V Plzeňském kraji je výrazný nedostatek pěstounů. Dlouhodobě jich tu působí zhruba 700. Z toho ale přibližně dvě třetiny jsou příbuzní dětí, jako například jejich prarodiče nebo tety. Jenom dvě stě pěstounů se dlouhodobě stará o děti, ke kterým nemá žádný příbuzenský vztah.
Děti, které odejdou do náhradních rodin, nemají vždy vyhráno. Když pěstounská péče selže, někdy se i opakovaně vracejí zpět do ústavů. V dětských domovech zažila takovou situaci zhruba už pětina dětí. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto teď dbá na lepší výběr náhradních rodičů a více je podporuje.
Stoupá počet lidí, kteří by se chtěli starat o odložené děti. Zatímco v roce 2011 podalo žádost o pěstounství sedm stovek zájemců, vloni už jich bylo osmnáct stovek. Jedním z důvodů je i to, že stát v posledních letech výrazně podporuje náhradní péči před ústavní výchovou. Ne každý člověk má ale znalosti a předpoklady vychovávat dítě. Zkušení i noví pěstouni se proto musejí proškolovat. Kvalita nabízených vzdělávacích kurzů ale mnohdy pokulhává a přitom není úplně levná.
Za první čtvrt rok už schválili úředníci v Moravskoslezském kraji 50 nových žádostí o pěstounství. Za celý loňský rok jich přitom bylo 130. Dětem, které stále zůstávají v dětských domovech, tak roste šance, že je za několik měsíců přivítají v náhradní rodině.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pořádá v Královéhradeckém kraji speciální kampaň na podporu pěstounské péče. Cílem je, aby děti nekončily zbytečně v ústavech. V kraji teď pracuje 13 pěstounů na přechodnou dobu a od ledna už projevily zájem desítky dalších. Stále je ale nedostatek pěstounů, kteří by přijali dítě do dlouhodobé péče.
Čím dál více lidí v kraji Vysočina se chce starat o cizí děti z problémových rodin. Jak sami pěstouni říkají, klacků, které hází byrokracie pod nohy, je každým rokem méně. A do takového pracovního poměru jdou stále častěji lidé i s tím, že nejdéle za rok dítě z jejich rodiny zase musí odejít.
V kojeneckých ústavech přibývá volných postýlek a hraček, se kterými si nikdo nehraje. Kojenců a batolat v dětských centrech totiž zvolna ubývá, namísto do dětských domovů čím dál častěji odcházejí k adoptivním nebo náhradním rodičům. A to už ve věku, kdy nasávají mléko z láhve.
Radnice největších měst ve Zlínském kraji posílí v příštích týdnech desítky úředníků. Všichni směřují do oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Města je zaplatí z evropského grantu. V duchu aktuálního trendu mají úředníci pomoci dostat co nejvíce dětí z ústavů do pěstounských rodin.
Nové pěstouny na přechodnou dobu začínají hledat na východní Moravě. Zájemci se mohou přihlásit do krajského výběru. Rodinná péče má v budoucnu nahradit většinu ústavů.
Většina z nás má zaměstnání s jasně vymezenou pracovní dobou. U profesionálních pěstounů Valentových ze Skoků na Přerovsku to neplatí. Péče o novorozence vyžaduje nasazení celých čtyřiadvacet hodin denně. Dětského pláče, probdělých nocí, přebalování a krmení si za posední rok užili do sytosti. V rodině se dnes starají už o třetí miminko. Umístění novorozenců mimo kojenecké ústavy, přímo do pěstounské péče, umožňuje rok platná novela zákona.
Pardubický kraj začíná řešit úbytek dětí v dětských domovech. Stále častěji totiž odcházejí do pěstounské péče a domovy nejsou vytížené na 100 procent.
Dostat více dětí z ústavů do rodin se snaží Pardubický kraj spolu s občanským sdružením Amalthea. To už 10 let poskytuje podporu rodinám, které chtějí cizí dítě do pěstounské péče. Na začátku roku vstoupila v planost novela zavádějící institut takzvaného pěstounství na přechodnou dobu, která zároveň zlepšila finanční podmínky pěstounů. I když zájem vzrostl, náhradních rodičů je stále málo.
Rodiny mají větší zájem o pěstounskou péči. Občanské sdružení Amalthea spustilo kampaň, která je zaměřená na zájemce o pěstounskou péči. Od nového roku získala osm nových rodin, které se postarají o dítě na přechodnou dobu.
Věra Měšťanová z Dašic je stoprocentní máma. Sama vychovala tři dospělé syny a v kritické životní situaci se po smrti svého manžela ujala jeho dvou dětí z předchozího manželství. Jinak by obě holčičky skončily v ústavu, a to paní Věra nechtěla dopustit. Stala se z ní proto pěstounka. Její život ale není žádné peříčko, obě děti mají totiž vážné zdravotní problémy.
V Pardubickém kraji pomáhá pěstounských rodinám další organizace – SKP-centrum Pardubice. Náhradním rodičům poskytuje právní servis, školení a doprovod na úřady. Součástí podpůrného programu je i odlehčovací služba.
Občanské sdružení Centrum pěstounských rodin v Královéhradeckém kraji se v posledních letech rozrůstá. Během dvou let se počet členů zpětinásobil a hlásí se další zájemci. Novela zákona jim a také dětem v pěstounské péči mnoho věcí usnadnila.
Během první poloviny roku se v České republice zvýšil počet pěstounů o 600, celkem jich je skoro deset tisíc. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Od letošního roku platí novela zákona o ochraně dětí, která zvyšuje odměny pro pěstouny. Stát na příspěvky vydal zhruba o 430 milionů korun více než loni.
Neziskové organizace stále shánějí nové pěstouny. Zájem o náhradní rodičovství sice není vysoký, ale přesto už mají první nováčky. Jen od ledna jich v Pardubickém kraji přibylo několik desítek.
Speciální kluby pro pěstouny vzniknou v jihlavském psychocentru. Už od června do nich budou docházet náhradní rodiče, aby se dozvěděli, jak si poradit s nejrůznějšími problémy. Například jak zvládnout komunikaci s biologickými rodiči dětí.
V Česku přibývá rodin, které se kvůli rostoucí nezaměstnanosti a chudobě nemůžou dobře postarat o své děti. Ty pak v krajním případě musí do náhradní rodiny nebo do ústavu. SOS dětské vesničky proto připravily nové programy, které dětem i rodinám mají pomoci.
Pěstounská péče je od nového roku lépe odměňovaná a pěstouni mají také nárok na větší pomoc odborníků. Změny, které mají dát dětem lepší šanci na normální život v náhradní rodině, prosadilo ministerstvo sociálních věcí, a to i přes kritiku části veřejnosti a veto prezidenta.
Každé malé dítě by mělo vyrůstat v rodině. Ať už té biologické nebo náhradní. Stát chce od příštího roku změnit pravidla sociálně-právní ochrany dětí, aby co nejméně kojenců a školáků končilo za zdmi ústavů. Více lásky a péče podle odborníků děti dostanou od profesionálních pěstounů než od vychovatelek. Náhradním rodinám se navíc v příštím roce zvýší příspěvky na děti a dostanou za opatrování také plat.
Příslušnost k radikální politické straně se pro britskou sociální péči stala důvodem k odebrání trojice dětí dlouholetým pěstounům. Ti jsou členy Strany pro nezávislost Spojeného království, která se staví kriticky k přílivu imigrantů nebo britskému členství v Evropské unii. Rozhodnutí úřadů vyvolalo značnou kritiku.
Poslanci přehlasovali prezidentovo veto a definitivně tak schválili novelu, která má podpořit pěstounskou péči a snížit počet dětí v ústavech. Změny by měly celkově zprofesionalizovat pěstounství, náhradní rodiče budou například dostávat více peněz. Podle odpůrců je změna překotná, povede k zániku ústavní péče a z pěstounství se stane výdělečná činnost.
Zákon, který má přesměrovat peníze i prioritu státu od ústavní péče k podpoře ohrožených rodin a k pěstounství, budou znovu schvalovat poslanci. Pokusí se tak zlomit veto prezidenta Václava Klause, podle něhož je zákon „bezcitný a surový“.
Děti by měly vyrůstat v rodinách, a ne v ústavech. To je názor mnoha pěstounů, kteří chtějí změny. Novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou v září vetoval prezident Václav Klaus, dnes znovu projedná Poslanecká sněmovna. Pěstounů je ale nedostatek, a tak se pro všechny děti nedaří najít náhradní rodiny. To by se mělo do budoucna změnit. Pardubické občanské sdružení Amalthea proto začalo aktivně hledat zájemce o pěstounskou péči.
