ale trvají celá léta.
Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v nich projevují klimatické změny? Hostem Radiožurnálu byl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Libanonská vláda pro znovuzalesnění země moc nedělá. Iniciativu proto přenechává nadšencům. V horách nedaleko Bejrútu, ve výšce skoro 2000 metrů, vzniká nový cedrový háj.
Pro Bolsonara šlo o vůbec první oficiální setkání se současným americkým prezidentem. Na summitu dále uvedl, že Brazílie má zájem na zlepšení vztahů s USA.
Odlesňování v brazilské části Amazonie bylo v dubnu pro tento měsíc rekordní. Vysoké byly i údaje o ničení deštného pralesa za leden a únor, upozornila agentura AP.
Už dříve Bek uvedl, že vláda hodlá během předsednictví více než dosud budovat vztahy se zeměmi mimo Visegrádskou skupinu, na niž se orientoval kabinet Andreje Babiše (ANO).
K ujednání se hodlá připojit přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládají rozsáhlé tropické lesy.
Podle několik set místních měření v různých oblastech pralesa v letech 2010 až 2018 vědci došli k závěru, že východní Amazonie už teď vypouští více oxidu uhličitého, než kolik ho zadrží.
Jak připomíná AFP, situace se rychle zhoršuje od loňského nástupu prezidenta Jaira Bolsonara k moci. V roce 2018 byly v Amazonii vykáceny lesy na zhruba 5000 kilometrech čtverečních.
V loňském roce se na světě vykácelo nebo vypálilo 11,9 milionu hektarů deštných lesů. Podle organizace Global Forest Watch byl rok 2019 co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od roku 2000.
V současnosti se zvýšila rychlost odlesňování brazilského Amazonského pralesa o 29,5 procenta za 12 měsíců. Brazilský prezident Jair Bolsonora se k nové studii nevyjádřil.
Činnost organizovaných skupin potvrdil prokurátor Joel Bogo. „Ano, jsou to členové organizovaných skupin, které provádějí ilegální odlesňování velkých rozměrů,“ řekl.
„Rozdělat oheň v Amazonii není vůbec jednoduché, špekáček si tam jen tak neopečete. Je k tomu potřeba hlavně člověk,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Roman Kollár.
Vojáci budou moci zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech. Požáry v Brazílii se staly předmětem velkého mezinárodního zájmu.
Podle Greenpeace ale ani trvalé moratorium neposkytuje dostatečnou ochranu pralesa a rašelinišť. Indonésie patří mezi země světa, kde je odlesňování původních ploch nejrychlejší.
Jen v červenci bylo podle ústavu zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech.
