Muž, který zřejmě u řeky Odry rybařil, byl postřelen v noci z pátku na sobotu při odlovu divočáků v Ostravě-Petřkovicích. Na místě byli dva myslivci, jeden je nyní podezřelý z usmrcení z nedbalosti.
Mrtvé ryby se v řece objevily minulou středu. O dva dny dříve na Ostravsku intenzivně pršelo a to vedlo k výplachu sedimentů z kanalizací a splachu z polí. Proto bylo v řece málo kyslíku.
Nedostatek vody pro domácnosti a průmysl nehrozí. Po čtvrtečním jednání s řediteli podniků spravujících povodí Vltavy, Moravy, Ohře, Odry a Labe to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Podle sdělení polského státního podniku Wody Polskie si jeho pracovníci dopoledne povšimli leklých ryb v hraničním úseku řeky Odry. Zatím není znám rozsah ani příčina úhynu.
Status právnické osoby by měl řece zajistit možnost, aby mohla být zastupována před soudem. A to třeba v případech, jako byl ten loňský, kdy náhle uhynulo velké množství ryb.
Podobnost s Bečvou stran nejistoty, zatuchlosti a vsouvání odpovědnosti do bot druhým je tu stejná s tím rozdílem, že tady dostala mezinárodní rozměr, píše v komentáři Ivan Štern.
„S největší pravděpodobností máme co do činění s trestným činem, do vody se dostala látka, která způsobuje úhyn ryb a organismů,“ uvedl náměstek polské ministryně životního prostředí Jacek Ozdoba.
Plánovaná studie má zhodnotit ekonomické a ekologické aspekty případného splavnění Odry v českém pohraničí do Polska. Podle ministra dopravy Martina Kupky má určit, jestli do projektu investovat.
Podle ministerstva dopravy by splavnění Odry znamenalo napojení České republiky na evropskou síť vodních cest. Touto cestou by pak bylo možné transportovat kontejnery nebo automobily.
Odra, poslední velký německý tok s téměř přírodní podobou, se má splavnit pro velké lodě. Polsko a Spolková republika v roce 2015 uzavřely dohodu o narovnání a prohloubení koryta této pohraniční řeky.
Město se obává, že dopady kanálu na řeku Odru by byly zásadní v celém rozsahu jejího toku. Stavba by ohrozila biotopy a ovlivnila by podzemní vody včetně zdrojů hromadného zásobování pitnou vodou
Pomoc proti suchu nebo odvodňovací kanál? Experti varují před negativními vlivy stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle nich vezme vodu z krajiny a negativně ovlivní biotopy.
V současné době může poldr Ratiboř pojmout 185 milionů metrů krychlových vody a má rozlohu přes 26 kilometrů čtverečních. Má se ale prohloubit až na 300 milionů metrů krychlových.
Pro západ Čech platí výstraha před bouřkami od nedělních 13.00 do 20.00, pro zbytek Čech pak od nedělních 15.00 až do pondělních 03.00 a pro Moravu a Slezsko od nedělních 18.00 také do 03.00.
Velká nad Veličkou (Hodonínsko)||ČTK|Zprávy z domova|Aktualizováno
Druhý stupeň v neděli ráno platí na Lubině ve Vlčovicích a Polančici v Polance nad Odrou. Na dalších 11 místech hladiny řek vystoupaly na úroveň prvního stupně.
Loni zůstala hladina podzemní vody v mělkých vrtech po celé září silně podnormální, letos se stav během devátého měsíce mírně zlepšoval, uvedli hydrometeorologové.
Hladina vody v řece kvůli suchu klesá a letošní deště pomůžou vždy jen na pár dní. Sucho se navíc podle předsedy zdejších rybářů Miloslava Černocha rok od roku stupňuje.
Vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe by v základní variantě stálo 610 miliard korun. Tato cena zahrnuje vybudování všech tří větví včetně napojení na území Slovenska a Polska.
O prodloužení Oderské vodní cesty se mluví řadu let. Splavnění úseku z Polska do Ostravy by pomohla těžkému průmyslu ve Slezsku. Jak daleko jsou přípravy, o tom diskutovali experti z Česka i Polska.
Varšava prosazuje vodní spojení mezi Dunajem, Odrou a Labem. Začít by chtěla splavněním Odry mezi polským městem Kandřín-Kozlí a Ostravou. Polsko proto začíná připravovat projekt s Českem a Slovenskem. A bude žádat o peníze z evropských fondů.
Průmyslu na Ostravsku by mohlo pomoci splavnění řeky Odry - z polského města Kožle až do Ostravy. V Bohumíně o tom jednali zástupci státních úřadů obou zemí. Jak v Česku, tak i v Polsku už vznikají studie, které určí nejlepší trasu pro budoucí lodní dopravu.
Majitelů motorových člunů přibývá, v současnosti jich je více než 70 tisíc. Za nárůstem stojí i dubnová vyhláška, která menším plavidlům povoluje vjezd na dříve zakázané vodní plochy. Podle některých starostů i plavců jsou ale právě takové čluny nebezpečné a hlučné.
