Králík japonský je malého vzrůstu, váží kolem dvou kilogramů a má unikátní černou srst. Živí se hlavně suchými plody hlívence a je hlavním šiřitelem semen této rostliny v pralese.
Do ochrany velryb se podle entomologa Lukáše Čížka investovalo politického kapitálu o mnoho víc. „Velryb je přitom relativně málo a neubývají zdaleka tak rychle jako hmyz,“ podotýká.
Přibližně 30 procent potravin, které se dostanou na náš stůl, tam jsou díky včelám, motýlům a netopýrům. Ty právě nejvíce ohrožuje klimatická krize a s ní spojené rostoucí teploty.
Kosatku, která zabloudila do Seiny, se úřadům nepodařilo zachránit. Byla nalezena mrtvá. Podle odborníků trpěla plísňovým onemocněním, jaké bylo pozorováno u kytovců v mořích kolem Severní Ameriky.
Pravidla říkají, že auta musejí zůstat od kočkovitých šlem aspoň v 25metrové vzdálenosti, nesmí je obklíčit, protože zvířata musejí mít možnost sledovat okolí a vyhodnocovat nebezpečí.
Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Žádná z posledních dvou samic v Ol Pejetě už není schopná mládě odnosit.
Původně měli na ploše nové rezervace odpočívat motoristé. Nyní je domovem vzácných a ohrožených druhů ptactva. Turisté si tamní přírodu budou moct užívat už v průběhu léta.
Fotopast zachytila levhartici známou jako Leo 117F, jak bedlivě sleduje záhadné zvíře. Samice pak zmizí, ale mláďata vypadají, jakoby pozorovala, jak se matka s vetřelcem vypořádala.
V České republice se kolonie syslů snaží rozšířit Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v rámci záchranného programu, díky němuž se podařilo počet syslů v Česku výrazně zvýšit.
Maso těchto ohrožených zvířat se v Číně považuje za delikatesu. Jejich šupiny se pak používají v tradiční čínské medicíně k léčbě mnoha nemocí, od rakoviny až po artritidu.
Ptakopyskům dlouhodobě škodí, když lidé mění krajinu kvůli zemědělství, staví nové přehrady nebo vodní elektrárny. Záchranu ptakopysků komplikuje i to, že se zatím nerozmnožují v zajetí.
Příčinami zmenšování populace ptakopyska jsou sucho, nedostatek vody, zásahy do přirozeného teritoria, znečištění nebo výstavba hrází, které narušují místa výskytu tohoto savce, jenž klade vejce.
Bezprecedentní požáry aktuálně ničí Austrálii, lidé sice na facebooku vybrali přes 600 milionů korun, na záchranu to však nestačí. Jde o katastrofu, která nemá srovnání ani obdoby.
Experti chtějí pokračovat v odběrech vajíček dvakrát až třikrát do roka, dokud to u samic bude možné. Nejsou už totiž nejmladší. Poslední samec nosorožce bílého severního uhynul v roce 2018.
„Dopouštíme se ničení samotných základů našich ekonomik, prostředků výživy, potravinové bezpečnosti, zdraví a kvality života v celém světě,“ řekl předseda mezivládního panelu Robert Watson.
Experti vidí známky naděje: pokles této populace se v posledních letech zmírnil, zatímco v letech 2006 až 2012 klesla populace o polovinu. Počet těchto kytovců dokonce vzrostl v ochranných zónách.
Nosorožec jávský žije jen na západním výběžku ostrova Jáva, v národním parku Ujung Kulon. Nosorožci přílivovou vlnu ustáli, hlavně proto, že byli zrovna v části rezervace, která je nejdál od moře.
Španělská policie zadržela dva Němce, kteří provozovali nezákonný obchod s chráněnými želvami na Mallorce. Kriminalisté tam objevili přes 1100 želv a 750 vajec náležejících k 62 různým druhům.
Norské úřady hájí postup takzvané medvědí hlídky z německé výletní lodi MS Bremen, která v sobotu na souostroví Špicberky zabila medvěda poté, co napadal jednoho z jejích členů.
V Keni v rezervaci Ol Pejeta v pondělí uhynul poslední na světě žijící samec vzácného nosorožce severního bílého. Přibližně 45letý samec Sudán byl kvůli zhoršení zdravotního stavu utracen.
Plastový odpad by mohl ohrožovat i největší podmořské obry. Kousky plastů menší než pět milimetrů podle nich mohou ještě snížit stavy už tak početně slábnoucích druhů velryb nebo žraloků velrybích.