Ve dvaceti minutách Radiožurnálu první místopředseda hnutí ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček vyjádřil k nadstranickým diskusím o penzijní reformě.
Loni skončil důchodový systém v dosud nejvyšším schodku – téměř 73 miliard korun. „Dnešních 73 miliard by okolo roku 2050 mohlo být až pět procent HDP – přes 400 miliard korun,“ varuje Mojmír Hampl.
„Nejsem si ale jist, zda protesty proti konsolidačnímu balíčku mají cíle jasné,“ řekl Daniel Prokop v rozhovoru pro Radiožurnál. Pochopení má pro stávku ve školství.
Špidla souhlasí s tím, že je reforma nutná. Jurečka ale podle něj nabízí delší práci a nižší důchody. Podle Nerudové reforma přispěje k tomu, aby bylo dost peněz na důchody pro větší část populace.
„Aktuální reforma možná není ideální, nicméně v současné situaci je jediná možná. Krach poslední důchodové reformy odradí ještě nejednu vládu od skutečných reforem,“ míní komentátorka Julie Hrstková.
„Přikláním se k tomu řešit to jinak než minimální výměrou. I proto, že ta samozřejmě zdaleka nedosahuje výše průměrného důchodu,“ říká v rozhovoru o penzích disidentů poslanec Vojtko (STAN).
„Vládě se nedaří vůbec v ničem a její výsledky jsou katastrofální. Není ale pravda, že by Česká republika stála před bankrotem. Neměli bychom si nechat tuto myšlenku vtlouct do hlavy,“ říká Havlíček.
„Vláda se například věnovala minimálnímu důchodu, ale nastavila ho na zcela nesmyslné hranici 8000 korun,“ říká předseda ČSSD Michal Šmarda v rozhovoru pro Radiožurnál
Reformě penzí věří asi čtvrtina Čechů. O tom, že změny rozhodně pomůžou, jsou přesvědčená ale jen čtyři procenta lidí. Těch, co je vnímá do budoucna jako naprostý neúspěch, je sedmkrát víc.
Vládní koalice ve čtvrtek představila úsporný balíček, který by měl ozdravit veřejné finance. Zástupci opozice však upozorňují, že změny zasáhnout zejména firmy a OSVČ.
Konsolidační balíček přinese zvýšení firemních daní, daně z „neřesti“ nebo daně z nemovitosti Zvýší se také odvody živnostníků a stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance.
„Rušení školkovného je pro mě negativní signál k rodinné politice a je to negativní signál směrem k matkám,“ uvedla v rozhovoru pro český rozhlas ekonomka Danuše Nerudová.
Ve Francii podle Fischera vidíme krizi vlády i opozice. Prezident Macron při vysvětlování reformy působí povýšeně a ukazuje se prý, že se toho ani během několika let v politice mnoho nenaučil.
Španělská vláda v tichosti přijala penzijní reformu. Důvodem je stárnutí obyvatelstva. Vlna nově narozených se neopakuje a s odchodem babyboomers do důchodu hrozí nebezpečí, že to systém neufinancuje.
Můžeme se spolehnout, že o vyrovnání dluhu po covidové pandemii se postará solidní výkon ekonomiky v nejbližších letech? Odpovídala ekonomka Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity.
Parkování hybridů v Praze prověřuje antimonopolní úřad, píše Deník N. A počet lidí, kteří si stěžují na hluk, podle Deníku stoupá. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Státní železniční společnost SNCF v úterý oznámila, že nevyjede šedesát procent rychlovlaků a regionálních vlaků a 80 procent vlaků spojujících velká francouzská města a pařížských příměstských spojů.
Stávka vyvolává obavy především s ohledem na blížící se Vánoce. Francouzské dráhy SNCF uvedly, že dnes na tratě vyjel jen každý čtvrtý spoj vysokorychlostních vlaků TGV.
Dvě třetiny Francouzů podporují reformu důchodů a zároveň polovina podporuje protesty proti ní. Skoro polovina Francouzů totiž vnímá současnou mobilizaci jako protest proti způsobu Macronovy vlády.
Francie zažívá efekt nazývaný déjà vu. Více než půl milionu účastníků čtvrtečního protestu proti reformě důchodového systému je největší stávková akce za posledních 25 let.
Penzijní systém by podle ministryně práce Jany Maláčové z ČSSD měl mít po reformě znovu tři pilíře. Reformu Maláčové rozebral v pořadu Interview Plus ekonom Miroslav Zámečník.
Zatímco Moskva i Petrohrad si žijí často nad poměry, v „glubince“, tedy ve většině regionů, berou lidé kolem 15 tisíc rublů, asi 5000 korun měsíčně, píše v komentáři David Šťáhlavský.