Ještě nedávno to bylo téma, které historici opomíjeli. O invazi vojsk 21. srpna 1968 a o následném odchodu sovětských vojsk z Československa v roce 1991 vznikla celá řada prací. Co ale bylo mezi tím?
„Cítil jsem potřebu tuto událost nějakým výrazným způsobem připomenout. Mrzelo mě, že se na takové dějinné okamžiky s poselstvím pomalu zapomíná,“ uvedl autor myšlenky. Akce se konala už pošesté.
Sám sebe označoval za posledního okupanta v Československu. Kdo byl generál Eduard Arkaďjevič Vorobjov? Jak vnímal s odstupem času invazi z roku 1968? A jak srpnové události reflektuje dnešní Rusko?
21. srpen se mezi nejdůležitější data zapsal hned dvakrát. Zatímco v roce 1968 přivezly „bratrskou pomoc“ tanky Varšavské smlouvy, o rok později už stříleli do demonstrantů domácí síly.
Češi si svůj romantický vztah k Rusku odbyli po druhé světové válce, a jelikož okupaci a normalizaci snášeli psychicky o mnoho hůře než Slováci, k lásce k Rusku se už nemohou vrátit, tvrdí komentátor.
„Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem,” píše Jan Palach v dopisu.
Text poučení byl masově šířen. Vyšel jako příloha deníku Rudé právo nebo jako samostatná brožura ve vysokém nákladu. Několik debat s nejvyššími členy rady odvysílal také Československý rozhlas.
Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Profesor Miroslav Šik je u nás i v cizině uznávaný architekt a pedagog. Vypráví ale o svých rodičích, o bratrovi Jiřím, o tom, co pro něho znamenala emigrace a jak obtížně se s ní vyrovnával.
V Ostravě se podařilo odhalit další podrobnosti o událostech spojených se srpnem roku 1968. Součástí dokumentů jsou i podpisy, které zřejmě stály za tím, že se listiny na dlouho ztratily.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 sebrala Československu naději, že socialismus může mít lidskou tvář. Tragické události připomněla tradičně pieta před Českým rozhlasem.
„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR. Moskva ztratí zásahem jakékoliv morální právo kritizovat Američany za to, co dělají ve Vietnamu,“ odvysílal záhřebský rozhlas.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, podle kterého si budeme 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že krok sotva přispěje ke spolupráci.
Grospič vystoupení označil za nešťastné, vstup vojsk Varšavské smlouvy podle něj byl špatný. „Mé nešťastné vyjádření tak nebylo myšleno,“ řekl v úterý na tiskové konferenci.
„On i v tom svém vlastním výroku vyslovil lítost nad oběťmi, takže jsme přesvědčeni o tom, že to rozvíření a vytržení z kontextu je spíše kampaň proti němu,“ řekl šéf KSČM Vojtěch Filip ke Grospičovi.
Součástí připomínky 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla řada unikátních akcí včetně dokumentární rekonstrukce událostí z osudné noci nebo Koncert '68 na Václavském náměstí.
S pomocí virtuální reality se návštěvníci mohou vcítit do neznámého mladíka, kterého fotoaparáty v srpnu 1968 zachytily ve chvíli, kdy vlastním tělem bránil průjezdu sovětského tanku.
Sněmovna již loni v srpnu konstatovala, že vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem.
Překvapit to nemohlo nikoho. Už předloni vyšel v době návštěvy českého prezidenta článek na webu ruské armádní televize, že by mělo být někdejší Československo vděčné SSSR za invazi roku 1968.
Návrh ruského zákona chce uznat účastníky sovětské okupace Československa z roku 1968 za válečné veterány. Ministr zahraničí na svém twitteru uvedl, že je to v rozporu s mezinárodním právem.