Rozsáhlá analýza konstatuje, že reforma dávek by mohla některým situaci ještě zhoršit. V pravidelném pořadu Radiožurnálu to sdělil sociolog a šéf agentury PAQ Research Daniel Prokop.
Když se v české politice dříve mluvilo o jakémkoliv zvyšování daní, pravice i populistické strany odpovídaly zpravidla to jediné: netrestejme úspěšné za to, že se jim daří.
„Třeba v daňových paušálech, co si můžete odečíst v nákladech, je výhodnější byt pronajímat na Airbnb na OSVČ, protože tam máte 60procentní daňový paušál,“ vysvětluje Prokop.
Problém je, že jelikož se sleva na dítě dlouho nezvyšovala, tak jsou na tom rodiny s jedním dítětem dnes úplně nejhůř v daňovém sytému, míní Daniel Prokop v projektu Život k nezaplacení.
Zaměstnanci s nízkou výplatou mají tak vysoké daně a odvody, že je to nemotivuje pracovat. Studie navrhuje dvě varianty, jak by se situace zaměstnanců, speciálně těch nízkopříjmových, mohla zlepšit.
Od sněmovních voleb 2021 uplynuly tři roky, do příštích zbývá 11 měsíců. Web iROZHLAS.cz a PAQ Research přináší přehled voličských přelivů od zmíněných voleb a srovnává je s aktuálními preferencemi.
„Nemají vzdělání, nejsou vyzrálí, nemají pracovní návyky.“ říká Lenka Skřinařová z Úřadu práce. Ministerstvo školství vidí řešení v prodloužení povinné školní docházky o dvouleté učební obory.
„Každý rok se opakuje, že jsme nejlepší v Evropě, byť je to dáno nesrovnatelnou hladinou hranic chudoby,“ vysvětluje v pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research.
V českých školách ubyl celkový počet ukrajinských dětí, nejspíše se vrátily na Ukrajinu. Jejich docházka se ale zvýšila. Do základních škol je zapsaných 97 procent Ukrajinců ve věku od 6 do 15 let.
Zatímco lidem v nájmech stouply oproti loňskému podzimu náklady na bydlení zhruba o 2000 korun, ti, kteří žijí ve vlastním, si připlatí kolem tří stovek. Ukazují to data společnosti PAQ Research
Experti nabízejí několik změn, které by umožnily umístit do stávajících školek víc dětí. Teď je hlavní cestou otvírání nových tříd, což je drahé, pomalé a často mimo možnosti jednotlivých obcí.
„Musíte se to ale udělat tak, že zdanění co nejvíc navážete na objem cukru. Tím motivujete lidi, aby pili neslazené nebo méně slazené nápoje. A výrobce, aby je dodávali,“ doporučuje.
„Všechny kroužky, které děti navštěvují, jsou letos dražší. Chodí na atletiku a na výtvarku, zdražily o 30 %. Opravdu jsme zvažovali, jestli na ně budou moct ještě dál chodit,“ říká čtyřnásobná matka.
„Alkoholici nebo lidé, kteří často konzumují alkohol, přechází ze zdaněného alkoholu k těm nedaněným, například krabicovým vínům za 25 korun litr,“ připomíná Dan Prokop z PAQ Research.
„Oprav dům po babičce je krok správným směrem, domy je potřeba zateplit. Ale nastavené je to spíš pro vysokopříjmové. Je otázka, jestli k tomu neměly být i bezúročné půjčky,“ vysvětluje Dan Prokop.
Dvě třetiny zaměstnaných si ale nevydělají ani 150 korun na hodinu. Nad tuto částku má 47 procent mužů a 27 procent žen. Ženy přitom mají častěji vysokoškolské vzdělání než muži.
Zatímco zrušení superhrubé mzdy pomohlo spíše bohatým, změny, o kterých má po prázdninách rozhodnout sněmovna, zvyšují ve vládou navržené podobě daně rovnoměrně napříč společností, říkají ekonomové.
Dalších šest procent uprchlíků dítě do školy nehlásilo a tři procenta ukrajinských dětí nebyla do školy přijata. Vyplývá to ze společného průzkumu PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
„Jen něco málo přes 20 procent dětí se naučí česky pouhou přítomností ve škole česky. A také je nedostatečná znalost češtiny stále bariérou vstupu na pracovní trh," říká Klára Šimáčková Laurenčíková.
Důvodem je nejen demografická křivka, kdy se na školy hlásí silné populační ročníky, ale i fakt, že spolu s rozšířením vysokoškolského vzdělání v minulých letech nedošlo i k úpravě středoškolského.
Podle Daniela Prokopa je koncepčně lepší mít pivo s jedenadvaceti procentní DPH a nezvyšovat daně z příjmu. Sazby daní na alkohol – zejména na pivo a víno – jsou podle něj v Česku poměrně nízké.
I studie České školní inspekce potvrzují, že pokud se znevýhodněným dětem dostane podpory, mají lepší výsledky, a tím pádem šanci na vyšší vzdělání a lepší práci než jejich rodiče.
Teplotu v místnosti si na přelomu února a března snižovala v průměru každá druhá domácnost. Polevování v šetření nepozorují ani dodavatelé energií. Ukazují to nová data z projektu Život k nezaplacení.
„Často musejí sahat do rezerv či jsou nuceni hledat pomoc jinde, například půjčkami od blízkých. Důvodem je inflace s tím, že se její nárůst nedostatečně odrážel v růstu mezd,“ říká Eliška Dvořáková.
Ukázal to průzkum společnosti PAQ Research mezi 500 rodinami s dětmi, který vychází z dat v projektu Život k nezaplacení. Ten vzniká ve spolupráci s Českým rozhlasem.
Do dalších měsíců bude hodně záležet na vývoji cen energií, které podle ministerstva průmyslu a obchodu už na trzích klesají. Rozhodne i to, jestli se České národní bance podaří zabrzdit inflaci.