Problém je v tom, že je hora pro každého snadno přístupná. Na stanici Gogome, pátou z celkových deseti, se podle CNN dostane 90 procent všech návštěvníků hory, vede tam totiž silnice.
Radnice chce znovuzavedením poplatku zejména snížit finanční zátěž města. Ročně totiž svozové firmě zaplatí okolo 45 milionů korun. A do několika let to může být více.
Manželé Dolanovi začali odpadky uklízet během svého tříletého pobytu v Barceloně, kde ve volném čase čistili pláže. Pokračovali s tím i při dalších cestách, při kterých se snažili o šíření osvěty.
Cílem zkoušek je vyvinout takové nádoby, které by člověk mohl snadno obsluhovat, ale do kterých by se volně žijící medvědi nedostali a nemohli v nich shánět snadnou „kořist“.
Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží maximálně za pár let, plasty zůstávají a živočichové tak mají ve volném oceánu příležitost na plastu přežít a rozmnožovat se.
Místo vůně z pekáren zápach nevyvezeného smetí. Jak Pařížané žijí s odpadky před svými domovy a restauracemi? A co na současný stav říkají samotní popeláři?
Páchnoucí nedopalky cigaret mohou být vítanou surovinou pro výrobu speciálních filtrů. Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati vyvinuli metodu jejich zpracování na nanovlákna.
Na vrcholu Sněžky přitom stejně jako na zbytku území krkonošského národního parku záměrně nejsou odpadkové koše. Lidé přesto odpadky v přírodě odhazují.
Skládka na předměstí Dandora severovýchodně od centra keňského hlavního města vznikla v 70. letech minulého století z prostředků Světové Banky. Do dnešních dní se ale rozrostla do obřích rozměrů.
I přes to, že jsou Češi velmi dobří v třídění odpadu, na skládkách i tak končí recyklovatelný odpad. Podle Sosny by měl koncept skládek celkově skončit, což plánuje i EU.
Některá města od příštího roku zdražují poplatek za svoz odpadu. Radnice chtějí přimět své obyvatele, aby lépe třídili a na skládky se dostávalo co nejméně odpadků. Místem, kde to neplatí, je Karviná.
Nová studie popisuje, jak odpadky, které pokrývají přibližně 1 579 893 kilometrů čtverečních, osídlili živočichové a rostliny, které se normálně vyskytují na pobřeží.
Pražané nyní platí za svoz odpadu podle velikosti nádoby a četnosti svozu. Tento systém už není v důsledku novely odpadového zákona možný a město musí do konce roku schválit nový.
„Veškeré věci z domácností, skříně a další nábytek, se poničily. Lidé je dávali ven před dům a obce samozřejmě musely ulice z bezpečnostních důvodů vyklidit,“ řekl šéf úklidové služby.
Malá černá zařízení připomínající dalekohled mají Praze pomoci ušetřit za zbytečné vyvážení popelnic. Investice do senzorů za desítky milionů korun se má podle magistrátu vrátit za tři roky.
Kdo třídí, zaplatí za odvoz popelnic méně. Tuto myšlenku prosazují desítky radnic v Česku. Cena za směsný odpad se zvyšuje. Obce musí množství odpadu vyváženého na skládky snižovat.
Odpadky připlouvají z amerického kontinentu a z lodí mezinárodních rybářských flotil. Mořské proudy odpadky dotlačí až na pláže ostrovů, které jsou na seznamu UNESCO pro svou unikátní faunu.
923 milionů tun ročně vyhozeného jídla by naplnilo 23 milionů čtyřicetitunových nákladních vozů. Pokud by tyto trucky parkovaly těsně za sebou, kolona by planetu Zemi obtočila sedmkrát.
Projít se a přitom posbírat smetí. Tak přesně tuhle kombinaci teď zkouší ve Skutči na Chrudimsku. Lidé tam mohou narazit na takzvané pytlomaty. Myšlenka je jednoduchá a měla by pomoct přírodě.
Místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal odhaduje, že ke zdražení přistoupila většina obcí v Česku. Výši poplatků za odpad si určuje každá zvlášť.