Německý kancléř Olaf Scholz se má během své návštěvy Ukrajiny setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Německo podle Scholze také poskytne Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 16,4 miliardy korun.
„Scholzův telefonát Putinovi lze hodnotit jako jistý začátek volební kampaně, v níž bude velkým tématem právě ruská válka proti Ukrajině,“ říká německý novinář Daniel Brössler.
„Rozhádaný dojem navenek zůstává, Scholzova pozice není pevná a jde do voleb jako poškozený kandidát,“ popisuje berlínský zpravodaj České televize Pavel Polák.
V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius. SPD má v průzkumech kolem 15 procent, skončila by tak třetí.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v současné době nevylučuje kandidaturu na kancléře. „Jediné, co mohu definitivně vyloučit, je, že se ještě stanu papežem,“ dodává.
Strana Olafa Scholze se už chystá na předčasné volby a není jisté, zda bude kancléř svůj post obhajovat. Část jeho stranických kolegů nechce kvůli neoblíbenosti jeho obličej na volební plakáty.
„Já osobně jsem očekával, že se (koalice) rozpadne už v červnu, kdy se jí nepodařilo udržet dohodu o rozpočtu. Olaf Scholz se očividně ještě snažil najít nějaký kompromis,“ říká expert Handl.
Dění v Německu na obrátkách přidalo jako naschvál v okamžik, kdy se těžko odhadnutelným aktérem opět staly i Spojené státy. Že německou vládu pohromadě už neudrželo ani to, je však vypovídající.
Opoziční unie CDU/CSU viní Scholze, že šéfku volební komise zneužil k prosazení svého harmonogramu. Kancléř chce totiž čekat a cestu k volbám otevřít až po Novém roce. Hlasování by uspořádal v březnu.
„My jsme uměli na Němce leccos hezky svést. Když se nám daří, tak za to můžeme my, když se nám nedaří, tak za to může Německo a recese a to, jak je tam země špatně řízená.“
Scholz hodlá nyní dál vládnout. O vyslovení důvěry chce Spolkový sněm požádat až v lednu. Předpokladem je, že důvěru nedostane, což umožní prezidentovi rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby.
„Od samotného vzniku koalice bylo jasné, že tři koaliční partneři jsou velice odlišní. Důvěra mezi nimi se v posledních týdnech rozpadá,“ říká Zuzana Lizcová.
Hlasovat o důvěře by se mělo 15. ledna a lze očekávat, že poslanci důvěru nevysloví. Následovaly by předčasné volby, které by se musely konat nejpozději na konci března.
Nový zákon o sebeurčení umožní lidem starším 18 let od 1. listopadu změnit úřední záznamy, například své jméno nebo pohlaví, které bude možné i zcela úředně odstranit.
Pellegrini uvedl, že z jeho rozhovoru s německým kancléřem rovněž vyplynulo, že mezi světovými lídry roste přesvědčení, že by se na válku na Ukrajině a její budoucí vývoj mělo pohlížet realističtěji.
Němci v průzkumu rovněž odpovídali, zda by Ukrajinci měli postoupit v zájmu ukončení války s Ruskem část svého území. Pro teritoriální ústupky Rusku je 45 procent dotázaných a proti nim 39 procent.
Zelenskyj se podle DPA sejde v Berlíně také s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Scholzovi představí svůj plán vítězství, který už v září prezentoval Bidenovi.
Agentura Insa zveřejnila výsledky nejnovějšího průzkumu, podle kterého by strany německé vládní koalice získaly dohromady 28 procent hlasů. Na prvním místě se umístila konzervativní unie CDU/CSU.
Velký triumf AfD, hořký výprask spolkové vládě. Východní Němci rozhodli – v zemských volbách pomohli krajní pravici k významnému úspěchu. Co je k tomu vedlo?
Rozhodující slovo může mít uskupení kolem krajně levicové političky Sahry Wagenknechtové. To vzniklo teprve letos, ale v obou spolkových zemích skončilo na třetím místě.
Rok před celoněmeckými volbami čeká neoblíbenou vládu Olafa Scholze těžký test. Jeho sociální demokraty (SPD) i koaliční Zelení a FDP čeká nejspíš v nedělních volbách v Sasku a Durynsku porážka.