Majitelem menšího pasivního domu obloženého dřevem, který stojí v jednom z vnitrobloků na pražské Letné, je Michal Šperling. „Nejzajímavější je, že ten dům má na střeše kořenovou čistírnu,“ říká.
V areálu olomoucké fakultní nemocnice roste unikátní klinika: jako první v Evropě bude splňovat standardy pasivní budovy. Je navržená tak, aby se v ní skoro nemuselo topit.
Nízké náklady na vytápění a větší ohleduplnost k životnímu prostředí. Tak popisují majitelé hlavní výhody svých pasivních domů. Na začátku ale musí do bydlení investovat víc peněz. Náklady jsou asi o deset procent vyšší než u stavby běžného domu. Češi o pasivní domy přesto mají v posledních letech zájem. Od roku 2013 vydal na jejich podporu Státní fond životního prostředí přes 700 milionů korun.
Zájemci z různých koutů světa včetně Česka mohou během pátku a víkendu nahlédnout do zabydlených úsporných staveb. V rámci Mezinárodních dnů pasivních domů je návštěvníkům předvedou jejich majitelé. Energeticky nenáročné nemovitosti si stále častěji pořizují i lidé v Česku.
Holice staví unikátní základní uměleckou školu. Budova je navržena jako pasivní, bude odpovídat energetické třídě A++. Znamená to, že vytápění bude o 80 až 90 procent úspornější než u běžných budov.
Ostrava se chlubí první v tuzemsku postavenou kancelářskou budovou, která umí šetřit energie. Prohlídku domu, kde se dobře dýchá a jeho provoz nepůsobí průvan v peněžence, si nenechaly ujít desítky lidí.
Bytová výstava v Česku postupně oslabuje, protože řada developerských společností ještě neprodala byty postavené v minulých letech. Nově se ale staví například pasivní byty. Jejich nabídka na trhu není moc velká, stavební firmy ale očekávají, že poptávka po nich poroste s tím, jak se bude zvyšovat cena energií.
Přibližně sto tuzemských firem sdružených v České radě pro šetrné budovy a v Centru pasivního domu založilo novou iniciativu Šance pro budovy. Chce prosadit, aby se od roku 2013 stavěly v České republice jen nízkoenergetické domy a od roku 2015 dokonce jen budovy pasivní.