Jeden z největších dravců světa obývá oblast Kamčatky a do střední Evropy jinak vůbec nezalétává. Přesto ho ornitologové i amatérští pozorovatelé pravidelně vídají u Chlumské rybniční soustavy.
Na Šumavě žije v současnosti třicet párů puštíků bělavých. Jde o dlouhověké sovy, které nepotřebují hnízdit každý rok. Ornitology proto přírůstek šesti až devíti mláďat ročně, jak odhadují, těší.
„Modrým trojúhelníkem značíme doupné a jinak významné stromy v lesích,“ říká ornitolog Ivo Hertl. Doupný strom je ten, ve kterém může zahnízdit nějaký živočich, například pták, veverka nebo netopýři.
V Čížkovické cementárně mají sokoli své budky už od roku 2012, za tu dobu se tam vylíhlo 15 mláďat. Letos mohli ptáci podle ornitologa uhynout kvůli nemoci nebo souboji s jiným párem.
Na střední Moravě ornitologové pozorovali volavku vlasatou, lyskonoha ploskozobého a ibise hnědého. Jejich výskyt podle odborníků souvisí s vrcholícím jarním tahem ptactva.
Lucie Výborná vyrazila s biologem, ekologem a ornitologem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Ondřejem Sedláčkem do podvečerních brdských lesů nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem.
Sražený pták byl orel mořský, což je chráněný druh. Ačkoliv je úhyn jednoho druhu škoda, vážně neohrozí populaci orlů v Česku, uvedl ornitolog Porkert.
Ke sledování se může přidat kdokoli, není nutné mít se sčítáním ptáků předešlé zkušenosti. Ptáci se sčítají celou jednu hodinu podle toho, jak to komu vyjde.
Členové a příznivci České společnosti ornitologické v ptačí rezervaci Mnišské Louky prořezali náletové dřeviny, pokosili přerostlý rákos a uklidili odpadky.
Ornitolog Jiří Šebestián popisuje, že v posledních letech v jižních Čechách přibyli slavíci i orli mořští. Naopak se přestává dařit rackům chechtavým a zvonkům zeleným.
Sčítání zabere každému účastníkovi přesně 60 minut. Během nich si započítá, kolik druhů ptáků se na pozorované místo slétne. Do minulého ročníku se zapojilo přes 27 tisíc nadšenců.
Skřivanů polních každoročně ubývá. Ornitologové je v současnosti sčítají v Beskydech, aby věděli, jak je začít efektivně chránit. Na klesající populaci má vliv intenzivní zemědělství a výstavba.
Hnízdící konstrukce má na velké plošině zespodu 20 budek. Správa národního parku České Švýcarsko se nechala ke stavbě hnízdní věže inspirovat v Německu, kde se konstrukce osvědčila.
Ptáky objevili záchranáři nedaleko hnojiště. Podle Karla Makoně z plzeňské záchranné stanice živočichů se na něj běžně vyváží i zbytky z jatek. Ty ale tentokrát někdo polil jedovatou látkou.
Mrtvého orla našel Martin Hrouzek. Na svém profilu na sociální síti uvedl, že samec ležel uprostřed pole. Hrouzek uvedl, že „neznámý travič tak vyzmizel celou orlí rodinu”.
Sčítat ptáky na krmítkách může každý člověk v Česku. Loni počítali ptáky jak jednotlivci doma, tak i žáci ve školách či družinách. Akci pořádá Česká společnost ornitologická.
V současné době v republice žije 500 až 600 orlů mořských. Jako bydliště si orli mořští vybírají nejčastěji větší vodní plochy, rybniční oblasti, které jim poskytují dostatek potravy.
Mrtví zajíci na Brněnsku je přesně to, čeho jsme se obávali, říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. S hraboši v krajině musí podle něj zemědělci prostě počítat.
Vědcům se podařilo nasbírat více než 70 tisíc záznamů nočních srážek ptáků z posledních nejméně 40 let. Zachytit se jim při tom podařilo 93 ptačích druhů.
Ve čtvrtek v noci snesla čapí samička v Bohuslavicích u Trutnova první vejce. Očekávají se další přírůstky. Co se v hnízdě děje, můžete sledovat živě díky webkameře na komíně.
Udělením titulu hrdličce divoké chce Česká společnost ornitologická upozornit na ubývání vhodného životního prostředí pro tohoto pestrého tažného holoubka v důsledku intenzivního hospodaření.
