Výuka na dálku by podle Bareše přinesla úspory jen okolo deseti až 12 procent. Vysoké školy by totiž i v případě, že by se studenti učili z domova, musely hradit náklady spojené s výzkumy a granty.
Distanční výuka zabila debatu. Nepotkávali jsme se se spolužáky, nezískali jsme kontakty. Smazala se hranice mezi domovem a školou. Takové jsou zkušenosti vysokoškolských studentů s online výukou.
Víc než polovina škol na Ukrajině v září neotevře, protože nemají jak zajistit bezpečnost studentů. Žáky to omezuje jak ve vzdělávání, tak i v socializaci.
Pro návrh zákona hlasovalo 60 ze 62 přítomných senátorů. Předloha předpokládá, že rodiče žáků do deseti let věku by měli nárok na ošetřovné, a to ve výši 80 procent základu výdělku.
Zákon by měla sněmovna projednat příští týden ve stavu legislativní nouze, aby mohl platit co nejdřív. Při výuce na dálku i ředitelském volnu by měli mít rodiče dětí do 10 let nárok na ošetřovné.
Podle České školní inspekce mají školy sestavit srozumitelný plán, co dělat při přechodu jednotlivých i všech tříd do online režimu. S žáky v karanténě je podle nich také důležitá osobní komunikace.
„V kategorii dětí je stávající incidence nemoci mezi 700 až 900 případů na tisíc za sedm dní. To je obrovské číslo a je na zvážení, jestli školy na 14 dní neuzavřít,“ popisuje Marian Hajdúch.
„Do našich ambulancí přivádějí nejčastěji rodiče děti s bolestmi hlavy z učení při počítači nebo s pálením a zčervenáním očí,“ popsala primářka očního oddělení Nemocnice Agel Přerov Monika Daňková.
Dětí, které trpí poruchami řeči, meziročně přibývá. Online terapie během pandemie není vhodná pro všechny. A do léčby řečových vad by se podle odborníků měli zapojovat i rodiče.
Střídavě ve škole a přes počítač učí i Hana Sieglová z Masarykovy základní školy v Klánovicích. Plánuje výuku praktických dovedností na týdny, kdy jsou děti ve škole, a teorii nechává na online.
Už rok pomáhají dobrovolníci z Učíme online řešit problémy výuky na dálku. I díky jejich nasazení klesl počet žáků, kteří se nemůžou účastnit online vyučování, ze čtvrt milionu na padesát tisíc.
Podle srovnání webu education.org byly u nás školy zcela nebo částečně zavřené už 282 dní, na Slovensku 264, v Německu 209, v Rakousku 184, ale ve Španělsku už jen 105 a ve Francii 68 dní.
Podle aktuálních údajů České školní inspekce se do online výuky stále nedaří zapojit na deset tisíc žáků. Vyrůstá nám kvůli distanční výuce ztracená covidová generace?
Ke zlepšení pomohlo dovybavení škol v uplynulém roce. Podle České školní inspekce se ale zřejmě proti loňskému jaru nesnížil počet žáků, které se do vzdělávání na dálku nedaří zapojit vůbec.
Nárůstu psychických potíží u dětí si všímají i pracovníci Linky bezpečí. I když to pozorují několik posledních let, lockdown situaci podle nich ještě zhoršuje.
Nejvíc se koronavirus dotknul vysokoškoláků – pro ně byly školy otevřené jen 28 dní. Naopak nejvíc času (zhruba dvě třetiny školního roku) strávili v lavicích prvňáci a nynější druháci.
Nemalé procento vyučujících zastávalo podle autorů průzkumu v lednu alternativní názory a postoje. „Týká se to zejména těch nejmladších do 34 let,” popsal ředitel programu Karel Strachota.
Kvůli vládním opatřením je prezenční výuka jazyků dál zakázaná, online lekce ale propad příjmů lektorům nenahradí. Stát navíc jazykovým školám dosud neposkytl žádnou přímou podporu.
Škrty zatím dělat nemusí, obávají se ale, že v budoucnu se k tomu uchýlí. „Nevím, co bude za dvě hodiny,“ říká ředitel jedné z nich. Kdy se děti k výuce budou moct vrátit, přitom stále není jasné.
Celkově školáci své sociální kontakty omezili v době výuky na dálku o víc než polovinu. Podle zhruba 55 procent rodičů se zároveň s tím zhoršil u dětí i pocit pohody a štěstí.
Důležité jsou i životní jistoty. „Když víte, že něco bude a jak to bude zhruba probíhat, dává vám to určitou jistotu a uvolňují se vám ruce, abyste mohl zkoumat něco jiného,“ podotýká Václav Mertin.
Vedle radosti z postupného návratu do škol je na místě také starost o ty žáky a studenty, které koronavirová výuka poškodila nejvíc - ze znevýhodněného prostředí nebo bez připojení k internetu.
Dnes už bývalý ministr zdravotnictví Prymula argumentoval ve prospěch zavírání škol a online výuky v České republice případy Rakouska, Řecka a blíže neurčených dalších zemí.