Lék se podává lidem, u kterých už nemoc propukla. A podle klinických studií účinkuje i u pacientů s vážnějšími symptomy – třeba i když už potřebují kyslík.
Hypotéza japonských vědců z institutu genetiky stojí na skutečnosti ověřené i pro jiné viry. A to, že když začnou víc mutovat, stanou se neživotaschopnými.
„Z toho, jak se virus rozšířil po světě a kolik vzniká variant, se jeví pravděpodobné, že nebude nikdy zcela eliminován. Očkování ale přispělo k tomu, že je situace pod kontrolou,“ domnívá se virolog.
Rhinoviry vědci znají už dlouho – způsobují běžné nachlazení a další respirační choroby. Dosud ale nebylo jasné, jak přesně napadají lidské buňky. To změnil tým badatelů z výzkumného centra CEITEC.
Koronavirus, který se šíří v české populaci, se v mnoha ohledech liší od viru, který tady byl před rokem. Většina nakažených má britskou variantu. Vědci ale varují také před dalšími variantami.