Klukovská dobrodružství prožíval ve skautském oddíle. Takto rozvíjená schopnost překonávat obtíže mu zřejmě pomohla při dosažení životních met – stal se uznávanou kapacitou v oboru paleontologie.
Tento souměrný tvor byl schopen pohybu a reagoval na okolí, protože některé otisky vypovídají o tom, že se živočich na dně oceánu pokoušel uniknout hrozbě.
„Jde o významný nález. Byl jsem velmi překvapen, v jak dobrém stavu se stehenní kost zachovala,“ řekl Ronan Allain, paleontolog z pařížského přírodopisného muzea.
Dickinsonia je perfektně zachovaná, takže v kameni je krásně vidět oválný otisk, který připomíná vroubkovaný list. Ale o její původ se doteď vědci přeli.
Stálé expozice se budou dobudovávat ještě další dva roky. Patřit k nim budou například i Česká okna do pravěku, na jejichž přípravě pracují muzejníci už nyní.
Dinosaurus z Eiffelovy věže má nového majitele. Několikametrová kostra masožravého ještěra se vydražila za v přepočtu 41 milionů korun. Vzácná a zatím neprozkoumaná fosilie putuje k soukromníkovi.
Vědci si donedávna mysleli, že člověk se v Americe objevil asi před patnácti tisíci lety. Nové vykopávky ale tuto představu radikálně mění. A jejich objev se dostal i do vědeckého časopisu Nature.
Vědci nalezli na severozápadním pobřeží Austrálie otisky stop 21 druhů dinosaurů. Některé z nich jsou až 140 milionů let staré, informovala agentura AFP. Byla zde nalezena i největší dinosauří stopa na světě otisk nohy sauropoda měří 1,7 metru. Původně tomuto "Jurskému parku" hrozil zánik kvůli zpracování zemního plynu. Díky výzkumu však bylo místo vyhlášeno národním dědictvím.
Čeští paleontologové slaví ve světě úspěch. V Antarktidě totiž objevili část kostry pravěkého ještěra, která je stará asi 75 milionů let. Konkrétně jde o takzvaného plesiosaura, který žil v moři v období druhohor. Vědci zkamenělé úlomky kostry včetně třeba i výplně žaludku představili dnes novinářům po mnohaletém výzkumu na jednom z antarktických ostrovů.
Na území České republiky v období jury žili suchozemští masožravci. Alespoň podle studenta Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Daniela Madzii, který prozkoumal zub považovaný desítky let za pozůstatek vodního živočicha.
Vědcům na jihozápadě Francie se podařilo objevit dosud neznámý druh dinosaura. Patří do skupiny titanosaurů, největších tvorů, jací kdy po Zemi chodili. Z prvních zjištění vyplývá, že šlo o asi 12 metrů dlouhého býložravce s malými válcovitými zuby a „útlejší“ tělesnou stavbou.
Pohřebiště v Býčí skále, sestavení první kostry jeskynního medvěda nebo první kenozoické laboratorium na světě. Tím vším je známý lékař, archeolog a speleolog Jindřich Wankel, který by dnes oslavil 190. výročí od svého narození.
Američtí pravěcí ptáci se rádi drželi pevné země. Oceán mezi Severní a Jižní Amerikou mohli přeletět, ale přesto s migrací počkali až do doby, kdy se vytvořil pevninský most.
Kosterní pozůstatky údajně největšího dinosaura v Evropě objevili španělští vědci v provincii Teruel na východě země. Veleještěr, který ještě nemá ani jméno, dosahoval podle zpráv v dnešních španělských médiích délky zhruba 35 metrů a vážil přes 50 tun. Nález fosilních kosterních pozůstatků tohoto dinosaura oznámil ve středu ředitel Teruelské paleontologické nadace Luis Alcalá.