Ornitolog Jiří Šebestián popisuje, že v posledních letech v jižních Čechách přibyli slavíci i orli mořští. Naopak se přestává dařit rackům chechtavým a zvonkům zeleným.
Sčítání zabere každému účastníkovi přesně 60 minut. Během nich si započítá, kolik druhů ptáků se na pozorované místo slétne. Do minulého ročníku se zapojilo přes 27 tisíc nadšenců.
Skřivanů polních každoročně ubývá. Ornitologové je v současnosti sčítají v Beskydech, aby věděli, jak je začít efektivně chránit. Na klesající populaci má vliv intenzivní zemědělství a výstavba.
Hnízdící konstrukce má na velké plošině zespodu 20 budek. Správa národního parku České Švýcarsko se nechala ke stavbě hnízdní věže inspirovat v Německu, kde se konstrukce osvědčila.
Ptáky objevili záchranáři nedaleko hnojiště. Podle Karla Makoně z plzeňské záchranné stanice živočichů se na něj běžně vyváží i zbytky z jatek. Ty ale tentokrát někdo polil jedovatou látkou.
Mrtvého orla našel Martin Hrouzek. Na svém profilu na sociální síti uvedl, že samec ležel uprostřed pole. Hrouzek uvedl, že „neznámý travič tak vyzmizel celou orlí rodinu”.
Sčítat ptáky na krmítkách může každý člověk v Česku. Loni počítali ptáky jak jednotlivci doma, tak i žáci ve školách či družinách. Akci pořádá Česká společnost ornitologická.
V současné době v republice žije 500 až 600 orlů mořských. Jako bydliště si orli mořští vybírají nejčastěji větší vodní plochy, rybniční oblasti, které jim poskytují dostatek potravy.
Mrtví zajíci na Brněnsku je přesně to, čeho jsme se obávali, říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. S hraboši v krajině musí podle něj zemědělci prostě počítat.
Vědcům se podařilo nasbírat více než 70 tisíc záznamů nočních srážek ptáků z posledních nejméně 40 let. Zachytit se jim při tom podařilo 93 ptačích druhů.
Ve čtvrtek v noci snesla čapí samička v Bohuslavicích u Trutnova první vejce. Očekávají se další přírůstky. Co se v hnízdě děje, můžete sledovat živě díky webkameře na komíně.
Udělením titulu hrdličce divoké chce Česká společnost ornitologická upozornit na ubývání vhodného životního prostředí pro tohoto pestrého tažného holoubka v důsledku intenzivního hospodaření.
Sýkorky se kvůli změnám klimatu stále častěji potkávají s lejsky a svádějí s nimi boje o dutiny. Nejčastěji k nim dochází v budkách, kde mají sýkory díky větší hmotnosti a silnému zobáku převahu.
Racek sedá na hladinu řeky, igelitový sáček, který má omotaný kolem nohy se naplní vodou a už mu znemožní odletět. Vyčerpaný pták se pak sám stává kořistí.
Štěbetání vrabců začíná být na mnoha místech skoro vzácností. Kdysi nejrozšířenější pták totiž přichází o místo k životu. Polské ochránce zvířat zajímalo, kolik vrabců žije ve Varšavě.
Jedna černá nálepka dravce na skle život ptáků nezachrání. Zůstane pro ně i tak nebezpečné, upozorňuje v novém videu Česká společnost ornitologická. A zároveň radí, jak ptáky lépe ochránit.
Abyste mohli pozorovat tisícihlavá hejna racků, nemusíte jezdit nutně k moři. Stačí vyrazit do Ostravy, nejlépe k tamní skládce komunálního odpadu. V jejím okolí totiž každý rok zimují tisíce těchto ptáků. A kromě běžnějších druhů se tam pravidelně objevují i ty vzácnější, jako například racek tříprstý, žlutonohý anebo letos racek mořský, který do Česka zavítá jen výjimečně.
Sedí přikrčený, nehybně splývá s kůrou větve uvnitř akvária. Věnuje se zkrátka oblíbené lidské činnosti - zírání, zevlování, jednoduše lelkování. Jediný lelek lesní v celém Česku. Ostatní si totiž užívají tepla v Africe. Tento hendikepovaný lelek je ale v péči ochranářů přerovské ornitologické stanice.
Lidé zvyklí krmit labutě v Českých Budějovicích si všímají, že letos je na Vltavě ve městě těchto ptáků méně. Není to jediná takto „postižená“ jihočeská lokalita. Podle ornitologa Petra Pavlíka se letos labutě na některých tradičních zimovištích v regionu vůbec neukázaly.
Každý podvečer to na okraji Přerova vypadá jako v Hitchcockově hororu Ptáci. K přírodní rezervaci Žebračka se dvakrát denně slétají černá mračna havranů. Míří sem z míst vzdálených desítky kilometrů. Někteří krouží ve vzduchu, jiní doslova obsypou všechny stromy v okolí. Po setmění odlétají na bezpečná nocoviště. Na stejné místo se vrací zase brzy ráno.