„Jako západní stát přece můžeme pomoct někomu, kdo je v nouzi. Jsem v šoku, že teď se debata točí hlavně okolo toho, jestli posílat, nebo neposílat zbraně,“ říká k současným náladám ve společnosti.
„Rusko je agresivní země, která expanduje, stále někoho napadá, ale ve skutečnosti tvrdí, že je všichni ostatní chtějí napadnout. Toto vidím jako velký mechanismus projekce,“ říká psychiatr.
„Nejhorší ale byly příběhy uprchlíků z Mariupolu. Dvě noci jsem pak nespal. Člověku se neustále vybavuje, co mu ti lidé říkali. A zažít to, to je ještě mnohem horší,“ popisuje Drbohlav.
Rusko lhalo už dříve a část lidí si na toto oklamávání zvyklo v tom smyslu, že už ani nečekají nic jiného. Podle Petříčka je nynější situace ale ojedinělá v tom, jaké má prezident plány do budoucna.
Galerista také doufá, že se cenná umělecká díla, která ruští vojáci kradou z Ukrajiny, vrátí tam, odkud pocházejí. „Už by se neměly opakovat některé situace třeba z druhé světové války,“ věří.
„Jeden cíl invaze je symbolický, protože Rusko do války vstupovalo s argumentací, že jde zachraňovat Rusy, kteří žijí na Ukrajině,“ vysvětluje historička Daniela Kolenovská v pořadu Osobnost Plus.
Podle politického geografa Martina Lepiče z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zdaleka ne všichni Rusové podporují režim prezidenta Vladimira Putina.
„Osobně mě udivilo, jak na to byli připraveni. Rusové mají databáze Ukrajinců a přesně vědí, kdo například byl proukrajinským aktivistou. Tyto lidi ,sebrali‘, hned jak přišli,“ popisuje novinář.
Vztah ombudsmana Stanislava Křečka a jeho zástupkyně je už nějakou dobu napjatý. Na spoustu věcí mají podle jeho zástupkyně Moniky Šimůnkové odlišné názory.
„Pořád jsme ještě před kulminací viru. A na číslech z toho týdne vidíme, že obsazenost lůžek v nemocnicích roste poměrně velmi rychle,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka.
Bezpečnostní analytici rozebírají různé scénáře ruské invaze na Ukrajinu – od podpory separatistických regionů na východě až po okupaci celého území Ukrajiny až k hranicím s Polskem a Slovenskem.
Tento týden začínají zimní olympijské hry v Pekingu. Některé západní země se ale zejména kvůli porušování lidských práv v Číně rozhodly bojkotovat. Do Pekingu tak jedou sportovci bez politiků.
Investigativní novinář magazínu Reportér Jaroslav Kmenta v rozhovoru pro Český rozhlas PLUS mluví o své práci spojené s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO) a přemítá nad jeho dalšími kroky.
Nejnovější studie vědců z britských univerzit naznačují, že je riziko hospitalizace u pacientů nakažených omikronem o desítky procent nižší než u delty.
Nová varianta koronaviru omikron už byla odhalena ve zhruba 80 zemích. Zatím to vypadá, že je dvakrát až čtyřikrát nakažlivější než delta a že riziko vážného průběhu nemoci je o 30 procent nižší.
„To, co se teď děje v Rusku, je děs. Je to návrat do období stalinismu – postupně, ale nezvratně. Zatím je to autoritářský režim, který směřuje k totalitárnímu,“ řekl Plusu Alexej Kelin.
„Co vás nezabije, to vás posílí, ale ono vás to zabít může. Byly chvíle, kdy se člověk bál, že ho to může zlomit,“ říká o životě s autistickou dcerou novinář Petr Třešňák.
Holcová také řekla, že fungování mezinárodní mafie v Česku je téma, které je do velké míry nejen médii, ale i společností ignorováno. České silové složky podle ní nemají dost personálu, aby to řešily.
„Tři dny neprožijete nic víc, než že vám přijede kurýr s hrnci, které jste si objednal. A já jdu k té brance a popisuju to jako vzrušující události,“ říká Viewegh.
Za logické biochemik Jan Konvalinka označuje návrhy vakcinologů, aby se Česko vrátilo zpátky k původnímu kalendáři druhého očkování po třech nebo čtyřech týdnech.
Podle Drdy máme mylnou představu, že se v 90. letech dostatečně zkoumala komunistická represe. Podle něj byla komunistická propaganda úspěšná v tom, že se určité věci podařilo zamést pod koberec.