Pěstitelům jablek hrozí horší výdělky, pro některé může být tato sezona likvidační. Důvodem je i levnější konkurence ze zahraničí, píše regionální Deník. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Výstraha platí do úterního rána pro všechny kraje do 600 metrů nad mořem, mrazy by tak měly zasáhnout celé území republiky. Přes den ale teploty zůstanou stále na jarních hodnotách.
K Jiřímu Vojíkovi, ovocnáři z Litoměřicka, jsou zvyklí jezdit pro šťavnatá jablka lidé z širokého okolí. Jenže letos po dlouhé době nemá, co by jim nabídl: sklidil totiž jen pětinu toho co loni.
Už v předchozí noci mráz poničil ovocné stromy v českých sadech - a to hlavně třešně a hrušně, ale i jabloně, které jsou v Česku hlavním ovocným druhem.
Úroda loni vzrostla u všech ovocných druhů s výjimkou angreštu. U švestek, meruněk či malin se sklizně víc než zdvojnásobily. Na kvalitě se ovoce se však negativně podepsalo loňské mimořádné sucho.
Nejchutnější odrůdou jablek z loňské úrody je Andera. Rozhodla o tom tento týden degustace jablek v Holovousích na Jičínsku, kterou pořádal tamní Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský.
Mrazy způsobily vinařům škody na předpokládaných tržbách 1,4 miliardy korun, ovocnářům 400 milionů. Uvedl to premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po dnešním jednání ve Valticích se zástupci pěstitelů. Vláda podle Sobotky chce co nejrychleji zavést systémová řešení finanční podpory a nepříznivou situaci v zemědělství řešit na vládní i evropské úrovni.
Slovenští ovocnáři a vinaři dělali, co mohli, ale proti mrazu byli krátcí. Stačilo pár mrazivých nocí a přišli o více než sedmdesát procent úrody a celkové škody se v přepočtu odhadují na miliardu korun. Na záchranu květů dokonce nasadili vrtulníky, ale nic nepomohlo. Slovenská vláda jim chce proto v tíživé situaci pomoci.
Vlna mrazů, která od neděle postupně zasáhla celé Česko, zničila ovocnářům velkou část úrody. Pomrzlé jsou hlavně sady peckovin, české meruňky možná vůbec nebudou. U hlavního ovocného druhu jabloní se rozsah poškození teprve ukáže. Mrazy poškodily ovocné sady v celé střední Evropě. Vinaři na jižní Moravě mluví o miliónových ztrátách, úroda bude nižší a vína tak méně.
Pomeranče a mandarinky tvoří tradiční vývozní artikl Španělska. Králem exportu těchto oranžových citrusů je region Valencie. V poslední době ale pomeranče a mandarinky nahrazuje v tamních sadech kaki. V tom vidí místní ovocnáři budoucnost.
Ačkoliv je Vysočina kraj bramborářů, stále častěji zde firmy skupují od lidí půdu na výsadbu ovocných sadů. A to i přesto, že kraj vůbec nepatří mezi ovocnářské. Rozhodujícím faktorem jsou dotace.
Ovocnáře na Litoměřicku trápí zloději. Zemědělská družstva se proto snaží zabezpečit sady tak, aby o svou úrodu při sklizních nepřišla. Nejlépe podle nich fungují hlídači přímo na místě.
Ovocnáři v Česku si stěžují na nedostatek brigádníků na sklizně. O práci v ovocných sadech má zájem čím dál méně lidí. Bez pracovních agentur by se neobešlo ani družstvo Klapý na Litoměřicku.
Výrazně menší úrodu třešní očekávají ovocnáři z některých míst republiky. Například na Litoměřicku už sklizeň začala a její výsledky zatím majitele sadů vůbec netěší.
Moderní Ovocnářský výzkumný institut začíná sloužit v Holovousích na Jičínsku. Nové stavby, například administrativní budova s řadou laboratoří, rozsáhlý skleník nebo moderní sklad ovoce, stály zhruba 450 milionů korun. Především za evropské dotace vybudoval nový institut Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Nové prostory mají pomoci třeba českým ovocnářům, aby lépe obstáli na evropských trzích.
Čeští pěstitelé ovoce sčítají škody za ruské sankce. Ty postihly hlavně pěstitele jablek. Český trh totiž zaplavila zahraniční úroda původně určená na vývoz do Ruska. S přílivem konkurence proto museli někteří ovocnáři snížit ceny.
Ruský prezident Putin možná pomáhá polským pěstitelům jablek a ani o tom neví. Krátkodobě jim ruské embargo dělá velké problémy, ale dlouhodobě jim prý prospěje. I takový názor lze v Polsku slyšet.
Na jihu Moravy začala sklizeň raných odrůd meruněk. Loni byla úroda rekordní, letos ale sadaři očekávají spíše průměrný rok. Kvalita meruněk prý ale není špatná. Cena za jeden kilogram se bude pohybovat v rozmezí 20 až 35 korun při nákupu přímo od pěstitelů. V obchodech lidé zaplatí více.
Letošní úroda jablek je asi o 12 procent nižší než v loňském roce. Na ceně v obchodech se to ale neprojeví. V Česku totiž dlouhodobě klesá produkce tohoto nejprodávanějšího ovoce a v posledních letech se ho vypěstuje tak málo, že domácí pěstitelé ztratili jakýkoli vliv na cenu.
Ovocné sady na jihu Čech se stále nevzpamatovaly z loňského krupobití. To zavinilo nejenom nižší úrodu jablek, ale podepsalo se také na zdravotním stavu jabloní.
Možná, že máte na zahradě poklad, ale nevíte o tom. Ani není zakopaný pod zemí. Tam má jen kořeny. Na zahradách hlavně starších domů nebo ve starých sadech se občas najdou staré a dnes už ojedinělé odrůdy ovocných stromů. Jadernička moravská, Fulnecké, Kardinál žíhaný a Míšeň jaroměřická, to jsou jen některé z jabloní, které se snaží zachránit Český svaz ochránců přírody v rámci programu Záchrana krajových odrůd.
Sadaři začínají postupně sklízet úrodu ovoce. Počasí jim ale letos moc nepřálo, a tak počítají se ztrátami. Například v zemědělském družstvu v Táně nad Bečvou na Přerovsku velkou část úrody zničil mráz, sucho a kroupy.
Čeští ovocnáři letos – stejně jako loni – ohlásili velké ztráty kvůli jarním mrazům a předpokládají malou úrodu jablek. Ovšem zahrádkáři to na mnoha místech vidí jinak a už ani nevědí, kam by jablka dávali. Na plné obrátky proto už hezkých pár týdnů jedou moštárny.
Vinaři a ovocnáři sčítají škody, které jim před pár dny způsobily neobvykle silné mrazy. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka hrozí ovocnářům, jejichž sady mrazy zasáhly i loni, existenční problémy. Vinaři mezitím už vyčíslily škody na 400 milionů korun.